zavřít

No Pineapple Left Behind - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Zajímavý námět, ale poměrně málo zábavy v sobě ukrývá nová manažerská strategie ze školního prostředí. Učit ve třídách oživlé ananasy je vtipné a inspirativní jen dokud se hra nezmění v nudnou rutinu.

Hodnocení redakce 5/10

Jak hodnotíme

metacritic 59/100

16. 3. 2016 20:30 - Recenze autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

Školu téměř jako z Dívky na koštěti navštívíte v nové bláznivé hříčce No Pineapple Left Behind. Nelze se nepousmát nad třídami, kde se kouzlí, létají blesky a látka se dětem doslova vlévá do hlav. Nejde ovšem o humor samoúčelný. V manažerské strategii, kde se svérázným způsobem staráte o koloběh života ve školních lavicích, je legrace nástrojem ke kritice skutečného školství. Nápaditá herní satira se ovšem neobešla bez stereotypu a krkolomného ovládání. Svůj potenciál beze zbytku nevyužila.

Satira poměrů

Podle Subaltern Games je to se školstvím nahnuté. Zejména s tím americkým, které mají autoři díky své základně v Bostonu dobře zmapované. Degradováno prý bylo systémem dotací, které se americkým školám přidělují podle úspěšnosti jejich žáků, což automaticky vzbuzuje domněnku, že dobré známky jsou často výsledkem iniciativy pedagogů, ne dětí.

To poslední, co školám chybělo, byla satirická kritika poměrů, které se dopustili právě Subaltern Games. Přestože No Pineapple Left Behind neuspěla v kampani na Kickstarteru, touha pranýřovat nešvary nakonec zvítězila a projekt se dočkal oficiální herní kampaně i komerčního vydání. Nastavte tedy zrcadlo prohnilé školní praxi, která podle autorů upřednostňuje peníze před duševním rozvojem mládeže!

Ovocná třída

Snad žádný učitel by nepřešel bez povšimnutí, kdy by mu v lavicích seděly ananasy. Aby místo žáků dávalo při hodině pozor oživlé ovoce, to se může stát opravdu jen v No Pineapple Left Behind! Ale víte co? Herní pedagogové jsou rádi. S ananasy totiž necloumá puberta, neúnavně se hlásí svými zelenými chocholkami a skvělým prospěchem zvyšují škole známkový průměr i příjmy. Ananasy jsou v řeči satiry fantastickým nástrojem prosperující školy.

Prospěch žáků a navazující dotování určují úspěšnost všech vzdělávacích ústavů, kterých se v herní kampani postupně ujmete. Coby pragmatický ředitel budete ve školách budovat atmosféru, která pozvedne jejich ekonomiku. Ze školních ústavů se pokusíte udělat malé policejní státy, protože jen v ovzduší diktatury se svobodně myslící mládež promění. Nikoli jen symbolicky, do poslušných a ekonomicky slibných ananasů. Bizarní metafora se v No Pineapple Left Behind skvěle spojila s klasickou manažerskou strategií. To vás, přinejmenším zpočátku, navýsost zaujme.

Péče o dav i jednotlivé duše

Podstatou hratelnosti je proces, při kterém se hráč snaží ze svých školáčků vytvořit stádo nekonfliktního ovoce, a zabraňuje šíření volnomyšlenkářské atmosféry, co by jim vrátila lidskost. Spojují se při tom dva poměrně známé mechanismy: management davu lidí známý z Theme Hospital a správa, řekněme, negativně působícího doupěte, vypůjčená z Dungeon Keeper.

Spíš než střet dobra a zla ale hra skloňuje podlost a rafinovanost. Učitelé, jacísi zvrácení strážci vzdělávacího labyrintu, se pochopitelně nesnaží porcovat mládež do ovocných salátů, ale co nejefektivněji je vést k formálně skvělým výsledkům a k potlačení humanity. Pouze to vede ke skvělému hospodaření, a tedy k hlavnímu hernímu cíli.

Učitelé jako nástroje diktatury

V praxi se ďábelská politika provádí přes každodenní organizaci života ve školní budově od příjezdu ranního autobusu až po večerní opravy písemek. Vy, penězo-lačný ředitel, se jednak staráte o chod školy jako celku, ale zároveň formujete k obrazu svému i jednotlivé pedagogy a duše všech žáků.

Aby toho na vás nebylo příliš mnoho, nestaráte se naopak o stavbu či rozvoj školy jako takové. Čeká vás spíše práce personalisty, protože základními stavebními kameny diktatury jsou pedagogové. Pointou veškerého snažení je najít ideální rovnováhu mezi jejich platy a schopnostmi.

Dobře ohodnocený kantor  potlačuje v žácích jejich přirozené chování, rafinovaně vylepšuje prospěch třídy a mimochodem i lépe regeneruje po práci, což je klíčové pro jeho soustavně úspěšnou činnost. Jenže dobrý učitel je drahý učitel, a drahota, ta je ve hře tabu. Zajímavý rébus!

Škola brzy omrzí

Udržet v chodu školu, která je po všech stránkách efektivní a ekonomicky úspěšná (hemží se to v ní ananasy), je na první pohled typický strategický oříšek. Nicméně v No Pineapple Left Behind zase není tak tvrdý, jak by se mohlo zdát. Hra bohužel překvapivě brzy narazí na strop svých možností a stane se stereotypní.

Management učitelské práce ve skutečnosti není příliš košatý a mělké jsou i veškeré herní mechanismy. To způsobuje relativně snadnou ovládnutelnost herní kampaně. Hra je bohužel silně předvídatelná a šablonovitá. Jakmile u konkrétního problému objevíte řešení, můžete ho úspěšně aplikovat i v jakýchkoliv jiných situacích. Pokud chcete například šetřit peníze tím, že budete střídavě najímat a vyhazovat školní inspektory bez výplat, hra vám pokaždé vyjde vstříc. Zábavné to bude opravdu jen krátce.

Stále stejné a tím pádem i snadno rozlousknutelné herní situace nejenže přestanou být brzy zábavné, ale přímočarost hry vás častokrát uvede do role neaktivních pozorovatelů. Dá se říct, že jakmile přijdete na kloub základním herním principům, strategie se dohraje prakticky sama. To znamená dvojnásobnou nudu.

Relativně šedivou správu školy, kdy pouze laborujete se schopnostmi a platy pedagogických pracovníků, oživuji už jen měnící se cíle jednotlivých částí kampaně. Avšak ani achievementy, například v podobě nutnosti vydělat konkrétní sumy peněz nebo záchrany škol před úpadkem, nijak zásadně hratelnost neproměňují.

Nepomáhá ani prvek individuálního mikromanagementu. Občas je potřeba ve škole vyšetřit šikanu, nebo jiné případy adolescentního rozptýlení (třeba lásku či kamarádství), a k tomu vás autoři vybaví schopností ovlivňovat myšlení a chování jednotlivých dětí. Ovšem vytlouci žákovi z hlavy touhu po spolužačce efektním sesláním blesku přímo do jeho mozečku je opět zábavné jen na pár prvních pokusů. Později se taková praxe změní v rutinu, nehledě na vyloženou otravnost lovení jednotlivých školáků mezi desítkami drobných postaviček.

Krkolomnost mikromanagementu souvisí s všeobecně nedokonalým interfacem hry, který je zbytečně složitý a nepřehledný. Autoři nedokázali uspořádat ovládací prvky a informace do logických celků, a tak bývají rozesety v mnoha podružných a nesouvisejících nabídkách, které rády zakrývají veškeré dění na obrazovce.

Pro řadu často používaných příkazů se také musíte složitě proklikávat. Některé problémy jsou opravdu křiklavou ukázkou vývojářské neschopnosti. Hráč například může učitelům hromadně určovat náročnost jejich výuky, ale pouze ve dvou ze čtyř stanovených stupňů. Dva náročnější typy výuky už je nutné zadávat každému kantorovi jednotlivě, což v celkovém kontextu nedává žádný smysl a hráče to pouze zdržuje a mate. 

No Pineapple Left Behind je hra se zajímavým námětem, který ovšem nebyl po herní stránce dokonale využit. Kvůli mělkosti herních mechanismů zabaví novinka pouze krátkodobě a vinou matoucího uživatelského rozhraní si s málokým porozumí. Myšlenka hry zkrátka předčila její zpracování.

Tagy: simulace

Zdroje: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.