Rise of Flight - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Nejlepší simulátor letadel z první světové války, jaký byl kdy vydán. Udržet v něm letadlo ve vzduchu není obtížné, ale stát se esem vás stejně bude stát trošku času a tréninku. Hra se celkově hodně inspiruje stylem IL-2 Sturmovik a díky širokému nastavení obtížnosti je schopná vyhovět a královsky pobavit skoro každého virtuálního pilota.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

18. 7. 2011 v 20:00 - Recenze Autor: Tomáš Jung Komentáře: 0

Simulátory letadel z první světové války mají jednu velkou výhodu. Asi ji rozpoznáte už při prvním pohledu do kokpitu Nieuport 28.C1. Z podlahy kouká železný klacek, kterým se letadlo řídí, dole pedály a tam, kde byste očekávali palubní desku, se nejistě šklebí jediný budík. Létat s takovým strojem tedy nevyžaduje znalost přístrojů, stačí nastartovat motor, dát plný plyn, a aniž byste byli obtěžováni nějakým nastavením klapek či zatažením podvozku, tak v mžiku letíte.

Rise of Flight - recenze

Takový simulátor je tedy přístupný i leteckým nešikům, nováčkům a pozemním krysám, které dosud zkusily maximálně nějakou leteckou arkádu. To je jeho výhoda a to je přesně případ Rise of Flight, který si užije každý, kdo v sobě nosí alespoň malinkou touhu vznést se do oblak. Přestaňte ji v sobě dusit a začněte létat v Rise of Flight, kde je pocit z pohybu vzduchem jen kousíček za realitou. Recenzi však nezačnu popisem v čem, a kde můžete létat, ale pokusím se vám prvně zprostředkovat úžasné pocity z létání, jaké v této úžasné hře můžete prožít. To, co budete dále číst, jsou skutečné a nepřibarvené dojmy z letu.

Jeden obyčejný let

Je 1. světová válka a já sedím v kokpitu britského stíhacího letounu Sopwith Camel na domovském letišti. Jsem velitelem tříčlenné skupiny stíhačů a naším cílem je hlídkování v určeném sektoru v okolí Verdunu. Zmáčknu startér, vrtule se párkrát pomalu otočí a v dalším okamžiku se motor již rozkašle a rozběhne naplno.

Jelikož jsem si nastavil v úrovni simulace, že se nemusím starat o štelování bohatosti směsi, motor naskočí hned. Zrušil jsem si i povinnost čekat na zahřátí motoru do optimální provozní teploty, a tak jsem hned po nastartování připraven k letu.

Přidám plný plyn a motor řve. Pomocí pedálů lehce kontroluji směr rozjezdu letadla a koriguji točivý moment vrtule, který způsobuje, že letoun má tendenci stáčet se ke straně. Letadlo chvilku drkotá po zemi a za chvilku se už vznáším kousek nad stromy. Hukot větru takřka přehlušuje klapot motoru.

Zvuková stránka hry je prvotřídní. Podle rychlosti proudění a dle kvílení větru po čase snadno určíte, zda letíte optimální rychlostí. Během letu se můžete vyklonit nad okraj kabiny pomocí klávesy Delete/End a vystrčit tak hlavu do proudu větru, což je doprovázeno zesíleným zvukem. Uslyšíte skřípot dřeva, svištění kulek i rachot kulometů.

Kam se poděla válka?

Letím opatrně a provádím jen lehké zásahy do řízení. Sopwith Camel je citlivá mrcha - pokud bych ho nyní neopatrně přetáhnul do vývrtky, nemám šanci ji v takové malé výšce vyrovnat. Ohlížím se za sebe, moji dva spolubojovníci se již formují za mnou, přikazuji jim pohybem rukou, aby mě následovali a drželi trojúhelníkovou formaci.

Během letu používáte přednastavené signály komunikace s ostatními letci, a jelikož se v této době nepoužívaly vysílačky, mácháte rukama.

Kouknu se na mapu a nasměruji letoun v požadovaném kursu do hlídkové oblasti. Škrábeme se poměrně rychle nahoru, ale musím být neustále ve střehu, dnes hodně fouká a silné poryvy větru lomcují s lehkým Sopwithem. Za chvíli se nacházíme kousek od základny mraků, které se pohupují asi v jednom kilometru nad zemí. Mám nalétáno už spoustu hodin, ale stále mě uchvacuje pohled na krajinu pode mnou, jak se po ni prohánějí stíny mraků, jak mě oslepují odlesky vody. Koukám na různá barevná políčka, nepravidelně rozseté vesnice a města. Že je válka, naznačuje jen načernalá frontová linie vpředu před námi, kde je zem spálená, rozrytá děly a rozdělená liniemi zákopů.

Zobrazení krajiny, mraků i modelů letadel je nejrealističtější a nejhezčí, jaké jsem kdy v simulátoru viděl. Navíc má obrovskou spoustu možností nastavení a přizpůsobení výkonu vašeho hardwaru. V době vydání (2009) byla hra velmi neoptimalizovaná, ale aktuální verze běží dobře a vypadá hezky i na průměrných strojích.

Cesta do oblak a zase zpět

Stoupáme, pravým křídlem se nořím do mraku, za krátkou chvíli mě pohltí mlha a vysrážené kapky vody, které pochodují po mých brýlích. Na moment ztrácím pojem, kde je nahoře a dole, na jednoduchém přístroji podobném vodováze kontroluji, zda se nenakláním a hlídám si rychlost. Uběhne pár sekund a vyplouváme z bílých peřin, kontroluji, že mám parťáky stále za sebou. Letíme dál a zdá se, že se pohybujeme velmi pomalu, krajina pod námi jakoby skoro stála a bude ještě chvilku trvat, než dorazíme na místo hlídkování. Natahuji kulomet a dávám si zkušební dávku, hodně krátkou dávku, v zásobníku je jen 500 nábojů a musím šetřit.

Ve hře si můžete zapnout autopilota a nechat ho dlouhé přesuny odletět s až 8x zrychleným časem. Je to nerealistické, ale zase to pomáhá udržet náladu hráče a napětí, nepřerušené desetiminutovým nudným přeletem známého území. V kampani si pak lze nastavit, jak daleko se chcete při startu mise nacházet od jejího cíle.

Jsme nad cílovou oblastí a začínáme kroužit. Můžu si vykroutit hlavu (ruku na myši), jak se snažím rozhlížet. Nepřítel může být kdekoli, může se přiřítit ze slunce, vykouknout z mraků nebo se plížit kousek nad zemí.

Pokud chcete opět zmírnit míru simulace, můžete si zapnout zobrazení ikon. Hned tedy uvidíte, kde se nepřítel i parťáci nachází, či kde je cílová oblast nebo další waypoint. Oceňuji, že ikony, pomocné 2D budíky a mapu lze zapnout nebo vypnout okamžitě během letu. To samé platí pro nastavení ovládání.

Snadná oběť

Vidím ho! Letí nízko nad zemí a odhaduji, že to bude německý průzkumník. Je hodně pod námi, zřejmě nás ještě nevidí a mám tak čas si rozmyslet útok. Dvěma pilotům přikazuji, aby mě následovali a zároveň kryli. Ubírám plyn a po levém křídle přepadám do strmého klesání, hluk větru mně skoro rve uši a neustále kontroluji rychlost na rychloměru. Klesáme rychle, schovaní za větším mrakem se blížíme k nepříteli jako šelmy. Už ho poznávám, je to německý průzkumník DFW C.V., jeho zadní střelec nás zaregistroval a pouští proti nám na přivítanou jednu dávku. Pilot průzkumníku začíná rychle manévrovat, ví, že je v pěkné bryndě. Sám za nepřátelskou linií a v zádech houf nejlepších britských stíhaček.

Letadla v době 1. světové války byla vyrobena  ze dřeva a potažena plátnem. To se odrazilo i v simulaci destrukce. Při velkých rychlostech, nebo prudkých manévrech může upadnout křídlo, zlomit se vzpěra mezi křídly, můžete si ulomit podvozek, kus směrovky nebo výškovky, zlomit vrtuli a samozřejmě kulky dělají velmi viditelné stopy v plátěném potahu letadla.

Rychlostí blesku se k němu přiblížím asi na sto metrů a vypálím dávku. Jasně vidím, jak mu moje dva kulomety Vickers trhají plátno na pravém křídle. Snažím se ho podletět, aby na mě střelec tak snadno nemohl, využívám rychlosti, pravotočivou zatáčkou stoupám a zase se k němu vracím. Německý pilot zuřivě manévruje, snaží se uniknout ostrou zatáčkou do leva. Držím se ho jako klíště, lehce ubírám plyn, abych ho nepředletěl a znovu do něj pouštím salvu kulek. Kulomet se zasekává! Rychle ho znovu natahuji a uvolňuji.

Zaseklý náboj ale třeba i výpadek motoru při prudkých manévrech, kdy se kvůli silnému přetížení přeruší dodávka paliva, to vše dodává soubojům neodolatelnou patinu autenticity.

Druhý pokus

Střílím další dávku, tentokrát o něco déle podržím spoušť a vzápětí se přede mnou odehraje hrozné divadlo. Pravé křídlo německého letadla se urvalo a letoun se v divokých otočkách řítí k zemi. Kus jeho urvaného křídla mě však zasahuje a poškodí mi levou horní nosnou plochu. Koukám, jak je děravá, jak se kymácí a vypadá, že každou chvilkou upadne.

Simulace fyziky a dynamiky letu je vynikající. Dokonce, i když letounu upadne křídlo, nebo jiná část, je to věrně cítit na řízení i chování letadla.

Vyrovnávám stroj, ubírám plyn a hledám místo na přistání. Křídlo drží jen na pár dřevěných tyčkách. Jsem kousek nad zemí a času je bolestně málo. Můj Sopwith se divně klepe a stáčí na stranu, ale vyrovnávám ho. Lehce přitáhnu, podrovnám a už se moje kola dotýkají hrbolatého pole, které letadlo nakopává. Když to již vypadalo, že skoro stojím, poslední hrbol vykopnul záď letadla do vzduchu, lámu vrtuli a bořím nos do země. Štěstí, přežil jsem to.

Výsledek mise neukládám a letím znovu. Kampaň je však generovaná, a tak není jisté, že ten samý letoun zase potkám. Škoda. Tohle byl snadný cíl.

Fokker na prodej

Tak co, jste alespoň naladěni? Popsané letecké dobrodružství by asi mělo stačit k rozhodnutí, zda vás může něco takového bavit. Teď ještě doplním pár faktů. Pokud si hru zakoupíte, v základu dostanete pouhé 4 typy letadel - Albatros D.Va, Fokker D.VII, Nieuport 28.C1 a SPAD 13.C1. I s nimi se dá dobře letecky vyřádit, však taky jde o velmi známé stroje. Chcete-li ovšem svůj hangár rozšířit, a to vy zřejmě budete chtít, připravte si 8 USD za každý nový model stíhačky a 15 USD za větší bombardér. Aktuálně je k dispozici 24 typů letadel, včetně legendárního trojplošníku Fokker Dr.I či anglické legendy Sopwith Camel. Kompletní nabídku si prohlédněte na riseofflight.com.

Vydavatel hry je vůbec velmi nápaditý ve způsobu, jak z vás vytahat peníze. Připravují se totiž i takzvané bojové modifikace - ty dodávají letounům různé drobné úpravy, které vznikaly v průběhu války. Jsou to především nové typy přístrojů a zaměřovačů, tedy něco pro opravdové znalce.

Je přirozené, že se ošívám při placení za nová letadla, když už jsem si koupil hru. Na druhou stranu, autoři tím představili (nebo od Microsoft Flight Simulator okopírovali) fungující obchodní model, kterým jsou schopni hru udržovat i vylepšovat, a to je u simulátorů, jenž nemají takový příjem peněz ze samotných prodejů hry, velmi důležité. Takže dokupováním letounů podporuji další vývoj hry a zajišťuji teoreticky její budoucnost. A to dělám rád.

Dvoukřídlá zrůda

Nebe nad frontou první světové války nebrázdily jen stihači, ale svoji premiéru si odbyly i bombardovací stroje. V základní sestavě letadel sice žádný vyloženě bombardér nenajdete, ale máte možnost si několik z nich dokoupit. V době recenze byl ve vývoji Breguet 14.B2, na ten mám zálusk a určitě si ho pořídím, ale sáhnul jsem také po něčem větším – patnáct dolarů padlo na dvojplošnou německou zrůdu Gotha G.V, která si během války dovolila bombardovat samotný Londýn.

Je to skutečně nechutný stroj s tříčlennou posádkou, která riskovala smrt nejen kulkami nepřítele, ale i havárií těžko ovladatelného letounu. To jsem si potvrdil hned při prvních nepovedených startech a ještě horších přistáních. Gotha G.V se velmi neochotně odlepuje od země, pomalu stoupá, a i když se tváří jako stabilní stroj, špatné zásahy do řízení ji dokáží vydráždit k nevybratelné vývrtce. Právě tyhle nedostatky a monumentálnost stroje se staly výzvou a vedly mě k odstartování kariéry bombardovacího letce, což jak se ukázalo, byl průlet peklem.

Ploužíte se jako slimák, kolem vás vybuchují šrapnely a bezmocnost umocňují dotírající stihači, které ohrožujete dvěma na pohled trapnými kulomety. S nemotorným vzdušným slonem se snažíte alespoň trochu cloumat ze strany na stranu a znesnadnit stihačům zamíření, ale i tak mnohdy doletíte jako cedník - když doletíte.

Gotha G.V a její britský protipól Handley Page 0-400 však nejsou jen další letadla v nabídce, mají daleko důležitější význam. S příchodem těchto dvou bombardérů se rozšířil záběr hry - přineslo to novou dimenzi hraní. Už to není jen o akrobacii a soubojích, ale také se na válečné nebe vklínil neobyčejný zážitek z bombardovacích letů, který ještě více vyniká v multiplayeru při kooperativních misích se stihači a bombardéry.

Kariéra letce

Na každý letoun, který máte v nabídce, existuje kariéra, což je vlastně generovaná kampaň, kde stoupáte v hodnosti, lepíte si na hruď vyznamenání a účastníte se mnoha různých bojových letů. Někdy to je obyčejné hlídkování, jindy chráníte kolony se zásobováním, napadáte bombardéry, průzkumníky či sestřelujete pozorovací balóny. Mise nejsou přesně designované podle skutečnosti, jen se u ní lehce inspirují.

V době psaní recenze byl ohlášen patch, který by měl přinést zásadní změnu v provedení karierní kampaně - změnu, kterou iniciovala především komunita hráčů, a která by měla přinést skutečnější pocit, že jste bojovým pilotem. Třeba tím, že si můžete po pěti vítězstvích namalovat na letoun svůj vlastní erb, budete sami plánovat operace, pokud zabijete například Manfreda von Richthofena, už ho nikdy v bitvě nepotkáte, počasí se bude realisticky měnit dle období a mnoho dalšího. Moc se na to těším a nechám se překvapit. (Poznámka redakce: nyní je patch už vydaný a kampaň předčila naše očekávání. Konečně skutečná kariéra ve skutečné válce).

V každém případě, kromě kariéry hra nabízí jiné možnosti jak a kde létat, Jsou tady jednotlivé mise pro každý letoun, dále dvě skriptované historické kampaně, přičemž jedna z nich se zabývá kariérou leteckého esa Ernsta Udeta. Asi nejlepším požitkem jsou pak rychlé mise, kde si navolíte, s čím poletíte, kdo bude proti vám, jaké bude počasí, a pak letíte do souboje. Je to ten typ generátoru rychlých misí, jaký byl v Il-2 Sturmovik, ostatně Rise of Flight má se Sturmovikem společného více, než kolik je na první pohled vidět. Vývojové týmy těchto her se v kdysi v minulosti prolnuli při společném projektu, ale dál si šli zase svou cestou. V Rise of Flight je tedy hodně cítit inspirace Sturmovikem, ať již to je tento generátor misí a kampaně nebo širokého nastavení úrovně simulace.

Konec čtení, motor už je nastartován

Nechci vás již dále zdržovat od létání a tak jen v rychlosti uvedu, že celá mapa má rozlohu 125 km čtverečních a hodí vás do oblasti kolem frontové linie u Lille, přes Arras, Remeš až kus za Verdun. Nechybí ani skvělý editor misí a hlavně živý multiplayer s několika typy herních módů včetně kooperativního, pro nějž je připraven velký počet misí.

Široké nastavení míry realističnosti, aktivní komunita, neustále přibývající (i když za peníze) nové typy letadel a zřetelně dlouhá budoucnost i životnost. To všechno mě přimělo k přemýšlení nad hodnocením 10. V mnoha ohledech ovšem vidím u Rise of Flight inspiraci u prvního Sturmovika a desítku střílím jen v opravdu výjimečných případech gejzíru originality a geniality autorů. Je tu i pár drobností, chybiček a nedodělků, třeba že letadlo mnohdy nebouchne a nerozletí se na milión kusů, ani když spadne z výšky několika kilometrů.

Další nedostatky nechci hnidopišsky jmenovat, bylo by to zbytečné, protože to stejně nepřebije fakt, že Rise of Flight je momentálně nejlepší simulátor na trhu. Ostatně, sami si vyzkoušejte demoverzi se dvěma dostupnými letouny, které lze použít nejen v singleplayer kampani, ale také v multiplayeru.

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.