Televizní obsah většinou konzumujeme ve 24 až 25 snímcích za sekundu, konzolové hraní nejčastěji končí na 60 FPS. Stejná hranice je považována za optimální plynulost u herních počítačů, v mobilním segmentu už si ale pomalu zvykáme i na 120Hz panely.

Ale co kdybych vám řekl, že počítačové monitory dnes zvládají víc? Co myslíte, bylo by dost 240 Hz? Nebo snad 360 Hz? Inu, zeptejte se u Alienware. Jejich AW2524HF totiž dovede zobrazit vskutku extrémních 500 Hz. Jak takto vysoká čísla ovlivňují hraní a povedl se i samotný monitor?

Na začátek se sluší uvést, že řada Alienware AW2524 je na trhu od začátku letošního roku a v tuto chvíli do ní patří dvojice modelů: Dražší AW2524H a mnou testovaný AW2524HF. Oba monitory disponují úhlopříčkou 24,5 palce (62 centimetrů), rozlišením 1080p a stejným panelem s již zmíněnou 500Hz frekvencí. Rozdíly jsou zejména v detailech – dříve uvedený model H totiž disponuje podporou Nvidia G-Sync, 3,5mm konektorem, RGB prvky a mírně odlišnou skladbou grafických vstupů.

Zejména absence první jmenované dvojice zamrzí, G-Sync ale na druhou stranu do jisté míry nahrazuje alespoň AMD FreeSync Premium. Ono mrzení se potom dále snižuje po porovnání doporučených maloobchodních cen, model H totiž stojí o zhruba 4 200 Kč víc.

Plastově, ale pořádně

Pojďme se ovšem věnovat dnes testovanému AW2524HF. Tělo monitoru je vyrobené z plastu – nutno však podotknout, že kvalitního. Konstrukce je stabilní a tuhá, na čemž má svou zásluhu zejména stojan s šestiúhelníkovou základnou. V každém vrcholu se nachází pogumovaná podložka, což samozřejmě dále napomáhá výborné stabilitě. Základnu bych si sice dovedl představit objemově ještě trochu menší, její řešení však stále považuji za lepší než u některých konkurenčních modelů, které svým širokým rozvidlením dovedou zabrat značnou část stolu.

Samotné sestavení monitoru je záležitostí několika desítek sekund – svislou část pojí se základnou jediný šroub, obrazovka se pak do stojanu jednoduše nasune. Celou konstrukci drží pohromadě pojistka ovládaná kulatým tlačítkem na zadní straně obrazovky. Možnosti polohování jsou velmi široké – dovoleno je naklánění v rozmezí -5°-21°, natáčení -20°-20°, rotace o 90 stupňů a výškový posun až o 11 cm. V tomto porovnání blednou závistí i některé kancelářské monitory…

Rámečky obrazovky jsou moderně tenké, na přední straně pak naleznete jen velký nepodsvícený nápis Alienware. Ovládací centrum monitoru se nachází na spodní části. Bíle podsvícené tlačítko zapínání naleznete vpravo, jinak ale k veškerému nastavování slouží joystick uprostřed. Tady musím výrobce pochválit, protože v přímém srovnání s ostatními monitory na mém stolu (Huawei MateView GT 27“ a Huawei MateView GT 34“) má mnohem předvídatelnější a příjemnější chod. Huawei totiž udělal tuto páčku velmi citlivou, což má za následek časté výlety do nabídek, ve kterých jsem se vůbec ocitnout nechtěl. Alienware, nebo resp. jeho vlastník Dell, však tuto důležitou komponentu nastavil správně.

Logicky strukturovaná jsou i jednotlivá menu monitoru – a pokud by vám náhodou nevyhovovalo namapování výrobcem, můžete si nabídky přizpůsobit k obrazu svému. Fanouškům softwarových řešení je k dispozici také utilita Alienware Command Center, která skýtá většinu nastavení z OSD menu. Na levé spodní straně ještě zbylo místo na dvojici portů USB 3.2 Type-A, které mohou sloužit třeba k nabíjení periferií či telefonu.

Hlavní konektorová výbava se pochopitelně skrývá vzadu – pokud jste ovšem zvyklí často přepojovat, možná vás nepotěší její orientace směrem dolů. Napájení obstarává klasický univerzální napájecí kabel, kterým dodáváte elektrickou energii např. i samotnému počítači. Na levé straně jej doplňuje USB rozbočovač v podobě dalších dvou portů USB 3.2 Type-A, jejichž spojení s počítačem zprostředkovává kabel USB Type-B. Celkem tedy na monitoru najdete hned čtveřici portů USB Type-A, vskutku úctyhodné množství. Vzhledem k počtu periferií přecházejících na Type-C formát bych ovšem jeden z konektorů klidně vyměnil za toto moderní oboustranné rozhraní.

Po pravici na vás čeká standardizovaný zámkový port, jeden HDMI konektor a dva DisplayPorty. Jsou to přitom právě tyto kabely, přes které se dočkáte onoho proklamovaného 500Hz obrazu – rozhraní HDMI jej v případě tohoto monitoru nepodporuje. Výrobce v balení přikládá napájecí kabel, 1,8 m dlouhý USB kabel pro propojení USB hubu s počítačem, 1,8 m kabel pro DisplayPorty a metr dlouhý kabel z USB-C na DisplayPort. Všechny z nich se navíc dají provléct dutou nohou stojanu, díky čemuž dosáhnete čistého vzhledu bez trčící změti „drátů“.

Na zadní straně ještě naleznete lesklé logo Alienware a označení „25“ – jak už ovšem bylo řečeno výše, tyto prvky nejsou na rozdíl od dražšího AW2524H podsvícené. Na levé straně pak monitor disponuje ještě jednou vychytávkou v podobě plastového zasunovacího držáku na sluchátka. Působí dostatečně pevným dojmem a zvládne i sluchátka se šířkou hlavového mostu 8-9 cm. Integrované reproduktory přítomné nejsou, to ovšem u monitoru s herním určením není nijak zásadní nedostatek.

Barevně a přesně

S herní specializací pak souvisí i samotný panel fast IPS o úhlopříčce 62 centimetrů a rozlišení 1920x1080 pixelů. Zatímco běžní a rekreační hráči si u těchto specifikací možná ťukají na čelo s tím, že podobné obrazovky kupovali před deseti lety, hráči kompetitivní se naopak tetelí blahem. Pro co nejlepší esportovní výkony je totiž nutné mít celou herní scénu v zorném poli, takže právě úhlopříčky 24-25“ jsou ideálním kompromisem mezi skvělou periferní viditelností a dostatečnou jemností zobrazení.

Rozlišení 1080p pak na takovou velikost plně dostačuje – při přiblížení na několik centimetrů sice rastr obrazovky vidíte, v takovém případě se ovšem nebavíme o běžné pozorovací vzdálenosti. Hustota 90 pixelů na palec samozřejmě není nic, o čem bychom psali domů, je ale stále nutné podotknout, že se bavíme o monitoru s 500Hz obnovovací frekvencí. Pro její plné využití tedy ideálně chcete ve hrách dosahovat snímkovací frekvence 500 FPS – a to je ve většině titulů velmi obtížné i v 1080p, natožpak třeba ve 4K.

Podsvícení využívá technologii White LED, nejvyšší jas činí příjemných 400 cd/m², pokrytí barevného spektra 99 % sRGB je pak v kategorii herních monitorů vynikající hodnotou. Jak ukazují testy zahraničních a technicky více zaměřených redakcí, po kalibraci se dočkáte i takřka 100% barevné přesnosti. Rovnoměrnost podsvícení je u testovaného kusu v naprostém pořádku a nevšiml jsem si žádných abnormalit. Stěžovat si nemohu ani na kontrast či pozorovací úhly – špičkové OLED či Mini-LED monitory sice v tomto ohledu excelují s mnohem lepšími hodnotami, nedovedou však ani zdaleka nabídnout podobné obnovovací frekvence.

zdroj: Foto: Alienware

Panel je matného typu, takže se nemusíte obávat zvýšené odrazivosti světla z okolí. Monitor samozřejmě disponuje také technologií HDR a možnosti nastavení obrazu jsou i v obecné rovině tak široké, že si vlastní barevný profil najde opravdu každý. Aneb tytam jsou časy, kdy herní monitory sloužily jen jednomu konkrétnímu využití a v ostatních naprosto propadaly…

Nadsvětelná rychlost

Nejzajímavější vlastností řady Alienware AW2524 je ale jednoznačně ona obnovovací frekvence. Pravidlo: „Čím větší, tím lepší,“ sice neplatí univerzálně na všechny sféry lidské činnosti, ale zrovna kompetitivní hraní je tou výjimkou, kde platí rovnou dvojnásob. Proč? Důvody si můžete prohlédnout ve velmi názorném videu níže. Ve zkratce jde o plynulost animací a redukci nežádoucích efektů v podobě ghostingu („duchové“, kteří animace provází), tearingu (zubatění obrazu při pohybu kamerou) a systémové latence. Logika je tedy jednoduchá – čím vyšší framerate, tím plynulejší, rychlejší a lepší bude odezva obrazu. No a to samozřejmě dopomáhá i lepším herním výsledkům.

500Hz monitory se obecně začaly na trhu objevovat prakticky až letos, a tak si zatím nemůžete vybírat z nepřeberné nabídky modelů. Ostatně, dokonce ani testovaný AW2524HF nezvládá 500 Hz nativně – kvůli posledním 20 Hz je nutné jej přetaktovat, což je ovšem otázka asi 30 sekund, provoz na nejvyšší frekvenci je potom bezproblémový. Alienware i v návaznosti na extrémní obnovovací frekvenci slibuje velmi nízkou odezvu v řádech 0,5-1 ms. A reálné zkušenosti z provozu?

Když jsem ve Quake III Arena poprvé přepnul z uzamčených 90 FPS na 500 FPS, musel jsem si na tu možná až nepřirozenou plynulost chvíli zvykat. Po několika minutách se ovšem oči automaticky „přenastavily“ na novou, plynulejší realitu a začaly ji vnímat jako samozřejmost. Právě v Quake III Arena jsem si vyzkoušel i „odborný test“ v podobě posledního levelu (Q3TOURNEY6 s Xaerem) na prostřední obtížnost Hurt Me Plenty. V časovém limitu pěti minut jsem se tedy snažil dosáhnout co nejlepšího skóre (já:AI) se zámkem na 60, 120 a 500 FPS. Jak to dopadlo?

• 60 FPS – 17:4
• 120 FPS – 20:5
• 500 FPS – 20:0

Do výsledku samozřejmě promlouvá vícero faktorů – kromě nepředvídatelnosti chování AI (které si na téhle mapě často neví rady a pravidelně padá do nekonečných hlubin) jím je bezesporu i mé neumětelství. Samotného mě ale překvapilo, jak významný je opticky i výkonnostně skok mezi 60 a 120 FPS. Pokud je člověk zvyklý na hraní v 60 FPS, nebo nedej bože s konzolovým zámkem na 30 FPS, přijde mu tahle hranice velmi plynulá. Její znásobení však má naprosto zásadní dopad – a když jsem se pak z 500 FPS vracel zpět na 60 FPS, přišlo mi, jako bych si místo počítačové hry hrál s flipbookem. Stejné dojmy jsem si potom odnesl i z testu v Team Fortress 2, Counter-Strike 2 a Rocket League.

Hraní v 500 Hz je návykové, většina počítačových sestav však zvládne 500 FPS jen v poněkud archivních titulech. | zdroj: Foto: id Software

Musím ovšem podotknout, že skok mezi 120 a 500 FPS už mi vizuálně tak zásadní nepřišel. Lze to ostatně vidět i na mém konečném skóre. Hlavní přínos takto vysokých snímkovacích frekvencí totiž spočívá právě ve snížení latencí až na takovou úroveň, kde se problém nenachází v počítači, ale jen mezi počítačem a židlí. A to samozřejmě jen v případě, že jich váš počítač dovede dosáhnout.

Kolik?

Právě tahle skutečnost je paradoxně hlavním problémem dnešních 500Hz monitorů. Esportové tituly sice nepatří k nijak hardwarově náročným, ale vytáhnout v jakékoliv hře mladší 10 let 500 FPS pořád není nikterak jednoduchý úkol, a to ani v onom Full HD rozlišení. Pokud nedisponujete tím nejlepším procesorem a grafickou kartou, a zároveň chcete této mety dosáhnout, čeká vás bolestivé stahování detailů a rozlišení, mnohdy až pod hranici akceptovatelnosti. Nemluvě pak o nových AAA titulech mimo sféru esportu, tam už se pochopitelně bavíme o úkolu prakticky nemožném.

A není to samozřejmě jen o počítačových „vnitřnostech“. Pokud chcete naplno využít snížené latence, čeká vás také nákup kvalitní drátové klávesnice, ultralehké myši, nějakých těch lepších sluchátek, co nejrychlejšího optického připojení k internetu… A pak všechny ty drahé periferie prohodíte oknem, až vás třikrát po sobě zabije třináctiletý kluk, který sice disponuje hardwarem za pár šupů, ale dohání to rychlejšími reflexy a nekonečným množstvím času na zlepšování.

Alienware AW2524HF je tedy výborným kusem hardwaru, ale pro velmi omezenou skupinu hráčů. Pokud se hraním zaobíráte na profesionální úrovni, budete z něj nadšení. Běžní hráči v něm ale sotva naleznou tu přidanou hodnotu, kterou dodá profíkovi. AW2524HF navíc v českých obchodech startuje na 15 tisících korunách, přičemž o celých šest tisíc levnější model AW2523HF vám nabídne prakticky stejný hardware se stále extrémně vysokou maximální frekvencí 360 Hz.

Nemluvě pak o tom, že některé konkurenční modely dovedou sice s méně kvalitním panelem, ale zato klidně i s větší úhlopříčkou zobrazit frekvence v rozmezí 240-300 Hz – a to už od šesti tisíc korun.

Pokud však pomineme cenu, která je do velké míry daní early adopterů za opravdu moderní panel, mohu Alienware AW2524HF jen těžko něco vytýkat. Nabízí fantastickou obnovovací frekvenci, možná až překvapivě kvalitní obraz, intuitivní ovládání a přehršel portů i možností polohování. Malými kaňkami jsou tedy prakticky jen chybějící podpora Nvidia G-Sync, potažmo nepřítomnost 3,5mm jacku a portu USB Type-C. Jestli ovšem o koupi tohoto monitoru přemýšlíte a dovedete využít jeho potenciál, jsem si naprosto jistý, že s ním budete opravdu spokojeni.