| Autor: Cappy Publikováno: 19.ledna 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Váš tým se obezřetně přiblíží k budově a rychle zhodnotí situaci. Z hodnocení plyne, že není času nazbyt. Co nevidět totiž dorazí ozbrojencům posily, takže je rozhodnuto proniknout do budovy. Ozbrojenci v budově jsou nejprve překvapeni výbuškami (tzv. Flashbang Grenade) a poté zdecimováni ostrou palbou z M-16, aby mohl být osvobozen zbytek americké posádky houževnatě se bránící početné přesile. A samozřejmě také civilisté, které je nutné okamžitě dopravit do bezpečí. Plán přesunu však zkomplikuje příjezd posil nepřítele. Ke slovu tedy přichází těžký kulomet umístěný na střeše budovy, který nezazpívá přijíždějícím pick-upům právě do noty a ty jeden po druhém vybuchují. Cesta u zadního východu je zdánlivě volná a tak se tým vydává na nebezpečnou pouť skrz uzké uličky Mogadisha lemované chudinskými plechovými domky k nedaleké motorizované jednotce, která mu přijela na pomoc. Zbývá odrazit několik náhlých a nebezpečných přepadů a cesta ke svobodě je volná. • Jaké se to hraje ve skutečnosti? 
zdroj:
tisková zpráva
Moje první zkušenost z hrou Delta Force: Black Hawk Down byla tak trochu nechtěná. Započal jsem misi nazvanou "Diplomatická imunita" usazen na polní nosítka připevněná k boku vrtulníku a spolu s kolegou vojákem, který seděl vedle mne, jsem kamsi (tehdá ještě netuše kam) letěl. Napadlo mě, že si prohlédnu inventář, zkrátka, že zjistím, co moje postava s sebou nese do mise. Když jsem v inventáři objevil cosi jako granát, zkusil jsem ho odhodit.Ruka mojí postavy provedla nějaký neurčitý ledabylý pohyb a granát odhodila neznámo kam. Koukám pod sebe na ubíhající krajinu a granát nevidím, nikde nic nevybuchuje. Dívám se tedy nahoru a vidím granát zaseklý do vrtule vrtulníku. Neptejte se mě, jak je možné zaseknout granát do točící se vrtule, já to sám nevím, ale vím, že když vybuchne granát zaseklý do vrtule vrtulníku, že pošle svým výbuchem vrtulník k zemi. A že když granát pošle vrtulník k zemi, že následuje restart mise. Nevadí, říkám si, jedna chyba špatnou hru nedělá. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Sedím tedy opět na nosítkách vrtulníku a zaseknutím dýmovnice do vrtule si zpříjemňuji let. Z letargie spojené se sledováním kouřové stopy za vrtulníkem mě vytrhne až přílet do města a bojová vřava spojená se střelbou mého týmového kolegy. Ten se při tréninku nejspíše pěkně flákal a tak náš vrtulník zasahuje raketa. Co může následovat? Následuje restart mise, ale nevadí, říkám si, třeba se příšte voják, sedící po mé pravici, konečně do někoho trefí. • Nevítaný host v Mogadishu Po restartu mise se soustředím na dění na zemi. Po chvíli vzájemné palby zjišťuji, že si s domorodci zbytečně vyměňuji suvenýry, že zbytečně plýtvám náboji. Stačí prostě likvidovat Somálce vybavené raketami a ostatním se nevěnovat. Stejně mě v drtivé většině případů nikdo netrefí, i když je moje postava, sedící nepřipoutaná na bočnici vrtulníku, celým tělem vystavena nepřátelským kulkám ze samopalů. Moji spolubojovníci při příletu bůh ví proč střílejí i do země, ne jenom do nepřátel, ale i přesto bezpečně přistávám. 
zdroj:
tisková zpráva
Po přistání se okamžitě věnuji souboji s nepřítelem. Obzvláště vypasený, svalnatý a dobře živený Somálec (hladomor v Somálsku se týká asi jen někoho) mě totiž vítá dávkou z AK-47. Opětuji pozdrav palbou ze svojí M-16 a zdvořilostní výměnu ukončuji zásahem nepřítele. Somálec zahazuje samopal a gestikuluje tak podivně, až mám pocit, že ho bolí hlava. Pak po mě začne znovu a z ničeho nic střílet mnohem vydatněji a posílá mě nemilosrdně k zemi. Takový trik jsem vskutku nepředpokládal a zatím co čekám na restart, tak si jen říkám, že snad ani druhá chyba špatnou hru nedělá.• Katastrofální umělá inteligence Po restartu se zdárně dostávám do předchozího bodu. Likviduji vypaseného Somálce a střílím do něj ještě dlouho po tom, co leží nehnutě na zemi. Jeden nikdy neví. Je s ním amen a tak postupuji dále k budově. U otevřeného okna (bez oken) se mi naskýtá pohled na scénu jak z nejhloupějšího akčního filmu. Ve dvou místnostech 3 x 2 metry, od sebe oddělených velkými otevřenými dveřmi (bez dveří), se nacházejí dvě početné nepřátelské skupiny a skrz zmíněný průchod po sobě páli z automatických zbraní. Nikdo neumírá, nikdo není zraněn. V domnění, že jde o neškodnou šou místních ochotníků vcházím dveřmi a jdu se podívat zblízka. Za okamžik už to vím. Čekalo se jen na mojí maličkost. Jsem zastřelen a při čekání na restart začínám vážně pochybovat o tom, proč někdo vypustil na veřejnost takto nedodělanou verzi dema. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Podle jedné teorie je člověk tvor myslící, takže zkouším jiný postup. Do vnitřku budovy posílám kolegy z týmu a čekám, co se bude dít. Po výbuchu oslepovacího granátu jdou hoši na věc, mají tyhle akce v malíčku. Je slyšet děsivé "ratatata" a zvuk střelby naznačuje, že se vážně něco děje. Po minutě mi zvědavost nedá, nakouknu a nestačím se divit. Somálci páli ze vzdálenosti půl metru do členů Delta Force a ti palbu ze stejné vzdálenosti opětují. Snad ani po minutě boje nejsou všichni Somálci mrtví. Jeden v koutě ještě zůstal a tak opět čekám na restart. • Přesně podle skriptů 
zdroj:
tisková zpráva
Ještě že mám pro tentokrát uloženo (klávesa F5) na jedné ze tří možných pozic pro quick-save. Po nezbytném nahrávání a další návštěvě ambasády, už na svůj tým z vysoka kašlu. Beru obyčejný granát a házím ho mezi skupinku Somálců nashromážděných v místnosti. Měli asi nějakou neodkladnou poradu, protože je střelba mimo budovu vůbec nevzrušovala a můj neotřelý postup proto funguje. Po čase zjišťuji, že hra čeká jenom na mě. Jakmile něco provedu, někam dojdu, nebo se chytnu kulometu na střeše, okamžitě následuje reakce "umělohmotné inteligence" se kterou se autoři moc nepárali a dá se bez obav označit za jednu z nejhorších AI posledních let. Žádná svoboda pohybu, žádná svoboda myšlení. Vše je předem dáno, vše předem naskriptováno. Už vím, že do budovy nesmím chodit dveřmi, ale oknem, či zadním vchodem. Hned je situace úplně odlišná a vše klape do puntíku. Než ale člověk pochopí, co po vás autoři chtěli, tak to někdy může být fuška. • Další chyby Co se s tím dá dělat? Nic. Jen neustále a do kolečka zkoušet tuto jednu demo-misi dohrát metodou pokus-omyl. Otázka ale je, jestli to může být nějaká zábava. Pak už jen jako úsměvné perličky působí zajímavosti v grafice. Například zaměřovač vaší M-16 nereprezentuje obraz skutečný, ale jen jakousi náhradu. Na ní je navíc pikantní to, že když koukáte do země, objevuje se v zaměřovači obloha, a když koukáte na oblohu, objevuje se v zaměřovači země. Opravdu povedené a jen těžko se chápe, že jde o odraz, který by tam nikdo nečekal. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v naší sekci screenshotů Jak už napsal Mickey ve svém článku o multiplayeru, Delta Force je bohapustou arkádou. Ani single-player demo není jiné. Podivnosti v pohybech, nelogičnosti při střelbě, umělá inteligence na baterky a často náhodný konec hry. Nepřátelé se zasekávají do zdí, vaši počítačem řízení spoluhráči vás blokují na schodech i ve dveřích. Vaše postava skáče jak klokan Skippy na měsíci, při pádu z výšky se zabijete jenom někdy a někde. 
zdroj:
tisková zpráva
Když skočíte do točící se vrtule vrtulníku, nic vám to neudělá, ačkoliv byste ve skutečnosti měli být zralí tak maximálně do karbanátků. Stropem kontejneru na "zahradě" ambasády lze vyskočit na jeho střechu a tak dále. Takže ačkoliv zní námět velice slibně a možná bude někoho demo alespoň chvíli bavit, ja vím bezpečně, že už se k jeho hraní znovu nevrátím. Vylepšená verze dema by měla vyjít začátkem února a bude zajímavé sledovat, jestli autoři hry z Novalogic ty hlavní neduhy odstranili.Stáhněte si: Singleplayer demo, Multiplayer demo (49 MB), Trailer (2 MB), E3 video (10 MB), Videa Související články: První dojmy z multiplayeru, Novinky, Delta Force: Task Force Dagger recenze (7/2002), Delta Force: Land Warrior recenze (11/2000) |
| Cappy připravil: jd |
