Genesis Rising - dojmy
zdroj: Archiv
Dojmy z hraní

Genesis Rising - dojmy

19. 1. 2007 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Vesmírná strategie, která míchá dohromady genetické mutace, Starcraft a Star Trek, by neměla zůstat nepovšimnuta. Takže klikněte svou zmutovanou prackou a nechte si vyprávět, jak na nás zapůsobil betatest.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 19.ledna 2007
Verze hry: anglická/PC/betatest
Doba recenzování: 2 týdny


Zvětšit zdroj: Archiv Vesmírná strategie, která míchá dohromady genetické mutace, Starcraft a Star Trek, nesmí zůstat nepovšimnuta, jakkoliv nejde o projekt s vysokým rozpočtem. Genetika je v současnosti velmi žhavým oborem vědy a slouží k rozpravám o tom „co by kdyby“. Neznámí vývojáři Metamorf Studios tedy jistě udělali dobře, když se rozhodli, že by možná stálo za to udělat na toto téma nějaký titul. Zrodila se idea Genesis Rising, realtimové strategie s prvky různých jiných žánrů, které se dočkáme na jaře.

 Chromozóm sem, chromozóm tam
Začátkem roku jsem měl možnost zúčastnit se neveřejného multiplayerového betatestu Genesis Rising na FilePlanet. Po stažení asi 600-megabajtového klienta jsem se hned vrhnul na tutoriál, který je zařazen pod kolonkou singleplayer, kde zatím nebylo nic jiného. Výukové mise jsem prošel všechny tři a seznámily mne se základním herním principem. Byly celkem jednoduché a přehledné, což je trochu v kontrastu s tím, co jsem si pomyslel, když jsem hru poprvé spustil.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Po chvilce zkoumání mi došlo, že pod tou pokličkou ušitou ze živých tkání trůní starý dobrý systém RTS, tolikrát ohraný a omletý, že jsem byl zpočátku trochu zklamán. V zásadě jde o to samé jako obvykle – sehnat suroviny na výrobu/upgrade, postavit armádu, zničit nepřítele. Co na tom, že v tomto případě je hlavní surovinou krev, která je uchovávána v obřích živoucích základnách a transportována na místa potřeby. Jak jsem záhy zjistil, transportéry umí dokonce i léčit – rozumějte transportovat tolik potřebnou krev ostatním (taktéž živým) lodím. Trochu srandovní je vysvětlení tohoto dálkového hojení, které doslova zmiňuje „teleportaci krve“ na místo, kde je zrovna potřeba.

 Vyrábíme loď
Po ustavení zásobovacích cest přišlo na řadu zkoumání výroby lodí a jejich vývoj, který autoři na svém webu opěvují. Vše se odehrává s pomocí již zmiňovaných genů. Na začátku máte nějaké k dispozici, další získáte v průběhu času buď od nepřátel silou, obchodem či dokonce vlastní produkcí. Pokud vyrobíte loď, je to vlastně jen taková „skořápka“, do které je třeba nalít to, co bude umět. Můžete jí třeba naložit samé geny útočných zbraní, nebo udělat vyváženou útočně-obrannou variantu.

Lodě dovedou mutovat v reálném čase a je možné jejich konfigurace libovolně měnit a staré geny tak „recyklovat“, nebo je nahrazovat novými. Navíc mutace ani nic nestojí, jediné omezení je, že nějakou dobu trvá (což znemožňuje rekonfiguraci lodí v boji).

 Nabudí nebo oslabí
Tvůrci přichází i s dalšími nápady, které zaujmou. Třeba ve formě různých genů, které lodě (tzn. živé organismy - to mějme na paměti) buď nabudí, nebo naopak oslabí. Představují standardní výbavu a dají se nasadit do genového „slotu“ místo třeba laseru. Jejich použití může hráči mnohdy krásně usnadnit život, protože bojujete-li se silnějším protivníkem a jeho zbraně na jeho jednotky nemají valný účinek, jsou tyto mutátory vlastně jedinou nadějí na úspěch.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Stejně tak lze použít i některé bonusové schopnosti – třeba „odrážení“ útoku, který vaší loď poškodí jen zčásti a zbytek poškození jde na vrub útočníka. Po nějaké době hraní mi přišlo, že se takto dají vytvářet zajímavé strategie a bojové kombinace, čímž se otevírá více různých přístupů k bitvám samotným. Máte možnost rozhodnout se pro hrubou sílu, nebo naopak používat ve velké míře různé schopnosti; je to jen na vás.

Zvětšit zdroj: Archiv Nakonec musím zmínit ještě další vychytávku a tou je invazní taktika. Od určité doby totiž máte k dispozici „invazní geny“ a s jejich pomocí pak můžete ovládnout libovolnou loď nebo základnu protivníka. Platí, že čím větší, tím déle to trvá. Postupem času zjistíte, že v určitou chvíli je to nezbytné, neboť vaší stanici začne docházet zásoba krve a je třeba začít brát jinde. Takže od toho momentu - hurá na ně.

 Nesnesitelná lehkost hraní
Ovládání hry je celkem jednoduché. Nejvíce času budete trávit v hlavním okně, případně v konfiguračním genetickém panelu. Protože jsem testoval multiplayer a ten nešel pauzovat, máte stále na očích hlavní mapu ve zmenšeném okně. Singleplayer samozřejmě nabídne příběh a souvislou kampaň.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nechybí ani diplomacie a další herní obohacení, ale ty začínají být příliš jednoduchá / schematická a ničím nepřekvapí. Například v diplomacii je jasné, že některé frakce (Defiance) se vašimi přáteli nikdy nestanou. Jiné zase lze koupit za daný obnos krevních jednotek, který se navíc nemění, ať jste slaboučcí nebo máte největší impérium ve hře.

Hra disponuje volnou kamerou, takže se můžete svobodně rozhlížet, což je občas, vzhledem ke gigantické velikosti vesmírných stanic velmi potřebné. Navzdory 3D ztvárnění se však všechno odehrává na jedné rovině.

Samotné boje jsou graficky velmi působivé, protože zbraní je hodně druhů a jejich efekty kypí barvami a efekty. Stejně tak se mi líbily animace umírající lodi, zvlášť když se vám ji povede totálně zničit, rozlétne se do jedné krvavé koule. Na druhou stranu je to docela morbidní. Pokud jí zabijete pouze „normálně“, můžete z ní vytěžit nějakou krev a vykrást geny.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

 Co čekat od singleplayeru?
Příležitostí zahrát si proti živým protivníkům nebylo mnoho, neboť betaverze se asi netěšila takové popularitě, aby bylo na serverech bůhvíjak přecpáno. Vyzkoušel jsem také kooperativní multiplayer proti počítačem řízeným protivníkům. Ti však byli vcelku pasivní a nepředstavovali moc velké problémy. Bohužel se nikde nedala volit obtížnost a nastavení bylo celkově chudé, ale ve finálni verzi tomu může být jinak.

Zvětšit zdroj: Archiv Zatím to vypadá, že Genesis Rising má docela dobrý potenciál stát se slušnou sedmdesátkou, nebo dokonce, povede-li se singleplayerové tažení / příběh a všechno dobře dopadne, i necelou osmdesátkou. Hra je v mnoha ohledech originální a zároveň vyznává tradiční principy RTS, což ji zase činí dobře přístupnou.

Stáhněte si: Trailer...

Související články: Novinky...

 
Jan Rod
autorovi je 25 let, studuje na Univerzitě Karlově a mimo počítačové hry se zajímá o vliv současných a budoucích technologií na kulturu a o japonský šerm Kendó

 
 
Jan Rod

Nejnovější články