Carmageddon: Reincarnation - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Carmageddon: Reincarnation - recenze

Vývojář:
Platformy:
Detail hry

25. 5. 2015 20:15 | Recenze | autor: Jan Slavík |

Max je zpátky! A fanoušci si to přáli, vždyť celý vývoj Reincarnation zaplatili právě oni skrze Kickstarter. Pomateně se chechtající řidič rudého Eaglu byl, společně se svou obdobně vyšinutou kamarádkou Die Annou, ústřední postavou nezřízeně krvavých závodů, které pobouřily mravokárnou společnost poprvé již v roce 1997. Jelikož na remaku pracovalo stejné studio, které mělo na svědomí originál (Stainless Games), naděje byly velké.

Stalo se vám někdy, že když před vámi šel někdo na chodníku moc pomalu, naplnily se vaše myšlenky znepokojivě uklidňující představou situace, jak ho berete něčím přes hlavu? A co za volantem, viděli jste někdy jenom rudou mlhu? Třeba, když vám veledůležitý kravaťák s telefonem u ucha suverénně vlezl do přechodu deset metrů před autem, protože on má přeci přednost? Museli jste se v tu jednu jedinou rozhodující vteřinu soustředit celou svou bytostí na to, abyste místo brzdy nedupnuli na plyn? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli ano, a pokud si tento text nečtete ve vězení, mám tu hru na míru pro vás!

Tragédie o jednom dějství

Tedy, alespoň nějak tak bych nový Carmageddon velice rád uvedl. Jenže tu máme jedno velké (a několik menších) "ale". Poprosím o pozornost, právě se totiž chystám strhnout plachtu z nejhůře optimalizované hry ve vesmíru.

Reincarnation prošla dosti bolestivým porodem a žalostný stav early access verze dal vzniknout obavám, u nichž jsme všichni doufali, že se nenaplní. Bohužel, naplnily se. Takhle příšerně se hýbající hru lze tolerovat před vydáním, ale v "hotovém" stavu ani omylem.

zdroj: Archiv

Na sestavě, která naprosto bez problémů rozjede GTA V na plné detaily v nějakých 55 fps (i7 3770k, GTX770), běží Reincarnation při stejném nastavení o polovinu hůře. Přes 35 fps jsem se dostal málokdy a hře nečinilo vůbec žádný problém padat v zalidněnějších scénách k jednocifernému frameratu, což je na pováženou. S obavou, že chci od svého stroje možná trochu moc, jsem zabrousil na fóra a zdá se, že podobné problémy hlásí i lidé s grafickými kartami na úrovni GTX980. Takhle by to tedy nešlo, dámy a pánové.

Nalijme si čistého vína, hra nevypadá nikterak vábně. Můžeme to označit třeba za retro styl. Snad bych hře strohý vizuál i odpustil, kdyby se alespoň svižně hýbala. Když jsem se však poprvé rozškubal od startovní čáry a v první zatáčce se hra na několik vteřin úplně zasekla, aby mé vozidlo nemilosrdně poslala do zdi, měl jsem sto chutí Reincarnation rovnou zase vypnout. Nakonec je dobře, že jsem to neudělal - připravil bych se tak jednak o možnost zanadávat si ještě na několik dalších věcí, ale také o chvíle docela příjemně destruktivního zážitku.

Vozový park stejný

Nový Carmageddon skrývá pod pomyslnou kapotou téměř dvacet let starý motor. Za to se nemůžu zlobit. Tvůrci s myšlenkou, že prostě udělají to samé znovu, ale lépe, přišli za obecenstvem a finance na projekt vybrali - poptávka po tomto přístupu tedy rozhodně byla.

Hra v singleplayeru nabízí šestnáct oddílů, každý se třemi nebo čtyřmi závody, až na ten poslední, kde je závod pouze jeden. Mezi kláními naleznete ta nejklasičtější z originálu, která lze vyhrát zničením protivníků, projetím checkpointů či genocidou všech chodců na mapě. Dále se budete závodnicky přetahovat o první místo, hrát si na babu, prát se o náhodně se objevující checkpointy, snažit se dříve než ostatní orazítkovat nárazníkem určitého chodce a podobně.

Do rukou se vám dostanou volanty vcelku bohatého vozového parku, který je taktéž příjemně věrný původní hře. Ulicemi měst tak proletíte jak šarlatový blesk v ikonickém Eaglu, nezapomenutelném Vladovu podlouhlém Annihilatoru, starém známém pohřebáku, a ke slovu přijde i oblíbený buldozer Honzy Olejníka.

Když jsem mezi herními módy zahlédl i normální závod do cíle, trochu se mi zježila srst. Přiznejte se, hrál vůbec někdo z vás starý Carmageddon tak, že by se snažil někam dojet první? Teatrální pád na kolena a kvílení v agónii však nakonec nebylo potřeba, protože zas takové neštěstí se nekoná. Tvůrci totiž nezapomněli na to, jakou hru dělají, a do všech módů hladce a příjemně zakomponovali i potřebu ničit auta protivníků - a samozřejmě masakrovat chodce.

Kredity budou stačit...

Za obě tyto bohulibé aktivity dostáváte, stejně jako v originálu, příděl kreditů. Za ty se v průběhu závodu můžete opravit, nechat se po ponižujícím kotrmelci ze stráně vrátit zpět na kola či koupit nějakou zbraň. Jakmile etapu dokončíte, zbývající kredity se odečtou od množství, které je potřeba k odemknutí dalšího oddílu. Na rozdíl od původní hry zde ale za kredity svou dvoustopou mašinu na smrt nevylepšujete. K tomu slouží upgrade tokeny, které jsou náhodně rozházené po mapě, a je na vás, kolik si jich při jízdě posbíráte.

Tuto změnu si však neumím zdůvodnit. Tokenů je na mapě požehnaně, takže na potřebný upgrade vozidla jich takřka vždy máte dostatek. Často se ale stává, že když dokončíte všechny tři závody v jednom oddílu, ještě nemáte dost kreditů, aby se otevřel oddíl další, takže pak některý z nich opakujete dokola, dokud konečně nenaberete dost kreditů.

zdroj: Archiv

Dopadem tohoto systému je, že z komodity, po které jste se dříve pídili, protože umožňovala proměnit dýchavičnou plečku v nabroušené žihadlo, se stává otravná povinnost. Jezdit ten samý závod znova se vám nechce, nemáte z toho vůbec nic, ale musíte, protože vám chybí ještě pár desítek tisíc kreditů pro postup dál.

Prazvláštní také je, že se kredity k odemčení další kapitoly počítají jen a pouze ze závodů v té předchozí. Pokud se vám tedy například bude neobyčejně dařit v prvních dvou závodech šestého oddílu a odemknete si tak hned sedmý, zbývající závod ze šestky nemá už absolutně žádný smysl jet, protože kredity z něj se k odemčení osmé kapitoly nezapočítají. Samy o sobě jsou k ničemu. Existují prostě jen v rámci jednoho oddílu a výhradně za účelem otevření postupu dál. Tvůrcům se tak povedlo chirurgicky odstranit ze sbírání herní měny jakoukoliv radost. Nespravuj, co funguje, říká se. Obávám se však, že zrovna v tomto případě to Stainless Games "spravili".

Prostředí nezměněno

Scenériemi motorizovaného krveprolití jsou klasicky různé městské zástavby s obligátními stadiony, v jejichž útrobách se vašich kol a bodáků na kapotě nemůže dočkat zástup roztleskávaček. Projedete se i po chemičce, kde vaše stěrače zaměstnají zbytky panáků v protichemických oblecích, ostrovním resortu či okolo vrakoviště.

Své místo si našel i věrný odkaz na památný venkovský level ze starého Carmageddonu. Máte v něm všechno, co zde má být - stáda krav bloumajících po silnici, prašné cesty, rozbořený most, který musíte přeskákat, obrovský looping... a zhruba 20 fps. Labužnické.

Po mapách jsou samozřejmě rozesety hromady různých power-upů, mutátorů, zbraní a efektů. Mnoho z nich už znáte z předchozích dílů - například možnost odstřelit protivníka obrovskou pružinou přímo do skály. Potkáte se zde opět i s měsíční a jupiterskou gravitací, tančícími chodci, turbem, entropickým pinball módem, pomateným odpružením a další záplavou zábavných udělátek. Pestrostí a nápaditostí zde tvůrci rozhodně nezklamali.

Ničením vpřed

Hratelnost si nechávám na závěr úmyslně, protože je jednoduše "carmageddonoidní". To znamená, že můžete zapomenout na průjezdy ostrých zatáček driftem ve třech stech kilometrech. Vozidla padají do neřiditelného smyku velice často a s oblibou končí na střechách a v kotrmelcích. To by bylo v pořádku, ale v závislosti na tom, jaký šílený alegorický vůz osedláte, se také může stát, že bude hra naprosto nehratelná. Samozřejmě, můžeme to považovat za poplatnost starému vzoru - vždyť i v původním Carmageddonu byla některá vozidla zcela neovladatelná. Nejsem si ale jistý, jestli bylo opravdu potřeba následovat originál až do takové míry.

Pokud ale nemáte smůlu a zvolíte samohyb, který se řídit dá, čeká na vás zábavné, destruktivní a naturalisticky brutální šílenství - přesně tak, jak to má být. Odletující trosky aut protínají vzduch, závod se žene vpřed ďábelským tempem, od zdí se odráží vystřelené kovadliny a šedivý asfalt se postupně mění v abstraktní malbu s cákanci krve.

zdroj: Archiv

Zábavné to je vlastně stejně jako před lety a byly to právě podobné chvíle, dunící adrenalinem a čpící krvavě rudou brutalitou, kdy jsem si říkal, že bych vlastně nad Reincarnation nemusel lámat hůl. Jenže to trvalo jen do průjezdu za další roh, kde se z divoké akce zase stala slideshow. Pak jsem s povzdechem vrátil onu pomyslnou hůl pod koleno a začal páčit...

Ke světlým chvílím největší měrou přispívá model poškození aut. Nebohé plechové skořápky protivníků můžete zmuchlat takovým způsobem, že by se lis na auta mohl stydět. Urvat kolo v ohnivé kouli, slisovat na polovinu délky, přeseknout vejpůl, očesat až na kostru, převálcovat na placku? Žádný problém, v Reincarnation je destrukce vozového parku provedená výborně a každý groteskní vrak, který za sebou v kaluži žhavého oleje zanecháte, vám vlije do žil chuť dát tomuto "remaku" ještě jednu šanci.

Jenže co naplat, tahle hra prostě ještě neměla vyjít. Ve momentálním stavu ji nemohu doporučit. Hratelnost je navlas stejná, jako byla v Carmageddon 1 a 2 - a pokud někdo udělá remake, který se v jádru vlastně ničím neliší od originálu, měl by se hlavním lákadlem k nákupu stát naleštěný kabátek. A kdo by si taky nechtěl zahrát úplně stejný Carmageddon, jen v překrásné moderní grafice, že? Jenže to, co by správně mělo být pro Reincarnation trumfem, je černočernou trhlinou plnou beznaděje. A mě tak objektivně nenapadá důvod, proč tento remake vlastně hrát. Minimálně dokud tvůrci hru neopraví.

Jistě, nepochybuji, že si své fanoušky najde. Nejspíše hlavně mezi hráči, co už za hru zaplatili předem. Vám ostatním doporučím za toto dílo 25 euro na dřevo nesázet - místo toho si za třetinu peněz můžete pořídit první nebo druhý díl. Zábavu nabízí přinejmenším srovnatelnou a máte jistotu, že poběží plynule.

Vývojář:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Velice bolestivé vzkříšení maniakálních závodů. Reincarnation hratelností sice horko těžko, ale přeci dosahuje kvalit původního Carmageddonu. Bohužel je hra v tak otřesném technickém stavu, že budete nechápavě kroutit hlavou.

Nejnovější články