Wargame: European Escalation - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Náročná strategie pro náročné stratégy, která však uchvátí i relativního nováčka žánru. I přes drobné problémy s cenou určitých sil a možná až příliš rozsáhlým výběrem jednotlivých modelů jednotek, se jedná o netradiční a hlavně zábavný titul, jenž na dlouhou dobu chytne a nepustí.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 81/100

7. 3. 2012 v 20:40 - Recenze Autor: Jakub Kovář Komentáře: 0

Wargame: European Escalation mě při prvním spuštění lehce vyděsila logem Focus Interactive, vydavatele, který přinesl „skvost“ jménem Game of Thrones: Genesis. Obavy však rozehnala matná vzpomínka na loňský Gamescom, kde jsem se potkal přímo s vývojáři hry. A těmi nejsou žádní nýmandi, nýbrž ostřílení Francouzi z Eugen Systems, tedy studia, jež na sebe upozornilo třeba povedeným titulem Act of War a ještě o něco lepším R.U.S.E. Odložil jsem tedy nejhorší obavy a pustil se do RTS z období Studené války, odehrávající se ve fiktivním konfliktu mezi silami NATO (Západní Německo, Francouzi, Britové a Američané) a Varšavskou smlouvou (Východní Němci, Sověti, Čechoslováci a Poláci).

wargame-poutak

Právě v těchto kulisách se Wargame plně vybarvuje jako netradiční strategie z netradičního prostředí, která trochu připomíná výše zmiňovanou R.U.S.E., a v plné míře se soustředí na boj. Nečeká vás tak žádné těžení minerálů ani budování základny a autoři dali vale i speciálním schopnostem z R.U.S.E. Jste tu jen vy, management jednotek, promýšlení a bránění přístupových cest a samozřejmě také plnění cílů mise, které se vždy točí kolem dobytí/ubránění určitých sektorů. Což samozřejmě zahrnuje i rozstřílení většiny soupeřových sil.

K tomu, abyste soupeře přechytračili, máte takřka nekonečné množství prostředků, počínaje prostými pěšáky, přes různé druhy tanků a vrtulníků, a konče proudovými letadly nebo specializovanými tank-huntery. Zkušený stratég si zkrátka ve výčtu jednotek najde ty své a i opravdovému fanatikovi do vojenství se rozjasní tvář při pohledu na možnost vybrat si nejen z jednotlivých typů tanků, ale také z jejich konkrétní verze, modernizace a málem i výrobní série.

Každý se hodí k něčemu jinému

Autoři vám naštěstí nedají všechny jednotky všech států do rukou okamžitě po spuštění hry, ale učí vás jednotlivé herní principy hezky pozvolna. Do strategického mixu nejprve vstupují tanky, jež tvoří páteř každé armády a zastanou nejvíce práce. A vy si říkáte, jak vám to odrážení útoku Východních Němců jde hezky od ruky a že nechápete, proč byste měli chtít jiné jednotky.

Pohoda ale trvá jen do chvíle, než zjistíte, že jednou z nejdůležitějších věcí na bojišti je přehled a hlavně dostatečný průzkum: není totiž nic nepříjemnějšího, než když vás přesnou palbou z lesa rozseká vyčkávající tanková jednotka, kterou by odhalili právě jen zkušení průzkumníci.

Jakmile se naučíte nepozorovaně vysílat svá „tykadla“ a také je dobře chránit před případnými útoky, vstoupí do hry pěchota. V první chvíli se budete smát tomu, jak drahé jednotky umírají pod palbou vašich tanků a jak bezbranné jsou v otevřeném prostoru, ale jenom co je potkáte zalezlé v městečku nebo lese, okamžitě změníte názor.

Jedna skupina raketometčíků totiž spolehlivě rozseká projíždějící obrněnou kolonu a vám zbydou jen oči pro pláč. To jste ale ještě neviděli, co dokáže ztropit taková letka bojových vrtulníků (ani co s drahými stroji dokáže udělat levná a dobře postavená protiletecká obrana), a nevyschlo vám v krku z toho, jak pečlivě musíte vážit každou bodovou investici do povolání posil.

Každá jednotka má zkrátka svůj význam a nedá se říct, že by některá byla lepší či horší – jen lépe či hůře poslouží k určitému účelu. Klíčem k úspěchu se tak stává důkladný průzkum, odhad protivníka a vyvážené složení armády, což představuje sen každého stratéga.

Zároveň je však třeba podotknout, že hra i přes vysokou míru realističnosti a náročnosti nemá přehnané požadavky na nováčky a sem tam nějaký ten menší přehmat odpustí - třeba ve formě toho, že vojáci jsou schopni puškami sestřelit malý transportní vrtulník nebo že i větší množství vrtulníků dokáže za cenu ztrát přestřílet pár protiletadlových kanónů.

Plánuj dopředu a nenechávej nic náhodě

Všechno ale k dispozici nikdy mít nebudete a budete se muset osudově rozhodovat, jak vlastně celý váš útočný svaz poskládat. V tom, jaké jednotky můžete použít, jste omezeni hned třemi způsoby. Prvním a nejvýraznějším omezením jsou „Deployment points“ tedy body, jimiž platíte příslušnou cenu za povolání určité jednotky do aktivního boje. Na začátku každého scénáře jich máte předem daný počet a získáváte je jednoduše za to, že obsadíte některý ze sektorů vyznačených na mapě za pomoci velitelského vozítka a tento sektor vozítkem držíte. Za to vám do kasy automaticky každou sekundu přibyde pár bodíků. A věřte mi, že každý bod, přetavený v jednotku, poznáte.

Druhé omezení spočívá v postupném odemykání jednotlivých národů a jednotek. To se neděje mávnutím kouzelného proutku po odehrání určité části kampaně nebo určitého počtu zápasů v multiplayeru, ale pěkně po zásluze. Hvězdy, které můžete vyměnit za odemčení nového tanku nebo vrtulníku, totiž získáváte jak za plnění hlavních, tak i vedlejších úkolů a samozřejmě i podle vašich výsledků ve hře více hráčů. Pro kompletní odemčení tak naštěstí není třeba jen čekat, ale také se aktivně snažit. Drobným škraloupem budiž to, že bez aspoň základního projetí singlu si v prvních fázích multiplayerových bitev ani neškrtnete.

Třetím omezujícím prvkem pro povolání sil je jejich omezený počet, s nímž si musíte v singleplayeru vystačit po celou jednu operaci (nebo chcete-li kampaň). Když vám tak například hned v první misi rozstřílí dvě roty základních tanků, můžete vzít jed na to, že se nikde magicky neobjeví a třeba vám budou v závěru kampaně chybět. Což může být otravné, protože bude třeba znovu hrát danou misi – anebo také ne, protože budete mít poodemykané jednotky jiné. K tomu, abyste se životy svých svěřenců nehazardovali, však jako jistý motivační systém slouží i lehký RPG prvek ve formě zkušeností jednotlivých jednotek, které jsou s každým nasazením a poskočením o úroveň účinnější a efektivnější.

Nenechte se zaskočit nepřáteli

A že budou jejich zkušenosti potřeba, hlavně ve spojení s těmi vašimi. Obrovské mapy, které Wargame nabízí, se totiž umělá inteligence nestydí využívat k zákeřným přepadům, pokusům o obklíčení či zcela nečekaným záškodnickým akcím. Při hraní se mi nezřídka stalo, že zatímco jsem se s nepřáteli zuřivě rval o důležitou vesnici, lehké transportéry nějakým záhadným způsobem objely mé průzkumníky i hlavní úderné svazy a udeřily do nechráněného týlu, kde se nacházely všechny zásobovací vozy (které vám, společně s porůznu se vyskytujícími základnami, slouží k doplnění paliva a střeliva pro všechny druhy jednotek), tankující helikoptéry a artilerie.

Podobné legrácky vám AI provádí často a ráda, což poměrně silně zvyšuje laťku obtížnosti. Potěšující je, že umělá inteligence ani v takových případech nepodvádí. Vždy, když vám udělá podobnou kulišárnu, můžete si být jistí, že si nejdříve vše pečlivě vyscoutovala a zachovala se tak, jak se jí to zdálo nejlepší. Jedinou výtku v tomto směru tak můžu směřovat ne vůči AI ale vůči designérům map. Zaprvé proto, že veškerá bojiště vypadají téměř stejně (a přitom by stačily třeba mise na sněhu či v horách) a zadruhé proto, že si až příliš libují v megalomanské rozloze a jaksi zapomínají na to, že by se vaše pozice měly dát po celou dobu aspoň trochu rozumně bránit. Aby to však bylo možné, museli by buď mapy zmenšit, nebo vám dát k dispozici více jednotek.

To je však společně s přehnanou cenou některých tanků a v některých okamžicích nevýrazným upozorněním na útočící nepřátele to jediné, co mohu Wargame vytknout. Ano, údajně má na některých konfiguracích drobné problémy s FPS (já žádné nepotkal) a při použití detailního zoomu místo klasického ptačího pohledu nevypadá úplně úžasně, ale to vše je jen marginální problém, když uvážím, kolik zábavy hra nabízí. Jestliže si chcete zkusit, jaké je to být moderním vojevůdcem, rozhodně tuhle výbornou příležitost nepropásněte.

P.S. My jsme sice měli k dispozici jen anglickou review verzi, Comgad však v ČR vydal nedávno verzi s českými titulky.

Tagy: strategie realtime

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.