První Mirror’s Edge měl skvělou stylizaci, skvělé nápady i skvělý soundtrack, ale když došlo na lámání chleba (čti hraní), občas to trochu drhlo. Udělat parkourovou hru z pohledu vlastních očí je pěkný oříšek, o čemž koneckonců svědčí skutečnost, že first-person parkourové hry vznikají jen výjimečně (Dying Light, Titanfall… ještě něco?). Zdá se však, že dámy a pánové z DICE tento oříšek úspěšně rozlouskli. Základy Mirror’s Edge Catalyst přejdou do krve během několika desítek vteřin a krátké E3 demo byla radost hrát.
Levou páčkou gamepadu se dáte do pohybu, přičemž už není třeba mačkat žádné další sprintovací tlačítko – Faith automaticky po několika krocích nabere rychlost. Ta je klíčová pro veškeré hopsání, šplhání i bojování. Pohyb postavy je navržen tak, že každá, byť zlomek vteřiny trvající zastávka, je svým způsobem nepříjemná. Když se v Mirror’s Edge Catalyst zaseknete, máte pocit, že je něco v nepořádku. Jako když v pět ráno prošlapáváte střevíce ve svém oblíbeném klubu a provozovatelé najednou rozsvítí světla s tím, že je čas jít domů.
Tvůrci sáhli po netradičním ovládacím schématu. Levý bumper (alias L1) na gamepadu slouží k veškerému pohybu vzhůru (skákání, šplhání atd.), zatímco levým triggerem (alias L2) děláte veškeré pohyby dolů, tj. kotouly nebo skluzy pod překážkami. Kontextuální ovládání funguje báječně a minimálně v demu hra vždy úspěšně rozeznala, co jsem stiskem bumperu nebo triggeru zamýšlel. Jinými slovy, měla výborný „flow“.
zdroj: Archiv
Stylizace
Stejně jako její předchůdce, je Mirror’s Edge Catalyst tuze vkusnou hrou. Bílá barva, která zalévá střechy a vrchní patra City of Glass, vyvolává příjemný mírumilovný dojem, ale nenechte se zmást. Metropoli peskuje krutý obušek Gabriela Krugera, jehož korporace vládne bičem, a když už někdy dojde na cukr, je v lihu a hoří. Stačí, abyste se z nebeských výšin přesunuli na zem a nevinnou bílou vystřídá depresivně šedivá barevná paleta.
S tím přesouváním z výšin to však neberte doslova. Ačkoli vývojáři klohní hru s otevřeným světem, soudě dle demoverze se jedná o, řekněme, jednovrstvou otevřenost. Faith může libovolně cupitat po panensky čistých střechách a sbírat tajnůstky, leč dolů se už jen tak nedostane. Mezi lidskou spodinu (teď doslova) zřejmě zavítá jen v předem připravených scénářích.
V původním Mirror’s Edge tomu nebylo jinak a jak autoři rádi připomínají, Catalyst zůstává věrný originálu. Vypráví příběh o zrození mladé neohrožené běžkyně, kterou události z minula teprve čekají. A vypráví ho náramně elegantně. Když otevřete mapu a zakreslíte si do ní bod, kam byste se rádi nechali navést, nevyskočí vám před čumákem žádná neurvalá šipka nebo minimapa s GPSkou, jak je dnes zvykem. Namísto toho se v bílém světě objeví vkusné červené šmouhy a do červena se zabarví i klíčové kusy městské výstavby jako okapy, zábradlí nebo okna, přes něž vaše cesta vede. Navigace tak působí velmi přirozeně, člověk si nepřipadá násilně táhnut za ručičku a hra si udržuje svůj ikonický minimalistický styl.
zdroj:
tisková zpráva
Parkour
E3 demo hráče nejprve uvedlo do světa Mirror’s Edge Catalyst, o němž už něco víte z konference EA. Faith se ocitla na ulici a od futuristických strážců „zákona“ jí bylo nakázáno najít si do 14 dnů práci, načež přišel střih a já najednou stál na střechách zářivě bílých budov. Autoři odmítli ukázat příběhové mise a tak jsem absolvoval aspoň trojici parkourových „disciplín“. Obsahově nikoho nepřekvapí.
Dash je prostý sprint z bodu A do bodu B. Závodíte proti času ostatních běžců a autoři nabídli poměrně triviální trať, kdy náročnější bylo akorát klouzání větrací šachtou – člověk se před ní musel na poslední chvíli srovnat po předchozím skoku do strany, nabrat rychlost a správně načasovat skluz, aby inkriminovanou dírou projel jako dobře namazaný… nůž máslem. Zbytek tratě se skládal už jen z klasického přeskakování zábradlí, kličkování po schodišti a koncem došlo i na jeden wall run. Žádná věda, každopádně vše krásně odsýpalo a nikde jsem zbytečně nezakopával.
O něco sofistikovanější lezení a skákání nabídl mód spočívající v lozbě za billboardem, který by Faith ráda hacknula. V zásadě se jednalo o menší environmentální puzzle, cíl se tyčil na vyvýšenině a bylo na mně, jak se za ním vydrápu. Párkrát jsem se propadl do hlubin City of Glass, leč pokaždé jsem si mohl stěžovat akorát na vlastní nešikovnost, žádné podrazy ze strany designu. Zároveň mne hon za billboardem v ničem nelimitoval a klidně jsem se na něj mohl kdykoli vykašlat ve prospěch jiného úkolu. Mise v Mirror’s Edge Catalyst zjevně fungují trochu jako v GTA, odehrávají se v otevřeném světě, kdykoli se na ně můžete v průběhu plnění vykašlat a zopáknout si je někdy později.
Na férovku beze zbraní
Závěrem demoverze došlo na poslední mód, delivery, a tím pádem i na bitky, zřejmě nejkontroverznější část celé hry. V prvním díle nebyl soubojový systém dotažený, občas frustroval a přestřelky do něj vyloženě neseděly. Subjektivně dobrou zprávou tudíž je, že potyčky v Catalyst se omezí výhradně na fackování rukama nohama. Tomu fandím. Protagonistka však nemůže očekávat, že i nepřátelé se budou držet stejné životní filozofie, a tak se musí držet neustále v pohybu. Pravidla jsou jednoduchá: dokud se hýbete, nepřátelské zbraně vás nezasáhnou. Ovšem jak se někde zaseknete, okamžitě schytáte jednu mezi oči.
Na papíře to zní nekompromisně, leč samotné bitky v demu skončily pomalu dříve, než začaly, protože hrdinka si se svými oponenty poradila vždy jediným úderem provedeným jediným stiskem jediného tlačítka. Vypadalo to efektně a chápu, že pro potřeby prezentace museli tvůrci sáhnout po něčem triviálním, nicméně doufám, že souboje budou v plné hře o poznání sofistikovanější. Autoři slibují různé typy oponentů vyžadujících různé taktiky, což je tvrzení, které prozatím bohužel není na čem ilustrovat.
O tyto a další detaily se snad dámy a pánové z DICE podělí časem. Rád si o Mirror’s Edge Catalyst vyslechnu další informace, ale o tom nejdůležitějším jsem se už přesvědčil už nyní: je to krásná hra, která se krásně hraje.
Další původní videa, trailery, první dojmy, blogy a novinky z E3 2015 najdete v našem souhrnném Games.cz E3 2015 speciálu! Online nás můžete sledovat i na Facebooku, Twitteru, Instagramu a Youtube.
