| Autor: Jiří Sládek Publikováno: 20.listopadu 2003 | Verze hry: finální/prodejní Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Dungeons and Dragons se vším všudy Už začátek hry v podobě tvorby partičky napovídá, že pravidlům D&D věnovali autoři maximální pozornost a že jejich znalost nebude pro hráče jen malým bonusem, ale hodně užitečným poznatkem. Je sice pravda, že všechny dovednosti, specializace (znalci snad prominou tento nepřesný překlad pro featy, jelikož příšerné slovo „odbornosti“, které se v některých hrách objevilo, ode mne skutečně neuslyšíte), vlastnosti a kouzla jsou velmi pěkně rozebrány v nápovědě hry, nicméně máte-li pravidla v malíčku, vytvoříte si skupinu dobrodruhů mnohem snáze. 
zdroj:
tisková zpráva
ToEE využívá nejnovější edici D&D, tedy verzi 3.5, která oproti trojce přichází s mnoha úpravami, ale stejným principem hry a téměř nezměněnými pravidly pro boj. Přesto se však zrovna boje od ostatních nedávných konverzí D&D do nul a jedniček (Icewind Dale II, Neverwinter Nights...) zásadně liší. Neprobíhají totiž v pauzovatelném reálném čase, jak jsme již od vydání Baldur´s Gate tak nějak zvyklí, ale pěkně na tahy.Počítač za vaše postavy i jejich nepřátele hodí iniciativu (případně přičte bonusy) a pak vám v horní části obrazovky ukáže pořadí, v jakém budou jednotliví účastníci souboje jednat. Když pak dojde řada na některého z vašich hrdinů, můžete jeho tah vyčerpat několika způsoby – například kombinací pohybu a útoku, delším přesunem, kouzlem a podobně. To samé samozřejmě platí i o vašich soupeřích. • Souboje na tahy Boje jsou vynikající a výborně kopírují pravidla D&D, včetně takových vychytávek, jako je třeba Attack of Oportunity (bonusový útok na nepřítele, který se vůbec nebrání, ale třeba kolem vás probíhá nebo se rozhodne tváří v tvář použít střelnou zbraň...), Coup de Grace (podříznutí bezbranného nepřítele) nebo pokus o vytrhávání z pavučin a podobných znehybňujících svinstev. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Snad jediným záporem soubojového systému může být absence nějaké opakovací funkce, kterou by bylo možno rychle odklikávat stále stejnou akci. Typicky tomu tak je v případě, kdy vám dojdou kouzla a se všemi postavami už třeba jen bušíte do jednoho nechutně trvanlivého nepřítele. Jinak jsou ovšem všechny ovládací prvky vyřešeny dobře; většinu akcí provedete jednoduchým kliknutím, složitější úkony (kouzlení, vyvolávání familiara, nastavení různých typů útoků...) pak pomocí radiálního pop-up menu. 
zdroj:
tisková zpráva
Bitvám se budete věnovat opravdu často. Ne snad, že by ve hře vůbec nebyly rozhovory nebo nebojové lokace, ale souboje tvoří většinu náplně hry. Vzhledem k jejich taktickému pojetí to však neznamená, že by se ToEE zvrhl do nějaké akční hry, to vůbec ne. I tak ale budete mít čas a prostor na plnění některých questů mírovým způsobem; zejména ve vesnici Hommlet vás čeká plno NPC, kterým můžete pomoci s jejich starostmi. Je fajn, že v rozhovorech můžete používat speciální skilly (blafování, diplomacie, zastrašování, sbírání informací, odhad chování) a není tak vůbec od věci mít jednoho hrdinu – nejlépe zloděje - vycvičeného jako vyjednavače.• Nelinearita? Příběh hry je do jisté míry nelineární, i když třeba takovou volnost jako v již zmiňovaných titulech Fallout či Arcanum rozhodně nemáte. Na druhou stranu má hra hned devět začátků! To se hned tak nevidí. Nicméně začátkem není ovlivněn ani tak samotný cíl vašeho snažení, jako spíš některé dílčí postupy a důvod (a zároveň vedlejší quest), kvůli kterému se vlastně vydáváte do Hommletu. Na začátku si vybíráte volbou přesvědčení party, takže třeba zle zaměřená družina se chystá vyplenit chrám v Hommletu a tlupa dobráků se zas rozhodne zatočit s bandity, kteří obtěžují pocestné... Mimochodem, volba přesvědčení je výborná věc; jelikož omezuje výběr jednotlivých postav, takže nemůže dojít k nelogické situaci, že se ve stejné partičce spolu důvěrně objímá ctnostný paladin, chamtivý zloděj a temný nekromancer. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
... je naprosto úžasná. Kombinace renderovaného prostředí s 3D modely postav a nestvůr se opravdu osvědčila. Krajina i všechny statické objekty hýří detaily. Postavy jsou výborně rozanimovány a navíc je na nich na první pohled dobře patrné jejich vybavení – a to ne jenom brnění a zbraně, ale i různé pláště, klobouky, róby, rukavice a podobně. Navíc se můžete brodit vodou, na prokletých místech na vás ze země vylezou kostlivci a v bažinách nečekaně z tůně vyskočí obří žáby... Krása. Vlastně malou výtku mám – kreslené portréty postav příliš nezapadají do atmosféry celé hry a mohlo by jich být i více na výběr. Jinak je ale technické zpracování skvělé, a to včetně ozvučení a pěkného úvodního filmečku. 
zdroj:
tisková zpráva
I když jsem v recenzi až doposud hlavně chválil, musím podotknout, že hra má i své stinné stránky. Trochu na škodu například je, že příběh vlastně nemá skoro vůbec spád. Jde totiž o to, že zjistíte, kde chrám je, a pak do něj vlezete více méně ze zvědavosti (respektive proto, že ve hře už nemáte kam jinam jít). Takovéto „dobrodružství z nudy“ bychom pochopili u hry s rozsáhlým světem a značně nelineárním dějem, ale v RPG se dvěma městečky, několika malými bojovými lokacemi a jedním velkým dungeonem je to trochu málo.Dalším neduhem je občas ne zrovna user-friendly pojetí. Příklad za všechny – při přestupu na vyšší level vás obvykle čeká nekonečný seriál loadování, jelikož nikde nelze zaškrtnout volbu pro přidělení plného počtu hitpointů. Osobně sice nejsem velkým příznivcem save/load cvičení v RPG, nicméně pokud bude mít třeba váš barbar na pátém levelu dvacet hitpointů, tak ho můžete rovnou zahodit... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Výhrady mám i k trochu nešťastnému pojetí informací o magických předmětech – to, že je i vcelku běžné lektvary nutno identifikovat kouzlem, je ještě celkem v pohodě (a hlavně podle pravidel), ale to, že je u identifikovaných artefaktů pouze název bez vysvětlení účinků, je dost tristní; popis přitom není ani v manuálu! Kdo je vlastníkem pravidel D&D, ten si informace o „běžných“ magických předmětech může najít v příručce pro Dungeon Mastera, ale ostatní jsou úplně nahraní. • Resumé 
zdroj:
tisková zpráva
Co ze všech výše popsaných informací a postřehů plyne? Že ToEE je řemeslně výborně zpracované RPG s perfektně importovanými pravidly D&D. Překážkami na cestě k vyššímu hodnocení jsou však některé neduhy, které je možno souhrnně nazvat jako nevelkou propracovanost příběhu a místy přehnané zaměření na hardcore fandy Dungeons & Dragons. Nicméně, i běžný hráč počítačových titulů s fantasy tématikou si zde najde svoje. Pro příznivce D&D se pak jedná o naprostou povinnost.P.S. tým překladatelů kolem Adama Rambouska, který v minulosti převedl do češtiny například Neverwinter Nights nebo Baldur's Gate, právě rozjíždí neoficiální lokalizaci Greyhawk - více informací naleznete zde. Stáhněte si: Demo, Patch, Intro, Trailer, Cheaty... Související články: Novinky |
| Jiří Sládek | |
| autorovi je 26 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |
