Giana Sisters: Twisted Dreams - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, X360

Verdikt: Pokud vám hopsačky připadají v poslední době příliš obtížné, při hraní Giana Sisters změníte i přes neomezené životy svůj názor. Navzdory vyšší obtížnosti je Giana Sisters zajímavě nadesignovaná a zábavná plošinovka, která sází hlavně na přesnou koordinaci a schopnost rychle přepínat mezi hrdinkami a jejich světy.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

12. 12. 2012 v 21:00 - Recenze Autor: Jakub Kovář Komentáře: 0

Zdá se, že v čistých plošinovkách má v poslední době navrch Mario a Rayman. Na velkých distributorech nezávislé sestry Giany však ukazují, že i velké ikony herního průmyslu se musí bát neotřelých nápadů a odvážných vývojářů stavících na penězích z Kickstarteru.

Giana Sisters: Twisted Dreams  - recenze

Příběh začíná tím, že si obě holky čtou ve svém pokoji knížku. V tom jim nad hlavami zakrouží diamant a přenese je do snového světa plného plošinek, smrtících pastí a těžko dosažitelných míst. Hned po prvních krůčcích však jednu z dívek sežere drak a vy ji samozřejmě musíte osvobodit. Jak? Skákáním po hlavách nepřátel, probíháním dlouhých úrovní a hlavně přepínáním mezi světy, které se líší jako den a noc podle toho, kterou Gianu zrovna ovládáte.

Jekyll & Hyde

Zatímco v jedné realitě skáčete po roztomilých sovách a vidíte krajinu jako z pohádky, v té druhé se zpustošeným světem prohánějí démoni. A zde musím opravdu smeknout jak před grafiky, tak před animátory. Veškeré proměny jsou dokonale plynulé, nic nepůsobí zfušovaně a úroveň vypadá v obou dimenzích nádherně. Často jsem se přistihl, že si jen tak přepínám dimenze a kochám se rozdílnými zpracováními obou světů. Už jenom za tohle si Giana Sisters zaslouží plusové body.

Hlavní rozdíl mezi dvěma realitami však neleží ve vzhledu, ale ve stavu daného světa. V jedné verzi třeba plošinka, na níž pro pokračování dál potřebujete skočit, existuje, zatímco v druhé ne. V jedné je brána zavřená, v druhé otevřená… Vaším úkolem je rozdílnosti obou světů, co nejvíce využívat.

Sympatické je, že nikdy předem nevíte, jaký svět je pro postup dále nutný. Často budete nuceni střídat reality i uprostřed skoku, abyste mohli z plošinky existující jen v prvním světě skočit na tu, která je natažena ve druhé verzi. Což je něco, co se ve hrách často nevidí a působí to originálně. Co je ale hlavní: hledat taková řešení je zábavné.

Ta umí to a ta zas ono

Hra vedle přepínání realit staví i na používání speciálních schopností, resp. jedné typické vždy pro konkrétní Gianu. Blonďatá, hodná Giana, která se musí prodrat pekelným světem, může vyskočit do vzduchu, roztočit se jako káča a plachtit vzduchem. Hodí se to zvláště v případech, kdy musíte seskočit do propasti a opatrně prokličkovat mezi nástrahami nebo se dostat na vzdálenější místo. Punková rebelka Giana zase může vystřelit libovolným směrem jako dělová koule, která se navíc odráží od zdí a dokáže se tak dostat do nedostupných míst třeba úzkým komínem.

Díky těmto kombinacím (a možnosti třeba uprostřed plachtění vzduchem přepnout na druhou Gianu) hra získává neuvěřitelné množství herních kombinací a do ruky vám tím pádem dává spoustu možností. V praxi sice většinou odhalujete jen jedno možné řešení situace, ale při jeho nalezení máte podobný pocit, jako u vyřešení každé dobré logické hádanky.

Cestu každou úrovní, zejména objevování jejích tajů si budete užívat: dynamické skákání vyžadující rychlé prsty se skvěle snoubí s lehkými hádankami, jejichž vyřešení pro změnu vyžaduje kraťoučké zamyšlení.

Plusem je i postupné přidávání herních prvků do jednotlivých prostředí, které což vaši pozornost – možná by jich ale mohlo být přeci jen více, hlavně v posledních úrovních už hra působí dojmem, že jste viděli skoro všechno. Milým zpestřením jsou souboje s bossy, protože slibují dodatečnou výzvu a hlavně vyžadují absolutní zvládnutí mechanismů jednotlivých soubojů.

Twisted Dreams si vším uvedeným vybudovala hravou atmosféru, na jejíž vlně jsem se velice rád nesl, dokud mě ze hry nevytrhnul záchvat vzteku. Na to, jak působí Giana Sisters originálně a hravě, má totiž vysoko nastavenou laťku obtížnosti. A to neříkám jako někdo, kdo hraje jednu plošinovku za uherský rok, ale jako jejich nadšený hráč.

Klacky hozené pod nohy

Základní principy hry přitom nejsou vůbec složité: cílem každé úrovně je doběhnout na konec a cestou posbírat, co nejvíce různobarevných drahokamů (které podle barvy může sbírat vždy jen konkrétní Giana). Podle nich se totiž počítá výsledné hodnocení. Na tom se následně ještě podepisuje, kolikrát jste při pokusu projít úroveň zemřeli. Smrt nastává, když se nepřítele dotknete jinak, než že mu skočíte na hlavu, trefíte se na ostny nebo spadnete mimo obrazovku.

Jasná a na první pohled nijak složitá pravidla však udělají vrásky nejednomu hráči, protože nezřídka vyžadují stoprocentní koordinaci. Pro postup úrovní musíte velice přesně střídat reality, proskákat po hlavách nepřátel přes nebezpečnou propast, nebo ve žvýkačkové bublině proletět skrze úzký koridor, jehož stěny jsou pokryty smrtícími ostny.

Umírat tím pádem budete více, než by bylo zdrávo a jestliže se vám poštěstí být tak dobrý, jako jsem byl já, bude se na vás po konci úrovně usmívat tabulka s počty úmrtí v trojciferných číslech. A to raději ani nezmiňuji dlouhý a těžký souboj s posledním bossem. Vysokou obtížnost tlumí checkpointy, kterých je v každé úrovni dostatek. Jejich umístění bohužel není nejpromyšlenější a konzistentní - chvíli na vás čeká záchytný bod po každém jednoduchoučkém skoku, jindy chybí ve zcela kritickém místě nebo jsou rozestupy mezi nimi příliš veliké.

Cesty, kterými jsme se vydali

Design úrovní je na vysoké úrovni a na poměry plošinovky poskytuje nezvykle mnoho prostoru pro objevování. Šipka, která vám na konci každé úrovně odhalí orientační směr cesty, na tom nic nezmění. V každém levelu je totiž několik skrytých oblastí, v nichž můžete nalézt jak dodatečný nášup drahokamů, tak velké krystaly, jejichž sebráním si v hlavním menu odemknete bonusové artworky.

Giana Sisters je ve výsledku výborná plošinovka, která je poctivě nadesignovaná, hravá, ale také brutálně těžká. Za sebe ji mohu jen doporučit – jen navzdory roztomilé grafice zas až tak úplně nepatří do rukou dětem, které si na ni předčasně vylámou své mléčné zuby. Ostatně, poslední Mario na tom není jinak.

Tagy: plošinovka

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.