Experti tvrdí, že hraní videoher může mít velice pozitivní účinky - zmírňuje to totiž bolest, příjemně rozptyluje např. pacienty podstupující chemoterapii kvůli rakovině a pomáhá celkově rozvíjet obratnost. Je nepřehlédnutelnou skutečností, že potřebná míra pozornosti při hraní může odvést hráče od jinak přetrvávajícího pocitu bolesti, tvrdí profesor Mark Griffiths z univerzity v Nottinghamu v Anglii.
Griffiths, který dopad hraní na lidský organismus sleduje už nějakých 15 let současně zmínil, že násilné videohry skutečně mohou podnítit agresivní chování. Nicméně pouze u lidí, kteří mají k takovému jednání sklony a uvedená reakce může být stejně dobře nastartována i jinými faktory, jako je sledování TV či v případě, že je inkriminovaná osoba svědkem kupř. domácího násilí. Griffiths se dále zasazuje o to, aby se na hraní dívalo mnohem komplexnějším okem namísto současného zjednodušování. Podle něj nelze všechny videohry házet do jednoho pytle.

Terapeutické účinky hraní byly oznámeny u širokého spektra dospělé populace, počítaje v to vozíčkáře, osoby s popálením nebo svalovou dystrophií (genetické oslabení svalové tkáně). Ačkoliv byly vypozorovány i negativní aspekty, jako namožené zápěstí, halucinace či zvýšené napětí, M. Griffiths tyto jevy charakterizuje jako dočasné a velice zřídkavé. Vedle uvedených příkladů tu je i jeden konkrétní, kdy se podařilo vyléčit malého osmiletého chlapce, jehož onemocnění způsobovalo, že měl tendence tahat se za rty a způsobovat poranění. Předchozí léčebné metody selhaly, pročež pan Griffiths zkusil herní handheld, aby nějak zaměstnal jeho ruce. Po dvou týdnech byla inkriminovaná oblast zhojena.