Tak by se možná dalo vyvodit z události, která postihla čerstvý projekt Gamers Against Bigotry. V červnu jej spustil Sam Killermann, který se s bigotním (jde primárně o bigotnost v kontextu vulgárního, ponižujícího vyjadřování) chováním v herním prostředí už pár let setkává. Ostatně, setkává se s ním většina z nás, ale většina jej odfiltruje buď v hlavě, nebo manuálně v rozhraní hry. Anebo, v menšině (doufám), přímo ten úžasný proud stupidních nadávek produkují.


Killerman ovšem nebyl jako my a s nadšením, které osobně mohu jenom závidět, vybudoval projekt Gamers Against Bigotry. Jeho cílem bylo shromáždit skupinu lidí, kteří se postaví proti používaní hanlivých výrazů, primárně souvisejících s rasou, pohlavím, sexuální orientací či zdravotním postižením. Stránka vydržela měsíc, než se na ni vrhl zapálený primitiv (či primitivové), hacknul ji, zlikvidoval seznam lidí, kteří se pod petici podepsali a stránku zaplnil rasistickými výrazy.

K útoku došlo v sobotu a Killermanem to logicky otřáslo. „V neděli jsem myslel, že se na to prostě vykašlu. Měli jsme jen 1500 podpisů. Takže jsme těmi patnácti sty podpisy zjevně natolik ohrozili životní styl těchto lidí, že se rozhodli stránku zlikvidovat. Co mne opravdu mrzí je fakt, že se tenhle člověk nebo skupina rozhodla zlikvidovat hlasy 1500 lidí, kteří se pod petici podepsali“, říká Killerman.

Svým způsobem tohle není tak překvapivé. Stupiditu v rámci internetové komunity můžete přehazovat vidlemi a podobné reakce nejsou ničím překvapivým. Zvláště, pokud reagujete na něco, co se vám na společnosti nelíbí a „provinilci“ cítí, že je třeba reagovat. Anonymita internetu vede ke kritizovanému chování a k podobně odvážným činům. Není překvapivé, že je kladeno do stejné souvislosti i neustálé primitivní urážení Anity Sarkeesian a jejího projektu na zkoumání vyobrazení ženy v rámci her.

Nicméně, Killermana je třeba uznávat za to, že se postavil něčemu, před čím většina z nás zavírá oči (nebo spíše uši). „Obtěžování a bigotní urážky založené na identitě, v tomto rozsahu, jak jej vidíme dnes, před několika lety neexistovalo. Pamatuju si, že jsem poprvé hrál Halo 2 a poprvé jsem někoho slyšel použít slovo negr ve videohře. To jsem do té doby nezažil a přitom hry hraji celý život. Nyní se to zhoršuje nebo prostě stává běžnější. Když jsem spustil ty stránky, věděl jsem, že vstupuji do ringu, kde se nikdo nebude držet zpátky. Je to těžké a docela nešťastné, že to, že se někoho zastanete automaticky znamená, že se bude útočit i na váš, ale tak holt teď svět funguje“.

Každopádně, Gamers Against Bigotry nekončí a začínají se sběrem podpisů nanovo. A je to tak dobře, protože by nic neudělalo větší radost internetovému primitivovi, než kdyby tenhle útok původní úmysl zabil. Svým způsobem to ale není moc překvapivé, protože momentální boom internetové komunikace spojený s pocitem anonymní svobody („můžu vše a nic nehrozí“) tak nějak nevyhnutelně bohužel musel vyústit v něco podobného. Každopádně, je dle mne dobře, že se někdo konečně pozastavil nad smutným stavem některých herních komunit, pro něž snad hry slouží jako prostředek na uvolnění latentního Tourettova syndromu.

Mimochodem, určitě se mezi vámi najde pár jedinců, které neodolatelně láká napsání nějakého toho „zakázaného“ slovíčka prostě pro ten pocit. Pokud už musíte tomuto pnutí vyhovět, učiňte tak prosím jinde, než u nás v diskusi.