Ani Duke se však nebojí kritiky, a když se to občas nepovede, tak holt: „Shit happens,“ jak už tak říkává. A má recht, protože se s ním můžeme řádně vyřádit jednak v původním 3D z roku 1996 (pokud se vám někde válí stařičký kotouč s nostalgickými písmeny CD), jednak máme naději v projektu Duke Nukem 3D: Reloaded (který by měl verzi z ’96. obléct do modernějšího kabátku, leč zatím stále se štítkem „When it's Done“), pak tu pochopitelně máme GOG.com, málem bych opomněl staré diskety z roku 1991 (na kterých Duke vlastně začínal a tenkrát… to ještě běhal pod DOSem), no a pak můžeme obrátit pozornost ke hře WG Realms 2: Siege Breaker, kterou mají na svědomí tito pánové: William Gee, Dan „DeeperThought“ Gaskill a „Cage“, kvůli kterým vlastně celý tento článek vznikl.

Přesně, chlapci vzali verzi z ’96 a prohnali ji „masomlejnkem“ značky: Heretic–Doom–Hexen. Což může být jedinou vráskou na Dukově tváři, jelikož přes všechno hláškování a nakopávání prdelí, se hra prostě tváří jako mix staré klasiky (ke které bych ostatně připojil i Unreal, Serious Sama nebo Witchhaven, kterým je WG Realms 2 docela podobný), a nikoli jako původní Duke. Na věci, že se na starém, ale „vyhnaném“ enginu dosyta a dokrvava vyřádíme, to však nic nemění. Mladá generace si připomene, jak se má dělat akční jízda, a starým harcovníkům ukápne nostalgická slza. Jenom škoda, že úvod je poněkud delší, a než se dostanete k první brokovnici, tak vás to může přivést na černé myšlenky hru vypnout. Byla by to ale škoda, protože s brokovnicí teprve začíná to pravé peklo a Duke hláškuje a morduje armádu temnot.

Všímaví jedinci si možná říkají: „Když je dvojka, musí bejt někde i jednička.“ A mají pravdu. Takže pokud jste hrdými vlastníky Duke Nukem 3D, můžete si od Williama Gee stáhnout mod WGRealms. Ke dvojce nepotřebujete nic, ta je standalone.