Schein je zahloubaná plošinovka s mnoha tvářemi. Zpočátku se tváří jako šedá myška, ale záhy to rozbalí a ukáže, že byste neměli dát na první dojem. Mimikry hry v prvních několika minutách hraní jsou dokonalé. Skoro abyste se do hopkání z plošinky na plošinku nutili. Všechno kolem vás je šedé, stylisticky nevýrazné a vzhled hlavní postavy dokonce hraničí s nevkusem.
Jakmile se však probojujete na konec první bažiny, tajemný hlas prohodí, že do vás vstoupila nová síla a máte vyzkoušet, co vlastně umí. Zmáčknete příslušnou klávesu, rozsvítí se zelené světlo a najednou nad tou krásou zůstanete v němém úžasu. Šedá krajina se v okruhu několika kroků změní v zeleným světélkem prodchnutou výstavku, která zobrazí i to, co byste jinak neviděli - včetně plošinek a dalších překážek. Už je vám to jasné?
Svítí, nesvítí, svítí, nesvítí…
Abyste Schein pokořili, musíte vytrvale přepínat mezi „normálním světem“ a zvláštním osvětlením. Navíc rytmicky. Hra po vás často chce, abyste proskakovali zelenými překážkami, ale následně přistávali na zelených plošinkách, což vyžaduje vypnutí a zapnutí světélka v průběhu skoku - opakovaně, do všech světových stran a s dalšími přichystanými „špeky“.
Postupem času se do hry zapojí další prvky, jako třeba pohyblivé plošinky, které jsou poháněné září. Pokud se od nich světlo vzdálí na dlouho, zastaví se a vrátí se na původní pozici. A teď si představte, že vám designéři při snaze o pohyb plošinky hází pod nohy klacky v podobě pastí, které musíte překonat jen dobrovolným zhasínáním záře. Přitom je ale třeba chytit do plachet správný vítr.
Ani správný rytmus však nezaručí, že se k poslednímu checkpointu nebudete každou chvíli vracet. Schein opravdu není jednoduchá hra. Jelikož záře svítí jen několik kroků od vás, na každou novou překážku musíte zareagovat nejhůře zlomek sekundy potom, co ji zahlédnete. Odkrývání cesty tak připomíná postup v Dark Souls II. První kroky každou úrovní jsou obtížné a často během nich zemřete. Jakmile ale úroveň postupně prozkoumáte a zjistíte, co si na vás designéři připravili, nakonec se vždy posunete dopředu.
zdroj: Vlastní
Hledání logiky v záři světel
Schein není jen kvalitní plošinovka, ale též zábavná logická hra. K zelenému světélku se časem přidává světélko červené a modré. Záře těchto světel na pozadí odkrývá různé světy a hlavně se vzájemně ruší. Mnohdy je hádankou jen odhalit, které světlo v jaký okamžik rozsvítit. K tomu tvůrci přidali i klasické logické překážky - třeba nutnost vymyslet správné pořadí, v němž na pohyblivé plošinky umístíte lucerny různých barev.
Dalším logickým zádrhelem jsou bossáci. Než pokaždé vymyslíte správný způsob jejich likvidace, pořádně si zahřejete mozkové závity. Bossové jsou nápadití a vytrvalí, a jelikož hlavní postava v ruce nemá žádnou zbraň, budete na jejich pokoření vzpomínat ještě dlouho. To samé se dá ale tvrdit o celém putování včetně příběhu.
Příběh Schein sice není bůhvíjak propracovaný a komplexní, ale těch několik ponurých vět vás stejně donutí přemýšlet. O čem? O smyslu žití a tíze rozhodnutí. Víc neprozradím. Místo toho ode mě dostanete doporučení, abyste si Schein koupili a zahráli pokud váš vztah k plošinovkám a logickým hrám je alespoň trošku pozitivní.
