Rozmohl se nám tady takový nešvar. Po sociálních sítích se za účelem propagandy začala šířit videa z Army 3 vydávaná za skutečné válečné záběry, zpravidla z konfliktu na Ukrajině. Některým z nich se nedopatřením podařilo proniknout i do mainstreamových médií, což jim samozřejmě propůjčuje poměrně znepokojivý dosah. A, nepříliš překvapivě, autorům Army, českému studiu Bohemia Interactive, se taková situace prachvůbec nezamlouvá.
„I když nás těší, že naše hra zvládá simulovat moderní válečný konflikt nebývale realisticky, nelíbí se nám, že se dá zaměnit za skutečné záběry a využít k válečné propagandě. Došlo k tomu už v minulosti (Videa z Army 3 byla vydávána za záběry z válek v Afghánistánu, Sýrii, Palestině a při konfliktu mezi Indií a Pákistánem.) a v současné době se to opět děje v souvislosti s válkou na Ukrajině.“
„Snažíme se proti podobnému obsahu bojovat a videa nahlašovat provozovatelům platforem, ale účinnost je mizivá. Za každé video, které odstraníme, se každý den objeví deset nových. Domníváme se proto, že nejlepší způsob, jak proti dezinformacím bojovat, je spolupráce s velkými médii, která mají větší dosah a schopnost potírat fake news,“ říká Pavel Křižka, PR manažer pro Bohemia Interactive.
Vývojáři rovnou přidali i pár tipů, jak falešná videa rozpoznat:
Nízké rozlišení – I starším telefonem dnes natočíte video v HD kvalitě. Falešná videa však bývají rozmazaná a mívají úmyslně snížené rozlišení, aby nebylo vidět, že pocházejí ze hry.
Roztřesená kamera – Tvůrci podobných videí často nenatáčí přímo ve hře, místo toho filmují obrazovku a přidávají přehnaný pohyb kamery kvůli dramatičnosti záběrů.
Často ve tmě nebo v noci – Záběry jsou nezřídka tmavé, což maskuje menší úroveň detailů herní scény v porovnání s realitou.
Většinou beze zvuku – Herní zvuky jsou zpravidla snadno rozpoznatelné.
Bez lidí v pohybu – Prakticky žádná hra nezvládá zobrazení lidského pohybu stoprocentně realisticky, místo toho se používají záběry na pohybující se vojenská vozidla.
Viditelné uživatelské rozhraní – Občas je u krajů či v rozích videa možné zpozorovat části interfacu, jako je například měnič zbraní, počítač nábojů a podobně.
Nepřirozené částicové efekty – Ani nejmodernější hry neumí zobrazit výbuchy, kouř, oheň a prach zcela přirozeně. Zaměřte se zejména na podivně oddělené obláčky prachu či kouře.
Nerealistická vozidla, uniformy či vybavení – Informovanější diváci mohou rozpoznat nesprávné použití vojenských reálií. Kupříkladu v jednom z rozšířených falešných videí lze vidět americký systém protivzdušné obrany C-RAM, jak sestřelí americké letadlo A-10. Také si lze všimnout nerealistického značení uniforem, špatného druhu maskáčů a podobně.
Vývojáři ještě závěrem prosí tvůrce obsahu, aby videa z Army 3 pečlivě označovali, vyhýbali se clickbaitovým titulkům a vždy uváděli, že se jedná o záběry ze hry, nikoliv z reality.
