Tvůrci se nebojí jít vlastním směrem a ví, že i přes rostoucí zájem je dobrodružství Bílého vlka za velkou louží stále neznámou fantasy. Ještě než se vrhli do působivé, 45 minut dlouhé ukázky, hraní v otevřeném světě, pustili tradičně skvělý CGI trailer od Tomasze Bagińskiho. V něm dali jasně najevo, že tohle není pohádka pro děti, ale dospělá hra plná uvěřitelné lidské podlosti a sebestředné snahy o přežití.
Však si to představte: Vojáci imperiálního Nilfgaardu pacifikují bezmocnou ženštinu, která brzy rezignuje na další odpor. Pomalu se smiřuje s lasem kolem krku. Geralt kolem celé scény zachmuřeně projíždí v sedle a nechává ji za sebou. Když z toho nic nekouká, nemá zapotřebí míchat se do cizích svárů. Jenže pak začnou slečnu tahat na dubovou větev, děvče zavře, v Geraltovi přeci jen rupne svědomí a během několik vteřin trojici násilníků zlikviduje. „Co to děláš?“ diví se zraněný, šokovaný a na zemi ležící vůdce Nilfgaarďanů. „Zabíjím monstra.“
Řezník z Blavikenu si nebere servítky a i v samotné hře rozdává bolestivě brutální údery, které nově zakončuje nekompromisními finiši. Tohle není nic pro slabé povahy a samozřejmě teď není řeč pouze o tekoucí krvi. Zaklínač 3 je raritním zástupcem na poli next-gen dospělých her. A to si zaslouží prostor.
Severní vítr je krutý
Zaklínač 3: Divoký Hon bude osobním příběhem na pozadí monumentální invaze jižní říše Nilfgaardu do Severních království. Půjde o zakončení videoherní trilogie Geralta z Rivie, kde bude vědmák pátrat po své milé čarodějce Yennefer a mytickém Divokém honu. Brutální spektrální vojsko s létajícími plachetnicemi jsme s Pavlem viděli během krátkého sestřihu s vypalovanou vesnicí a oba nás trochu zarazil jejich nečekaně fantaskní vzhled. Dragon Age?
Třetí díl působí zase o chlup méně slovansky, než díl druhý, který byl zase o chlup méně slovanský, než ten první. Konstatuji, nekritizuji. Konkrétně E3 demo se odehrávalo na Ard Skellige, největším ostrově ze souostroví Skellige, který notně čerpá ze skandinávského dědictví. Stačí vyrazit na vrchol ohryzaného skalního útesu, o nějž se hluboko dole v mořské soutěsce rozbíjí vlny, a omrknout vzdálenou veslující loď. Vypadá jako z dob Vikingů a okolní zasněžené vršky dojem jenom umocňují.
Toto zasazení vymyslel samotný Andrzej Sapkowski, ostatně Geralt během dema navštívil známou pevnost Kaer Trolde okupovanou potomkem Cracha an Craite, ale jak je u her zvykem, do určité míry si vývojáři upravují svět pro svou potřebu. V plné hře samozřejmě zavítáme i do řady jiných, teplejších koutů.
Co na to pan Skyrim?
Máme tu otevřený svět, severskou kulturu, 35 krát větší mapu oproti dvojce, fast travel (možnost rychlého přesunu), regeneraci zdraví, koně reagující na pískání, kopcovitý terén, vysoké horské pevnosti Jarlů, idylické prozkoumávání překrásného prostředí… Zaklínač 3 přesto není druhý Skyrim.
Zdejší paloučky jsou bohatší na barevnou, ve větru se kinklající flóru, skrze kterou cupitají vyplašení zajíci nebo srnky. Kontroverzní level scaling nahrazuje logická přírodní bariéra ve stylu Gothic. Spousta cut-scén s pořádnými rozhovory umocňuje vyprávění. Jsou tu morální dilemata, těžká rozhodnutí, vyzrálý obsah.
A co je nakonec nejdůležitější, zakončení vědmácké trilogie má v hlavní roli neskonale charizmatického hrdinu, který se pohybuje ve světě zajímavějších postav a pamětihodnějších questů. Přesto nad hlavou třetího dílu visí otazník, který ani prezentace, ani zpovídání vývojářů nezvládají odpovědět. Jak je možné zkombinovat otevřený svět s intenzivní dějovou linkou? Zahrajeme, uvidíme. Časem. Jinak to nerozlouskneme.
Velkou roli si zde střihnou nepovinné úkoly a boční dějové linky, které mají být příběhově natolik silné, že si při jejich plnění bude člověk připadat jako během primárního questování. Dle tvůrců mají všechny questy perfektně zapadat do celkové mozaiky a nemáme se bát ani nekonečně opakovaných potyček, ani generických dungeonů. A právě tím, že podobnými bokovkami bude svět třetího Zaklínače posetý, chtějí tvůrci dosáhnout neustávajícího příběhového napětí.
Něco na tom bude, kupříkladu doteď si pamatuji jméno Svena, mladého ambiciózního lídra drobné vesničky a zadavatele nepovinného questu. Geralta žádá o eliminaci lesního démona, který napichuje místňáky na kořeny, a kterého stařešinové zaslepeně uctívají jako nějakého poloboha.
Za příslib cinkajícího měšce Geralt zpravidla rád kývne na jakýkoliv lov, leč o nějaké bleskové bokovce nemůže být řeč. Lovení unikátních monster je totiž komplexní procedurou, proti které bylo sbírání zvířecích informací ve dvojce jen takovou předehrou. Jen považte.
Geralt, lovec
V prvé řadě musel Geralt zjistit, o jakou potvoru vlastně jde. Vyrazil do lesa a díky speciálnímu instinktu, který připomíná detektivní mód z Batmana nebo zaklínačský lektvar pro noční vidění, začal zkoumat stopy - podrápané stromy, zbytky obětí, totemy, zmanipulované smečky vlků nebo podezřelá hejna vran.
Až tak zjistil, že má co dočinění s dřevěným leshenem. Tři metry vysoký, s dřevěnými končetinami zakončenými dlouhými drápy a s parohatou hlavou jelení lebky (krásná trofej). Z detailní příruční encyklopedie zaklínač vyčetl leshenovy charakteristické poznávací znaky, zvláštní schopnosti nebo slabiny.
Ohnivé Igni se proti dřevu náramně hodí, je však třeba počítat se schopností nepřítele proměnit se v hejno vran a de facto se teleportovat z místa na místo. Geralt se z pátrání též dozvěděl, že leshena nelze zabít, pokud si démon označkoval nějakou lidskou oběť, do níž by se po setnutí převtělil.
Jak brzy vyšlo najevo, monstrum si coby potenciálního hostitele vybralo bezbrannou vesničanku Hilde. Geralt vesničany informoval a došlo na velice nepříjemné volení mezi větším a menším zlem. Zbavit se své soukmenovkyně a zajistit většině klid, nebo táhnout za jeden provaz? Ještě jednou připomenu, že ve světě Andrzeje Sapkowskiho se lidi starají především o vlastní kejháky…
Tento obšírně popsaný vedlejší quest ještě pokračoval a nakonec dopadl totálně tragicky pro všechny zúčastněné, ale pointa je taková, že šlo jen o vedlejší quest. Tvůrci na něm ukázali nový způsob zpracování lovu jedinečných potvor, který má být vždy spojen s nějakým podobně obsáhlým vedlejším příběhovým úkolem. Mimochodem, v Zaklínač 3 máme čekat osmdesát druhů různých monster a řadu z nich si vývojáři opět vymýšlí od základů sami.
Otestovat natolik rozsáhlý a obsáhlý herní svět je tradičním oříškem při tvorbě otevřených světů a jsem zvědav, jak se s ním vypořádá studio v tomto směru nezkušené. Bugy? Nějaké budou. Nevyhnutelně. Osobně jsem měl štěstí a E3 prezentace proběhla hladce, ale několik předváděček v průběhu zkolabovalo. Indiánský kolega Filip Kraucher vyprávěl, kterak jim demo dvakrát po sobě spadlo. Vývojáři se namísto vymlouvání začali činit - všem v sále vlastnoručně donesli pivo. Tři slova: CD Projekt Red.
Starý, známý, bojovný
Skvělou zprávou je, že Geralta dabuje ten samý člověk, co minule. Hlas Douga Cockleho našemu ikonicky cynickému protagonistovi prostě sedí. Tvůrci příliš neměnili ani osvědčený HUD z dvojky a na první pohled ani nemohu říct, že by se kdovíjak změnil soubojový systém.
V CD Projekt RED natočili zbrusu nové animace a Geralt se zjevně pohybuje elegantněji (zvláště při vyhýbání se útokům), ale slibovanou vyšší intuitivnost ovládání či lepší zaměřovací systém musím nechat bez komentáře, protože jsem nehrál, jen se díval.
Dokonce i vrhání kotoulů se navzdory slibům vrací. Když se zaklínač utkal s parohatým monstrem, které své oponenty hypnotizuje a následně je kosí čelním útokem, uskakoval před ním parakotouly. Zvíře se pak s oblibou zabodávalo do rozpadnutých kamenných zdí v okolí. Ostrovy Skellige jsou totiž plné starých zřícenin a občas se v nich někdo/něco zabydlí.
Na základě dema lze usuzovat, že „magická“ zaklínačská znamení budou ve trojce hrát ještě větší roli, než v minulosti. Jde o věčný problém a znalci knih si opět odfrknou – Geralt většinu konfliktů řešil pouze ocelí a stříbrem, protože znamení ho nadmíru vyčerpávala. Pro potřeby hry se ale prostě hodí. Nově umí Geralt „vyčarovat“ plošné útoky a skutečně dobrou polovinu soubojů během E3 vyřešil znameními Aard a Igni. Snad je Poláci napotřetí konečně vyváží, co do účinnosti.
Lovecká ekonomika
Co naopak záměrné vyvážené nebude, jsou ceny zboží po světě. Marek Ziemak z CDP Red vyprávěl, kterak nyní mají funkční ekonomiku. Medvědí kožešiny tak budou v horských vesničkách levnější než na pobřeží, kde zase dostanete ryby za mnohem menší peníz.
Geralt se v jedné takové rybářské vísce prošel. Obchodníci kontrolovali seznamy lodních nákladů, na věšácích se sušily šupinaté úlovky, loďaři opravovali dřevěné trupy, babky vařily polívku v hrnci nad ohništěm a děti na zemi si hrály s kamínky. Geralt se neostýchal a jednu drobnou bárku se sešitou plachtou osedlal.
Na širém moři sebou jednou plácla velryba, jinak byla plavba klidná. „Pokud ale přijde bouřka, dorazí i velké vlny a Geraltův člun se může utopit. To by pro Geralta mohlo být fatální. Plavat sice umí, ale voda kolem Skellige je tuze studená, rychle by jej vyčerpala a on by se utopil,“ líčil Marek.
Vzpomenete na jinou hru, kde by počasí zásadně měnilo podmínky? A vzpomenete na jinou hru, která by letos na E3 způsobila větší poprask? Snahu o profesionální odstup stranou, klukům a holkám z CD Projekt RED ze srdce přeji úspěch. „Pro nás je ze všeho nejdůležitější příběh,“ zdůrazňoval šéf vývoje Konrad Tomaszkiewicz. Kolik vývojářů tohle říká?
Coby hráči mi dělá nesmírnou radost, že východoevropské studio, jež si zakládá na singleplayerových příběhových PC hrách a vstřícném přístupu k zákazníkům, za necelou dekádu vybudovalo značku, která jej vykopla na tiskovou konferenci Microsoftu a zařadila se mezi globálně nejočekávanější tituly roku 2014.
Zaklínač 3: Divoký hon bude obrovský, překrásný, drsný a především nadále správně zaklínačský.