| Autor: Mickey Mouse Publikováno: 1.září 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Call of Duty lze díky dalším jasně patrným aspektům zařadit mezi hry arkádové, pro válečný žánr možná až příliš. Svižné herní tempo, množství nepřátel, chování zbraní i hbitost, s jakou si je přehazujete a měníte zásobníky, nemají s realitou pranic společného. Rovněž způsob výskytu různých lékárniček a doplňování si zdraví prakticky na každém kroku mluví pro celkově vysokou arkádovost, oproti třeba Medal of Honor: AA. Z dema lze rovněž vykoumat úroveň umělé inteligence, kterou rozeberu za chvíli. Nyní bych ještě rád uvedl poznámku na adresu tuhosti nepřátel. Velice mě překvapila jejich slabá úroveň i na nejvyšší obtížnost, až jsem měl pocit, že v demu nejsou obtížnosti nijak zakomponovány. Možné to je, v každém případě pokud by protivníci byli na stejné úrovni ve finální hře jako v demu, projdete misemi jako nůž máslem anebo přesně podle hesla „snadno a rychle“. Jednoduché hratelnosti napomáhá i již zmíněný bezpočet lékárniček, válejících se všude, kde se střílelo, včetně možnosti hru zřejmě neomezeně v jejím průběhu kdykoli ukládat. Suma sumárum mi přijde hra Call of Duty zbytečně snadná i zbytečně arkádová a od současného válečného titulu jsem očekával něco podstatně jiného, včetně větší propracovanosti v různých aspektech, z nichž se vaše tažení skládá. V demu se vše děje na můj vkus příliš rychle a automaticky. Ping - mám přehozeno na jinou zbraň. Ping - mám přebitý zásobník. Ping - jsem uzdravenej. Ping - bomba je přidělána na kanón a během pár vteřin bouchne. Rovněž míra poranění je podstatně nižší než ve skutečnosti, a tak v klidu přežijete nějaký ten průstřel či výbuch. Z dema zatím usuzuji, že to, co nabízí, je pouze část jedné mise, nikoli mise celá. Pokud by to tak bylo a i ostatní tažení byla v podobném duchu, odehráli byste vše za půl dne, což doufám nehrozí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Umělá inteligence Umělou inteligenci lze rozdělit na dvě základní formy - spoluhráči a protivníci. Začnu třeba u nepřátel, kde se mi jednoznačně líbí jejich schopnost reagovat na výskyt protivníka a nezaměřují se otrocky jen na prvního nepřítele, jehož spatří. Přijde mi, že šikovně vyhodnocují situace a když třeba vtrhnete do místnosti, kde voják pálí oknem po komsi v dálce, okamžitě zaregistruje vaši přítomnost a jde vám po krku. Pouze mi vadí, že i na „veterána“ to dělá příliš pomalu a proti člověku nemá nejmenší šanci. Rovněž se stává, že když vás někdo z domu uvidí v jeho blízkosti, přijde si pro vás. Hráči vesměs reagují i na hozené granáty, spadnuvší do jejich blízkosti ve snaze před nimi utéct. Spoluhráči vašeho týmu jsou naprogramováni způsobem, kdy se vždy posunou o určitý klíčový úsek a počkají, až se k nim přidáte, případně nejprve počkají až provedete dílčí úkol a pak doběhnou za vámi. Tím je mapa rozdělena na řadu linií, kde se boje povedou - typicky plot a boj o vyklizení obsazeného domu naproti, přestřelka z domu do domu přes dvůr, vystřílení nepřátel ze zákopu, atd. 
zdroj:
tisková zpráva
Přítomnost popisovaných dílčích linií se odráží na celkovém vjemu atmosféry jaksi podivně, neboť se hra často celá jakoby zastaví a čeká se jen na vás. Typická situace je ta, kdy celá vaše jednotka stojí u stěny, naproti ní je v domě nepřítel, ale zbraně mlčí a nikdo se nehýbe - obraz podobný pohádce o Šípkové Růžence. V okamžiku, kdy se u stěny objevíte i vy, vše rázem ožije a rozpoutá se divoká přestřelka. Ta po chvíli opět skončí, hráči popoběhnou k další mezní linii a vše se opakuje. • Absence komunikace Jak už jsem psal, spoluhráči sledují váš výskyt a bez vás se do žádné větší akce sami nepouštějí. Ve hře není zakomponována žádná komunikace a nelze tedy nijak váš postup koordinovat. Ostatní dělají, co uznají za vhodné a rovněž tak vám je ponechána určitá svoboda konání, s výjimkou rozkazů nezbytných k dalšímu dílčímu postupu. Absencí komunikace v týmové hře jsem byl rovněž celkem překvapen a opět to dokazuje v podstatě jednoduchý arkádovitý ráz, na jehož principu celá hra staví. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kromě přirozených úkolů plynoucích z aktuální situace na bojišti a pudu sebezáchovy je mise doplněna úkoly stěžejními, čímž je konkrétně v demu postupné zničení protiletadlových kanónů výbušninou. Úkoly se postupně doplňují a vždy si můžete ten aktuální zobrazit. Podobně jako ve zmiňovaném Medal of Honor vidíte na radaru i směr k místu jeho plnění, takže určitě nezabloudíte. Pod pojmem „plnění úkolu“ se pak neskrývá nic jiného než krátký stisk klávesy pro použití. • Zbraně Z dalších postřehů bych rád uvedl práci se zbraněmi. K dispozici máte dvě primární (typicky třeba puška pro přesnější střelbu na dálku a kulomet), pistoli a granáty. Opět asi udiví možnost nosit dvě dlouhé zbraně naráz, tím spíš, že se jedná o kombinaci poctivého dřeva a kovu. Výbava, s níž do hry vstupujete není neměnná a jak pistoli, tak obě zbraně primární lze měnit za ty, které na bojištích naleznete. Přispívá to samozřejmě k větší herní variabilitě a tudíž to považujme za klad. Střelba je možná jak od pasu, tak skrze mířidla ala Vietcong. To hojně využijete u pušek v situacích, kdy je třeba zlikvidovat obsluhu těžkého kulometu, ostřelovače v okně atd. Rovněž lze nepřítele praštit pažbou, což při blízkém kontaktu používá s oblibou i on. Do chování je zakomponován vliv přesnosti na váš pohyb a polohu, nicméně likvidace nepřátel není nic těžkého ani v běhu a nevyžaduje bližší zkoumání dostupných modelů a zvykání si na jejich rázy, kadence, balistiku a další parametry. Pokud dostanete chuť vběhnout do klubka nepřátel se samopalem, klidně to zkuste. Bude-li jich méně než nábojů v zásobníku, sázím, že vyjdete z vřavy jako vítěz. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Pohyb... ... je možný vestoje, v podřepu i plížením, překvapivě bez možnosti měnit rychlost. Lze se také vyklánět do stran, což dnes už patří ke standardům a záleží pouze na tom, zda je vyklánění tak, jak je zpracováno, k něčemu užitečné či ne. V Call of Duty díky rychlému tempu možná stačí rychle zastrafovat, ale je to otázka osobních preferencí. V demu jsem já sám situaci, kde bych měl potřebu se někam vyklonit nenašel, což by se dalo říci i o plížení. 
zdroj:
tisková zpráva
Ke zbraním patří i kulometné stojánky, kterými vás nepřítel ze svých pozic decimuje. Pokud se k nim dostanete, lze si za kulomet stoupnout a použít jej na vlastní obranu či útok, nicméně zde jsem zase nenašel praktické využití díky skutečnosti, že v okamžiku, kdy jsem se k takové stojánce dostal, už nebylo v jejím zorném úhlu po kom pálit. Hodila by se tedy trochu promyšlenější mapa, kde by možnosti teoretické našly i praktické uplatnění. • Engine Poslední sekci bych rád věnoval enginu a tím potažmo i svižnosti hry a jejímu audiovizuálnímu podání. Hra jede na mém oblíbením Quake 3 enginu, nicméně podstatně upraveném. Hra slovy autorů staví na efektech, které válečné dění provázejí. Konkrétně v demu to byly plameny šlehající z hořících domů, letadla přelétávající nad bojištěm, výsadkáři, palba z těžkých kulometů, výbuchy granátů atd. Mám-li Call of Duty vizuálně zhodnotit, nebudu kupodivu nijak jásat. Hra mi nepřijde přes její rádobyefektní pojetí nijak moc sexy a budovy, příroda a prostě vše, co tvoří scénu, mému oku nijak extra nelahodí. Připomíná mi spíše zastaralý a hranatý Half-Life, což je rovněž původně engine Quaka, nicméně aspoň o generaci starší. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pokud porovnám hru například s multiplayerovým Enemy Territory, jsem jasně na straně Wolfensteina, který mi naopak po grafické stránce učaroval včetně ladného pohybu a vysokým FPS za jakékoli situace. Call of Duty v mých očích chybí trochu toho šmrncu, i když váš vkus může být jiný a četl jsem v diskusích i příspěvky těch, kdo se nad vzhledem dema rozplývali a nešetřili superlativy. • Co nás čeká v plné verzi? Plná verze Call of Duty tedy přinese týmovou střílečku zasazenou do období druhé světové války. Čekáte-li na simulaci vyžadující pilování zkušeností, trénink efektivní práce s různými zbraněmi či třeba týmovou komunikaci a koordinovaný postup, zapomeňte na to. Pod singleplayerovou týmovostí si představte sebe jako běžného vojáka obklopeného partou spoluhráčů včetně nesmrtelného velitele, kteří vám dělají jakési křoví a stěžejní úkoly přenechají vaší postavě. Jejich výskyt je ve hře jaksi naoko, neboť se padlí automaticky znovu doplňují. Nemožnost velet ani jinak se dorozumívat se odrazí v pevně naskriptované spolupráci, která je tím zredukována pouze na jakousi kulisu válečné vřavy. I když tedy nejste velitel, vše závisí na vás a ostatní tvoří vaši podporu v hromadných přestřelkách s nepřítelem. Hra proti počítačovému nepříteli není nijak složitá a projít misí na nejvyšší obtížnost nevyžaduje speciální trénink ani zvýšenou obezřetnost či extra přesnou mušku. Nepřátelé ale nejsou hloupí, naopak reagují pružně na vzniklou situaci a mění své chování vzhledem k situaci, v níž se zrovna ocitnou. Graficky hra nevypadá špatně, nicméně tituly jako Medal of Honor nebo Wolfenstein: Enemy Territory u mě v porovnání s ní vedou, což však může být dáno noční misí v demu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Finální Call of Duty slibuje čtyřiadvacet misí rozdělených do čtyř dějově propojených kampaní, složených z autentických bitev. Chybět nebude známý Den D či bitva u Stalingradu a celé tažení bude ukončeno klasicky v Berlíně. Všechny kampaně odehrajete za Spojence v řadách Angličanů, Rusů a všudypřítomných Amíků. Chybět nebude ani multiplayer, jenž má zahrnovat týmové herní mody, zatím ale blíže nespecifikované. 
zdroj:
tisková zpráva
Hra podle autorů zakládá především na dojmu, který na hráče udělá svou atmosférou. Někteří zahraniční redaktoři se nad hrou (tradičně) rozplývají a takový PC Zone ji označil za „nový Medal of Honor, ale desetkrát lepší“. Kde na tomto názoru byli nevím, ten můj je zatím spíš opačný a váš vlastní si můžete na základě dema sami udělat. Vše ale rozhodne až plná hra, jejíž vydání čekejme v listopadu.Stáhněte si: Demo, QuakeCon video, E3 Trailer, Modifikace dema Související články: Novinky, Vše o Medal of Honor: Allied Assault na Tiscali Games |
| Mickey Mouse | |
| autorovi je 34 let, pracuje jako grafik na volné noze, hrami se zabývá od dob osmibitů, zaměřuje se hlavně na akční a sportovní hry nebo ty s podporou multiplayeru (všechny články autora) |
