Autor: Michigan Publikováno: 6.května 2008 | Verze hry: beta 1.0.2008.4172–501/ang. Doba recenzování: 1 týden |
Zrození mého avatara začalo stylově na palubě otrokářské lodi bičované větrem a deštěm. A hned tady jsem se dočkal příjemného překvapení. Na vytvářené postavě šlo přizpůsobit téměř všechno - její výšku, šířku, tetování, barvu pleti, hlas a pomocí posuvníků i jednotlivé části jejího obličeje (podobně jako třeba v Oblivionu). První krůčky Věci se daly do pohybu velmi záhy. Loď za záhadných podmínek ztroskotala a následné bolestivé probuzení na pláži nápadně připomínalo kocovinu. Téměř bez šatů a s klackem v ruce jsem byl konfrontován se ztrátou paměti a veškerých svých schopností, které jsem pak postupně s novými úrovněmi získával zpět. Záchrana uvězněné otrokyně a následná cesta pralesem potom slouží nejen jako pětilevelový tutoriál, ale i coby úvod do pátrání po vaší minulosti. Při tom všem nelze přehlédnout, jak netradičně tu (alespoň na poměry MMORPG) probíhá zadávání questů a rozhovory s ostatními postavami. Ty jsou mimochodem, alespoň v první fázi hry, všechny namluvené, i když poněkud zvláštním, rádoby ruským přízvukem, který mě nechává na pochybách, zda si je autoři nedabovali sami (ač jsou v reálu z Norska). Po kliknutí na NPC se zúží obraz a vše dostává úplně jiný, řekl bych filmovější, ráz - skoro jak v nějakém offline RPG. Sólo hraní tu má kupodivu své místo a nepřekvapilo by mě, kdyby v Conanovi našli zalíbení i zapřísáhlí odpůrci onlinovek (více ve vysvětlení níže). Po prvotním rozkoukání jsem zjistil, že jsem uvězněn na barachském souostroví posetém acheronskými ruinami. Všemu dominuje celkem činná sopka, o čemž jsem se vzápětí i sám přesvědčil. Pod ní se rozkládá pirátské město Tortage, jež ve svých spárech drží šílený vůdce Strom a jeho strážci Rudé ruky. Celá oblast je tvořena několika vzájemně propojenými lokacemi a od okolních krajin je odříznutá blokádou. Teprve po splnění finálního questu se otevře přístup i do zbytku světa. Společně se mnou se o útěk z ostrova snažili i ostatní hráči, takže se dřívější zvěsti o tom, že budete prvních dvacet levelů hrát sami, ukázaly být liché. Denní ruch a noční intriky Zajímavým prvkem obohacujícím hraní v okolí Tortage je to, že zde, na rozdíl od pozdějších oblastí, neubíhá čas. Ve dne jste v normální onlinovce a v noci zas v singleplayeru s příběhovými questy, které se točí okolo vašeho tajemného tetování na hrudi. Za revoluční přitom považuji to, že se dá mezi těmito módy volně přepínat. Takže když zrovna nemáte náladu být s ostatními, jednoduše necháte zajít slunce a můžete hrát sami. Dialogy bohužel až na výjimky za moc nestojí a mezi řádkami je až moc vidět, že slouží jen jako prostředek k následné akci. Cíl vašeho snažení je navíc zobrazen na mapě, což sice usnadňuje orientaci, ale zároveň to hráče vede k pasivitě, neboť díky tomu nemusí moc přemýšlet. Možná i proto jsem po chvíli některé rozhovory občas přeskakoval, přestože to normálně nedělám. Další z inovací, kterou autoři do žánru přináší, jsou dynamické boje. Podstatou jejich opěvovaného systému je možnost útočit na nepřátele ze tří stran (po 40. úrovni až z pěti), přičemž k provedení útoku je nutné stisknout příslušnou klávesu (standardně číslice 1, 2, 3). Už tedy žádné automatické útoky či naučené mačkání kláves – probíhající boj vyžaduje vaši plnou pozornost a pokud chcete někoho seknout, jednoduše to musíte i udělat. Takhle napsané to možná zní nudně, ale opak je pravdou - zábava je to náramná a člověk z toho má pocit, že je opravdu někde tam, uprostřed líté vřavy. Navíc je nutné dávat pozor i na to, kam vaše útoky míří, protože zbraní máváte okolo sebe plošně, takže by se mohlo stát, že zraníte i někoho, koho nechcete. Celý systém doplňují komba, k jejichž dokončení je nejprve potřeba provést příslušné směrové útoky. Není to nic složitého a překvapivě to i funguje. Kromě toho můžete protivníkův úder i blokovat a navíc si lze libovolně přesouvat osobní štíty na vytížené místo a tím zvyšovat svou obranu. Občas se také dostanete do zvláštního bojového amoku, co z vás udělá stroj na zabíjení a to se pak teprve dějí věci - a že hra dokáže být hodně krvavá. Čarodějové jsou bohužel o výše zmíněné trochu ochuzeni, neboť svá zaklínadla zatím sesílají automaticky. Jejich hraní je tím pádem o něco jednodušší, ale na své si prý později přijdou také a to prostřednictvím tzv. „spellweave“, tedy spřádání kouzel. Tváří v tvář živému protivníkovi Nedílnou součástí hry je i boj hráčů proti sobě a právě do toho vkládá Funcom hodně svých nadějí. Na PvP serverech tak můžete napadnout doslova kohokoliv, což má samozřejmě své světlé i stinné stránky, ale to si necháme do recenze. Na odreagování jsou tu i minihry, které fungují s mírnými obměnami na podobných principech jako módy Capture the Flag či Team Deathmatch. Za vítězství v těchto turnajích a za zabití jiných hráčů se získávají PvP zkušenosti a následně i úrovně, díky nimž můžete získávat lepší zbraně a brnění. Oproti normálním 3D akcím je sice tento boj pomalý, ale na rozdíl od PvE tu už nestačí jen stát, protože zasáhnout protivníka v pohybu chce hodně cviku. Grafická nádhera Atmosféra Howardovy Hyborie se celkem povedla, byť jsem ji zatím neviděl celou. Ať už navštívíte horskou osadu Conarch, majestátné aquilonské hlavní město či pouštní provincii Khemi, všude je patrný určitý osobitý nádech daného místa. Bujná vegetace, pohybující se stíny, detailní postavy a impozantní budovy dávají tušit, že jde v herním prostředí o to nejlepší, co jsme dosud mohli v MMORPG vidět - okolní obrázky vás o tom jistě přesvědčí samy. Určitě si teď kladete otázku, zda vám to vůbec poběží. Neměl jsem bohužel možnost hru otestovat v DirectX10 režimu na Vistách, ale i tak vypadá nádherně a hýbe se celkem svižně – na maximální detaily se 4xAA a 16xAF se framerate na mém počítači s C2D 2,4GHz, 2GB RAM a GF8600GT pohybovala okolo 20-25fps, což je na hru tohoto typu celkem dostačující (přece jen nejde o žádnou střílečku). Sem tam snímky na chvíli vylétly dokonce až k 65fps, což dává tušit, že by po vyladění enginu mohlo vše běžet o dost plynuleji – mějme na paměti, že se stále ještě nejedná o finální kód (oficiální HW nároky zde). další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Betu již nějaký čas hraji, ale rozhodně jsem hru zatím nestihl prozkoumal celou. Každým dnem narážím na něco nového a vůbec jsem třeba ještě nevyzkoušel siege mód, craftování, boj v sedle, gildy a další vychytávky. Do startu zbývá už pouhých 14 dní a autoři jsou si toho vědomi. Jistě toho teď nemají málo, když od rána do večera odstraňují nahlášené grafické a herní bugy. Spousta věcí nad hráčský level 20 zatím chybí a vše se dodělává za chodu. Poněkud nedořešené je také uživatelské rozhraní a možnost jeho přizpůsobení. Přesto hra vypadá slibně a nezbývá, než věřit, že se vše nakonec dotáhne do zdárného konce. Máme před sebou jeden z nejzajímavějších fantasy světů, tak držme pěsti, protože potenciál uspět rozhodně má.
zdroj: Archiv Age of Conan epic moments trailer - stažitelná verze (45 MB, HD) Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky, Dojmy z GC | ||
Michigan | |
autorovi je 27 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let;žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou;ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu |