A protože víme, že o Metacritic (a jeho vlivu na hry a herní průmysl obecně) často diskutujete i na našich fórech, rozhodli jsme se při této příležitosti zeptat spoluzakladatele Metacritic Marca Doyla na pár otázek…

Loni oslavil Metacritic.com deset let své existence. Jak to vidíte s dalším rozvojem vašeho portálu a jeho pozicí, dejme tomu za pět nebo deset let?

I za pět nebo deset let budeme chtít, aby byl Metacritic co nejspolehlivějším zdrojem informací pro uživatele, kteří zvažují, na jaký film se mají podívat, jakou si koupit hru, jaký sledovat seriál nebo poslouchat hudbu. Vedle toho ale samozřejmě chceme, aby Metacritic nadále zůstal co možná nejlepším nástrojem pro objevování nových druhů zábavy skrz propracované články a pokročilé funkce, které do budoucna chystáme.

V posledních několika letech je Metacritic hodně sledován nejen uživateli a novináři, ale i herními distributory a vývojáři. Čím je podle vás způsoben tento velký vliv Metacritic na herní průmysl?

Jedním z hlavních důvodů je fakt, že hry jsou zkrátka o poznání draží než filmy nebo hudba, a že vyžadují po hráčích velké množství času. I proto je pro samotné hráče důležitější věnovat čas zkoumáním toho, zda daná hra stojí za jejich čas a peníze. Zároveň se zdá, že herní průmysl věnuje větší pozornost kvalitě, ne pouze prodejům. To lze přičíst hlavně tomu, že se z úspěšných her často stávají série a tvůrci musí brát kvalitu v úvahu kvůli tomu, aby si lidé koupili další pokračování. No, a Metacritic nabízí velmi snadnou a rychlou cestu, jak zjistit alespoň přibližný ohlas na kvalitu.

Považujete tedy Metacritic za médium, které je schopno ovlivnit úspěch hry na trhu?

Samozřejmě. Vydavatelé mají k dispozici studie, které ukazují, že Metascore a recenze obecně ovlivňují prodeje her, zejména v případě některých konkrétních žánrů a cílových skupin hráčů. Obecně se ale nedá říct, že by existovala spolehlivá korelace mezi vysokým Metascore a vysokými prodeji her, nebo naopak. Ale na druhou stranu, pokud velmi očekávaná hra dostává velmi vysoké nebo velmi nízké Metascore, lidé si toho všimnou. Nejpravděpodobnější je tedy zřejmě úvaha, že hodnocení spíše z určitého procenta ovlivňuje míru úspěchu nebo neúspěchu.

Možná je to trochu citlivá otázka, ale stává se vám, že se vás vzhledem k vlivu Metascore snaží někteří distributoři nějakým způsobem ovlivňovat?

Ano, stává se to. Distributoři soustavně tlačí na to, abychom do našeho seznamu zdrojů zařazovali média, která dávají jejich hrám vysoká hodnocení. A samozřejmě, abychom vyřadili přísné weby.

Když už jsme u toho – jakým způsobem vybíráte weby a časopisy, které zařadíte do seznamu vašich zdrojů pro výpočet Metascore?

Snažíme se vybírat velmi pečlivě. Cílem je mít v seznamu zdroje, které jsou respektovány herní komunitou, přinášejí kvalitní a dobře odůvodněnou kritiku v recenzích, a především si dlouhodobě udržují reputaci a integritu v systému hodnocení. Roli ale hraje i návštěvnost a čtenost, stejně jako rozsah archivu recenzí.

Co si myslíte o herních recenzích v mainstreamových, neherních médiích? Berete je na stejnou váhu jako recenze specialistů?

Jenom proto, že mainstreamové médium publikuje herní recenze, nemá automaticky zaručeno zařazení do našeho systému nebo větší váhu při výpočtu Metascore. Pro všechny typy publikací platí stejná pravidla. Analýza hodnocení, reputace, čtenářů a historie probíhá ve všech případech a věřte, že se jí věnujeme velmi pečlivě.

(Pozn. red – Pokud umíte anglicky, poslechněte si pro doplnění podcast serveru A Jumps! B Shoots!, ve kterém Marc zmiňuje například i to, že u neanglických serverů si nechává zhotovit překlady recenzí, aby si ověřil jejich kvalitu).

Hodně čtenářů si stěžuje na standardy, které herní novináři používají při stanovení výsledného hodnocení u recenzí, kdy 7/10 je v podstatě průměrná známka. Vy zohledňujete tento trend i na Metacritic, když máte průměrné číslo pro hry nastaveno jinak než pro filmy nebo hudbu. Nemyslíte si, že takto svým způsobem podporujete herní novináře k zachování systému „7 je průměr“, namísto toho, aby se jej snažili změnit?

Neřekl bych. Většina herních médií neustále vysvětluje, že na jejich stupnici je průměr hodnocení 5/10. Klíčový rozdíl například ve srovnání s filmovou kritikou je, že 4/10 je ve filmovém světě skutečně podprůměrné hodnocení, zatímco ve hrách je už 5/10 považováno za špatné hodnocení. A to přesto, že 5/10 je v obou oblastech průměr. Náš systém se ale nezměnil celých deset let – tohle je zkrátka způsob, jakým herní média hodnotí už dlouhodobě. Nedomnívám se tedy, že bychom zrovna my tento styl nějak ovlivnili.