Studio Naughty Dog oslavilo třicet let existence letos v září, i když technicky vzato třicet let nefunguje. Andy Gavin a Jason Rubin vytvářeli hry od roku 1984 pod názvem Jam Software, který změnili na Naughty Dog těsně před podpisem smlouvy s Electronic Arts. Kdo by ale řešil podrobnosti, když zajímavý je hlavně příběh dalšího rozvoje studia.

Naughty Dog šli v podstatě od jedné úspěšné hry k druhé bez jediného zakopnutí, což je výkon, kterým se může pochlubit jen velmi málo firem a studií v rámci herního průmyslu. Jde ostatně o jedno z nejdůležitějších studií, které patří Sony, protože vytváří ikonické postavy a tituly, schopné prodávat konzole od Sony. Crash Bandicoot nakopnul prodeje prvního PlayStationu. Jak and Daxter hry byly pro mnohé hráče důvodem, aby si pořídili PS2, série Uncharted přivedla mnohé k PS3 stejně jako The Last of Us, přičemž HD verze posledně jmenované hry byla pro hráče důvodem, proč konečně přejít na PS4. A nehovořím v obecném slova smyslu, protože podobné příběhy jsem viděl okolo sebe u známých, nebo se mě přímo týkají.

Padesátiminutovému dokumentu se daří odkrýt a zdůraznit, v čem tkví tajemství úspěchu Naughty Dog. Na jedné straně určitě v základním spojení kreativity a tahu na branku v podání Jasona Rubina, na straně druhé v technologické zdatnosti Andyho Gavina. Na tomto základu se později podařilo oběma lídrům postavit studio s unikátní strukturou, která cíleně poskytuje prostor talentovaným lidem a jejich nápadům, čili nemají potřebu odcházet a realizovat se jinde. A když si schopné lidi studio dokáže nejenom udržet, ale navíc jejich schopností i využije, je vyhráno.

Podobný model pak může fungovat i poté, co zakladatelé odejdou - Rubin a Gavin odešli z Naughty Dog už v roce 2004 a studio od té doby dále roste a vydává stále skvělé hry. Něco podobného zkrátka není v herním průmyslu běžné - už jen proto stojí za to se na dokument podívat.