Vybíráme grafickou kartu - HW téma
zdroj: tisková zpráva

Vybíráme grafickou kartu - HW téma

27. 4. 2005 0:00 | Hardware | autor: Redakce Games.cz |

Stará grafická karta pomalu dosluhuje a nové hry už nerozběhá. Co s tím? V dnešním článku vám dáme několik obecných rad, jak se poprat s výběrem nové grafické karty a blíže se podíváme na GeForce 6600 GT.

Autor: Cappy
Publikováno: 27.dubna 2005

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Stará grafická karta pomalu dosluhuje, nové hry už nerozběhá, nerozchodí, ani nerozplazí, zkrátka na ně nemá a nepomáhá ji ani houževnaté snižování detailů. Co s tím? V tomto tématickém článku vám dáme několik obecných rad, jak se poprat s výběrem nové grafické karty do vašeho počítače a trochu blíže se podíváme na karty GeForce 6600 GT, jakožto žhavé kandidáty na případný upgrade.

Ale vraťme se zpět na začátek, se suchým konstatování, že vybrat do počítače novou grafickou kartu je opravdu peklo. Není to tak úplně snadné ani pro zkušené harcovníky a dokážu si představit, že pro běžného uživatele, který měnil grafiku naposledy před několika lety, je to téměř nadlidský úkol. Jestli se někdo orientoval v problematice ještě ve slavných dobách GeForce 4, s největší pravděpodobností jsou mu nabyté znalosti v konfrontaci s moderními grafickými kartami zcela k ničemu.

KAPITOLY ČLÁNKU

Co je dobré na začátek vědět? Tak předně bych chtěl upozornit, že se v tomto článku budeme věnovat pouze "upgrade" (to znamená, částečnému vylepšení, zdokonalení stávajícího PC). Stavbu nového počítače nebudeme brát v úvahu, neboť v tomto případě je vhodné se řídit úplně jinými pravidly, než když vybíráme novou grafickou kartu do počítače staršího.


Rozpočet a jak s ním naložit

Předpokládám, že většina hráčů navštěvujících náš server nekrade a svoje vydělané nebo našetřené prostředky chce věnovat také na nákup her a ne jenom do neustálého vylepšování hardwaru. Pokud ani vy nejste momentálně dvakrát při penězích, nevěšte hlavu. Za prvé to neznamená, že se to jednoho dne nemůže změnit a navíc si můžete pořádně zahrát i na hardwaru který stojí de facto pakatel. Jak je to možné? Bez ohledu na reklamní masáž jsou možnosti poslední generace grafických karet více než solidní. Je až s podivem, co třeba taková GeForce 6200 za bratru 3700,- Kč (i s daní) zvládne.

 Základní rozdělení dle ceny
Obecně jsou grafické karty rozděleny podle výkonu. A to do tří větších segmentů, čemuž odpovídá i jejich cena:

Low-End = Nižší segment trhu - Karty s cenou nižší jak cca 3700,- Kč
Mainstream = Střední segment trhu, hlavní proud - od cca 3100,- Kč do cca 8500,- Kč
High-End = Vyšší segment trhu – ceny od cca 7500,- Kč a výše

V této souvislosti je dobré vědět následující:

a) Jestliže jste si vyhlédli nějakou super výkonnou grafickou kartu, která je ale v obchodě momentálně za extra peníze a vy čekáte až její cena spadne na minimum v domnění, že jí pak pořídíte extra-lacino - tak přeji dobrou zábavu a příjemné čekání. To se totiž pořádně načekáte. Tak to obvykle nefunguje.

Cenová politika se v jednotlivých segmentech řídí aktuálními výrobními náklady a pokud by výrobci hrozilo, že cena jeho grafiky spadne pod únosnou mez, pod výrobní náklady, raději jí stáhne z trhu, než aby jí dotoval. Ale pozor, může se stát, že grafická karta, která stála na počátku své existence 9000,- Kč, bude za rok prodávána za 3000,- Kč. Bude se sice jednat o výběhový model, ale pokud třeba natrefíte na výprodej skladu, můžete nakoupit za vyloženě šílené ceny.

b) U nových grafických karet jsou nejvýhodnější takové, které se nacházejí na pomezí jednotlivých segmentů. Jestliže budete mít grafickou kartu za cenu mainstreamu, ale architekturou a výkonem bude blíže high-endu, je to asi ten správný krok. Pak se vyplatí popřemýšlet, možná připlatit 500 či 1000 korun navíc a jít do lepšího.


Startujeme upgrade

Než se do čehokoliv pustíte, je potřeba prověřit současný stav počítače. Musíte si zkrátka ujasnit, jestli počítač, který máte doma, má ještě cenu upgradovat. Klíčovým aspektem jsou tu opět dvě věci. A to velikost a rychlost operační paměti (RAM) i rychlost a výkon procesoru. Předpokládejme, že chcete hrát současné hry ve vysokém rozlišení a se zapnutými efekty, bez zásadních kompromisů, takže ani jeden z těchto faktorů nesmíte podcenit. Oba jsou stejně podstatné.

 Paměti
U pamětí bych jako nezbytné minimum doporučil 512 MB DDR333 (166 MHz), v nejhorším pak DDR266 (133 MHz), či takové paměti, které mají dobré časování. Přičemž velikost je kritická, protože třeba takový Half-Life 2 je na 256 MB RAM nepříjemná cukatůra. Samozřejmě to platí i pro ostatní moderní hry, abychom se neoháněli jenom Half-Lifem.

Jak asi víte, paměti mohou být "Single Channel", nebo lépe "Dual" Channel". U tohoto faktoru neexistuje jednoznačná odpověď, co je lepší. Existují hry které NEdokáží využít vysokou datovou propustnost dvou-kanálových pamětí a běží lépe na jedno-kanálových, protože ty jsou obvykle nepatrně rychlejší v přístupu k malému objemu dat. Rozdíly naštěstí nejsou markantní, takže z toho nemusíte mít těžkou hlavu. Pro vážnou práci je pochopitelně lepší dvou-kanálová paměť.

 Procesor
Procesor by měl být alespoň Intel Pentium 4, 2,2 GHz NorthWood a lepší, AMD Athlon XP (nebo Sempron) cca 2400+ a lepší, u Celeronu s jádrem Willamette nejméně rychlost 2,8 GHz, u Celeronu D Prescott stačí 2,4 GHz. Nebo samozřejmě jakýkoliv Athlon 64, pokud máte k dispozici.

Na co rychlý procesor? Výkon procesoru se nedá uhádat ani nijak oblafnout. Jen málo nastavení ve hrách umožní odlehčit procesoru, zatímco snižovat detaily a ulehčit práci grafické kartě jde poměrně snadno. Takže výkon procesoru buď je nebo není. Pozor na to, drtivá většina her je na výkon procesoru enormně závislá. Navíc je třeba brát v úvahu, že grafické karty předběhly svojí dobu a v kombinaci s pomalým procesorem pracují tak na 50-75 procent svých možností. Kombinace: rychlá grafika + pomalý procesor = vyhozené peníze.

 Kompatibilita
Od koho jste měli předešlou grafickou kartu? Byla s čipem ATI nebo NVIDIA? Často opomíjená, ale podstatná otázka. Pro některé výrobce základních desek byla a je nějaká kompatibilita naprostým sci-fi. Zkrátka se s ní nijak extra nezabývají. Tomu pak odpovídají i verze BIOSů (zaváděcích programů počítačů), které nejsou aktualizované po léta, takže se snaží kartě vnutit něco co nepodporuje, popřípadě neumožňuje. Pokud tento problém nastane, začnou se obvykle při instalaci softwarových ovladačů dít nepěkné věci.

Zkrátka a dobře, při nesprávné volbě se uživatel může dostat do svízelné situace, ze které nemá úniku a chtě nechtě musí počítat s tím, že se bude hrabat v nastavení, zkoušet možné i nemožné, popřípadě běhat po reklamacích. Osvědčený postup -> šlapala tam stará NVIDIA, pošlape tam zase nová NVIDIA, v 99 procentech případů funguje a je dobré si na toto pravidlo občas vzpomenout. To platí samozřejmě i pro ATI - a za předpokladu, že nemáte v PC základní desku po dědečkovi. Není fér svádět problémy se stabilitou automaticky na grafickou kartu.

 Musím mít AGP 8x?
Nepředpokládám, že váš počítač, který se právě snažíte upgradovat, bude mladšího data. To znamená, že to bude asi už dobře zajetý kousek, ještě se slotem AGP pro grafickou kartu. Možná se najde nějaká výjimka, každopádně jestli vaše baby nemá modernější PCI-Express (pozor, neplést PCI-E a PCI, jde o úplně něco jiného), tak by se hodilo odpovědět na otázku, jestli je nutné mít AGP 8x nebo jestli pro upgrade stačí AGP 4x? A samozřejmě, jaké to bude mít dopady.

Odpověď: Dopady neznatelné nebo žádné. Za a) Všechny grafické karty AGP jsou zpětně kompatibilní, umí AGP 8x, i AGP 4x. Přičemž za b) mezi AGP 8x a AGP 4x není v mnoha hrách téměř žádný výkonnostní rozdíl a pokud je, dá se redukovat zapnutím kompresních metod (např. pro textury) a tím cestování dat po AGP sběrnici tam a zpátky vhodně omezit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva


Praktický příklad

Dejme tomu, že základ vašeho počítače tvoří procesor Intel Pentium 2,4C GHz NorthWood, (to byla taková často kupovaná varianta), nebo Athlon XP 2400+. K tomu máte 512 MB RAM DDR333 a máte pro grafiku slot AGP 8x. S rozpočtem se nacházíte někde na hranici 5000 až 7000,- Kč a bádáte, co za uškudlené peníze pořídit.

Letmým pohledem do ceníku a po prostudování několika výkonnostních testů v podstatě zjistíte, že v této cenové kategorii pomalu není jiná volba nové karty, než NVIDIA GeForce 6600 GT. Jak to? ATI se ještě nedávno neobtěžovala uvolnit RADEONy X600 a X700 pro sběrnici AGP, ale to už nyní naštěstí neplatí (viz níže). Přesto se mi v dané cenové kategorii jeví jako nejlepší volba právě GeForce 6600. Speciálně výkon verze GT je více než dobrý, spotřeba optimální, i když přídavný napájecí kablík (Molex 12+) neznalé asi trochu vyděsí. Takže averzi vůči ní by mohli mít jenom zarytí odpůrci NVIDIE. Inu, každému co jeho jest, ponechávám dále bez komentáře.

Pak jsou tu určité alternativy. Speciálně ATI RADEON X700 a RADEON 9800 Pro a XT jsou velmi výkonné karty. Bohužel nemají podporu Pixel a Vertex Shaderů 3.0, což se ve hrách jako je třeba Splinter Cell: Chaos Theory a novinkách, které vyjdou letos na podzim, může zle nevyplatit. Ale RADEON 9800 má zase narozdíl od GeForce 6600 GT 256-bitovou paměťovou sběrnici se solidní datovou propustností, kterou GeForce 6600 GT dohání jenom vysokými pracovními frekvencemi (550 MHz pro paměti, 1100 MHz efektivně).

Dá se říci, že v porovnání s RADEONem 9800 Pro a XT bude GeForce 6600 GT vždy rychlejší, protože má možnost těžit z novějšího a jinak optimalizovaného jádra. Platí to pro nižší rozlišení a zejména pro hry s podporou nových technologií. Tam je jako doma. Na druhou stranu v extrémně vysokých rozlišeních (více jak 1280*1024) a se zapnutým antialiasingem nebo anizotropním filtrování bude asi tak nastejno s RADEONEm, nebo spíš kousek za ním.

 Výrobní džungle
Tak dejme tomu, že jste se nakonec rozhodli pro GeForce 6600 GT. Jak si vysvětlíme v příštím tématickém článku, výroba grafických karet je velice komplikovaná a na finálním produktu se podílí mnoho subjektů. Podstatnými jsou tu výrobci čipů (TSM, UMC, IBM) a vývojáři grafických čipů (NVIDIA, ATI, nebo někdo jiný), výrobci a vývojáři pamětí (např. Samsung, Hynix atd.) a někdo, kdo k těmto dvěma základním prvkům přidá ještě tištěný spoj, další podstatné součástky a následně vzniklou kartu zabalí do krabice a začne prodávat pod vlastním jménem - výrobce grafických karet.

 Situace na domácím trhu
Na českém trhu se obvykle setkáte s výrobci grafických karet s čipy NVIDIA GeForce, jako jsou ASUS (ASUStek), MSI (Microstar), Inno3D (InnoVision) nebo Leadtek, GigaByte a Gainward. Ale jsou tu i další, jako třeba Palit, Sparkle, Chaintech, Prolink, PixelView, PNY, či Albatron, AOpen, ELSA a já nevím kdo ještě.

Jak teď mezi nimi poznat, kdo dělá dobré grafické karty a kdo dělá šunty? Podle jména? Podle ceny? Podle toho co řeknou kamarádi? V našich obchodech se setkáte s nabídkou až 20ti grafických karet s různými klony čipu GeForce 6600, za ceny od 3200,- Kč s DPH až po nějakých 8000,- Kč s DPH. Kterou vybrat, aby nákup neskončil fiaskem? Tak a teď babo raď...

Volba je to komplikovaná. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že někteří, dříve vyloženě "garážoví výrobci" mne kvalitou nových produktů mile překvapili. Naopak dřívější stálice se značkou jindy zaručující kvalitu mě dokázali v poslední době tak akorát naštvat, protože pustili do světa i takové produkty, které bych si do počítače nedal ani jako statický lapač prachu.

Politika výrobců je navíc individuální, takže někdo si dává záležet na všech kartách, někdo jenom na těch dražších a ty levné seká jako Baťa cvičky. Spíš s důrazem na množství, než na cokoliv jiného. Pak je tu fenomén globalizace a směřování zakázek. Když má firma XY poptávku po 40 000 grafikách a ví, že v daném termínu stihne vyrobit maximálně polovinu, rozdělí zbytek poptávky do jiných továren, kde mají zrovna volné kapacity. Jestli jste např. v minulosti koupili kartu 3D Blaster od Creative Labs, šlo ve skutečnosti o přejmenovanou kartu MSI, kterou pro MSI vyrobil někdo úplně jiný. Bez ohledu na krkolomnou cestu ke spotřebiteli je ale docela dobře možné, že jste s ní nakonec byli spokojeni.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Takže ode mne neuslyšíte konkrétní radu typu - ano, tenhle výrobce je stoprocentní a tahle grafika je bezchybná. Nic takového vám nikdo zaručit nemůže, ani já. Ale mohu vám dát několik tipů, jak odhalit takové kusy, na kterých se vyloženě šetřilo a které jsou tím minimálně podezřelé.


Jak na správný výběr GeForce 6600 GT?

 1) Studování specifikací
První krok je podrobné nastudování specifikací jednotlivých modelů, pro které jste se rozhodli podle tabulek udávaných výrobcem, lépe řečeno vývojářem čipu. Zajímat by vás měl takt, neboli pracovní frekvence. A to jak u jádra, tak u pamětí. Dále počet renderovacích cest (3D rendering pipelines) v jádře, a také počet jednotek na zpracování geometrie (Vertex units). Poznámka: Počet texturovacích jednotek je v tomto případě vždy shodný s počtem pipelines. Vertex jednotky jsou celkem 3.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

ALE! Každý výrobce s touto specifikací nakládá podle potřeby. Takže například ASUS má na trhu AGP model, který má základní takt stanoven 520 MHz pro čip a 550 MHz pro paměti (1000 MHz efektivně), což je jaksi nad rámec specifikací stanovených NVIDIÍ. Jenže ten samý výrobce má také na trhu model, který má základní frekvence 300 MHz pro jádro a 250 MHz pro paměti. Z toho logicky vyplývá, že výkonnostní rozdíl mezi oběma kartami bude propastný.

Pamatujte si, že když má karta v názvu "GT", ještě se nemusí jednat o opravdovou "GT", ale že se jedná o jinou GT, téhož jména. Naopak karta, která NEmá v názvu GT, kartou GT být ve skutečnosti může, i když se jmenuje úplně jinak. Pochopili? :)

Zkrátka je třeba si pamatovat, že výběr karty se řídí jenom a pouze specifikacemi a nikoliv jménem, které někdy bývá záměrně zavádějící. Dbejte na to, abyste měli k dispozici aktuální informace, protože výrobci průběžně stahují některé série karet z výroby a mění u jednotlivých modelů specifikace. Lehce se vám může stát, že nebudete vědět, co přesně kupujete.

Neorientujte se jenom podle ceny. Pak by vás ta ušetřená stokoruna mohla pořádně mrzet. Netřeba připomínat, že někteří "experti" dokáží k čipu GeForce 6600 nacpat pomalou 64-bitovou paměťovou sběrnici a že stojí skoro stejně jako verze se 128-bitovou.

 2) Podobnost s referenčním designem
NVIDIA (a ATI rovněž) při uvádění svých čipů na trh vydává tzv. "referenční design". To je základní a doporučený design (návrh) tištěného spoje a všech komponentů, které jsou pro bezchybnou funkci karty nezbytné.

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Výrobci se tohoto návrhu držet mohou, ale také nemusí. Pro některé je návrh vlastních obvodů prestižní záležitostí a dělají ho pokaždé. Pro jiné je to jenom vítaný způsob, jak ušetřit. Ostatně, když už chce výrobce ušetřit, obvykle na desku něco nedá nebo tam dá součástku pochybné kvality. Bohužel. V lepším případě to skončí jenom rozmazaným obrazem. V horším se taky může stát, že takt čipu bude kolísat nahoru a dolů o 50 MHz a karta se při zátěži zasekne 5x do hodiny. Stát se může opravdu ledacos.

Tady je jeden příklad lehce pozměněného designu, kde ale nic podstatného nechybí.

 3) Chladič
Obrázek Při výběru grafické karty je obvykle dobré nechat si malou finanční rezervu na tichý chladič. Nebo ho dokoupit časem. Nevím jakou má kdo představu o dobrém a zároveň tichém chlazení, ale výrobci grafických karet o tom, zdá se, často nemají ani páru. Z deseti modelů GeForce 6600 GT má ucházející chladič sotva polovina a najdou se i takové, které kromě dělání randálu nic jiného neumí a rozhodně nechladí. Já osobně to beru tak, že těch pár stokorun za alternativní chladič už mě nezabije, zatímco ten kravál ano. Příkladem budiž jedno z tornád od Inno3D (respektive od Colermasteru) - budiž mu částečnou útěchou, že alespoň chladí.

 4) Porovnání výkonu mezi jednotlivými kusy
Pro nerozhodnuté je tu poslední krok. V konečném zoufalství, jestli vybrat kartu A nebo B, může pomoci nějaký srovnávací test zveřejněný na internetu. Jak vyplývá i výše popsaných skutečností, jednotlivé modely se od sebe mohou diametrálně lišit a tím pádem podávat velice rozdílné výkony. Karta od Franty Flinty může být na stejných frekvencích mnohem výkonnější, než karta od Pepy z Depa. Až o 10 či 15 procent. To může být způsobeno třeba takovou banalitou, jakou je typ použitých pamětí a dalšími "detaily". Jak ostatně dokumentuje graf z testu karet pro sběrnici PCI-Express.

 Závěr
Doufám že vám tento článek alespoň trochu pomohl a nezamotal příliš hlavu. Na závěr přidám ještě jednu radu. Nenakupujte u obchodníků, kteří vám ani na vyžádání neposkytnou všechny nezbytné informace nebo svoje stránky aktualizují jednou za uherský rok. Pak už nezbývá než Vám popřát hodně zdaru a šťastnou ruku při výběru - třeba na našem novém internetovém obchodu s hardwarovými komponenty na adrese HWGames.Tiscali.cz.

Zdroje: TechReport, Beyond3D, Firingsquad, Anandtech, PCModdingmy.com

Související články: GeForce 6600 HW téma, GeForce 6600 versus X700 PRO, Další HW témata a HW týdeníky

Více aktuálních informací ze světa HW naleznete na adrese hardware.tiscali.cz

Cappy
autorovi je 27 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her (všechny články autora)

 
 
Cappy

Nejnovější články