Miner Wars 2081 - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, X360

Verdikt: Miner Wars 2081 trpí syndromem nezávislých her, které se příliš chtějí podobat milionářskému mainstreamu. Nebýt megalomanství a z toho plynoucích chyb a nedodělků, odehráli bychom zřejmě nejlepší vesmírnou akci posledních několika let.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 52/100

Miner Wars 2081

10. 12. 2012 21:00 - Recenze autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

Jestli se vyplní jedna katastrofická vize česko-slovenských herních vývojářů o budoucnosti vesmíru, tak jsme v pytli. Tedy lépe řečeno jsme na prach či nějaké nerostné bohatství. Podle autorů vesmírné akce Miner Wars 2081 to totiž jednadvacáté století nezvládne a vlivem nepovedených pokusů lidstvo doslova popraví solární systém. Slunce zmutuje, planety puknou do miliard kamenitých úlomků a místo životodárných paprsků zaťuká ráno na vaše okno už jen sousedova pravá hýždě.

Náš někdejší vesmírný prostor se začne podobat brněnskému Cejlu v období před úklidem, což zároveň definuje i časovou strnulost stavu, do kterého se lidstvo dostane. Katastrofu jednoduše nepůjde napravit. Oklepou se z ní jen ti nejsilnější. Konkrétně největší světové mocnosti, které začnou v rozdrobeném vesmíru hledat nový smysl života.

Večer bude tma, varují vědci

Najdou ho „překvapivě“ ve válkách. Z chuti zabírat nová území světoví hegemoni zkrátka nic neztratili. Co na tom, že Země už není. Sféry vlivu lze přece stanovovat i v kamení a pásech asteroidů. A právě ty se stanou novým důvodem, proč bojovat. Jen úspěšný válečník se totiž může změnit i v úspěšného kolonizátora.

Díky tomu je na Miner Wars docela neobvyklý a zajímavý pohled. Vyrostl v ní skutečně atraktivní svět, v němž můžete nalétat desítky hodin a prohlížet si všechny asteroidní základny, které mají někdejší pozemské státy. Jsou doslova vydlabány do vesmírných šutrů i s veškerou infrastrukturou. Od hangárů až po turistické noclehárny. To prostě stojí za vidění a autoři vám v rozletu nebudou bránit. Všechny sektory mapy jsou volně přístupné

Zásah, mein Führer

Tak nastartujte jeden z těch dvaadvaceti létajících modulů a vyražte do vesmírných dálek. Možná při tom zjistíte, že krom smyslu pro monstróznost neztratili Keen Software ani smysl humor. Dokazují to jejich představy o budoucím národovectví.

Zatímco některé země jako Rusko a Čína klasicky vyrostly v silné agresory, jiné se změnily ve vlastní karikatury. Tak třeba Arabům došla ropa a Německo se vyvinulo ve Čtvrtou, i když nepříliš mocnou říši, která si svůj mocenský handicap vynahrazuje štěkající propagandou ne nepodobnou právě té Hitlerově. Je to legrační déja vu.

Prostor dokonce dostaly i pozměněné filozofické směry a víra. Například katolíky už nepoznáte podle rybičky na nárazníku, ale díky obřím svítícím křížům, které slouží coby vstupní brány do náboženských asteroidů a také jako majáky pro cestovatele, hlásící něco ve smyslu: „Pozor, my pořád v něco věříme.“

Ovšem velikost křížů je opět spíše zástěrkou pro mnohem skromnější realitu. Křesťanskou víru na konci jednadvacátého století nikdo nebere vážně a její stoupenci se stali znovu sektou, které jen zatím chybějí noví Římané s hřebíky.

Parta, za kterou bys dýchal

Zajímavé náměty však nakonec asi nemají úplně ten nejočekávanější vliv na hratelnost. Ve hře nedojde k náboženským válkám a Arabové si novou Dubaj také nepostaví. Myšlenková mixáž je spíše nehybnou kulisou, která má dodat správnou atmosféru pro herní příběh.

Do něj vstupujete jako piloti euro-atlantické letky, co ze své mateřské lodi (jakéhosi zmenšeného Červený trpaslíka) obráží asteroidy a plní rozličné mise. Původně měly být úplně standardní, jaksi mezinárodně rutinérské, ale když vás s přáteli v jednom skladu napadnou Rusové, začne se odmotávat příběhové klubko se spiknutím a temnými vizemi, zabalenými do překvapivě dobrých dialogů mezi výrazně prokreslenými postavami.

Rakety jako stavebnice

Zhruba patnáctihodinová kampaň je rozdělena do třiceti misí a v podstatě každá je úplně jiná. Budete chránit konvoj, záškodnicky ničit cizí báze, krást technologii, dočkáte se i několika stealth misí včetně typické sledovačky. Splníte si pár puzzlů, odjedete zábavně komentovaný závod a chybět nebude ani velký frontální útok.

Rozmanitou kampaň navíc Miner Wars dopuje i velkým balíkem RPG prvků. Onu dvacítku vesmírných prckoletů můžete postupně vybavit lepšími pohony, zbraněmi i pasivní obranou. Všeho je ve hře několik druhů a zbraně jsou modulární, takže do křídel letounu lze sázet kulomety, kanony, raketomety i sniperky.

Na vašem výkonu se také podepisuje i péče o loď a jakýsi management letu. Úspěch každé mise závisí na tom, jak obratně dokážete létat k opravárenským kitům, jak tankujete palivo či hospodaříte s kyslíkem. Veškeré komodity jsou v cizích základnách distribuovány po doomovsku v krabicích, takže je není problém vykrádat. Spíš je těžké se k nim přes hejna všudypřítomných nepřátel dostat.

Slon na hliněných nohou

To může být v Miner Wars mnohdy až nehratelný problém. Tahle vesmírná pohádka totiž přese všechnu svoji pompéznost, rozlehlost i příběhovou grácii nestojí v této chvíli na nejpevnějších základech. Hned v úvodu totiž Miner Wars naprosto netakticky odhalí, co všechno na ní není dobře.

Neostré textury vrátí hru o pár let zpět a tím, že grafika není dokonale optimalizovaná, utopí se ovládání v drsném lagu myši. S ním skutečně trefíte máloco, a tak v úvodu hry jen zmateně couváte, kýváte se, posloucháte rozřechtané kulomety nepřátel a padáte do neuvěřitelně dlouhých loadingů.

Po každé smrti (a že jich na začátku bude) téměř na minutu visí na obrazovce věta, že dlouhý loading je způsoben velkým a unikátním prostředím hry. Ovšem při pohledu na to, jak Miner Wars vypadá, jak se ovládá a jak zbrkle na hráče vybalí vše negativní, soudím, že důvodem je pouze polovičatá optimalizace.

Hře chybí jakási snaha o dokonalost. Vše je dost syrové. Ani interface nesplňuje moderní nároky. Ovládání je rozeseto na celou klávesnici, neexistující tutorial nebyl nahrazen adekvátním nápovědou a hladkému uvedení do děje nepřispějí ani špatně rozeseté checkpointy. Stačí odladit tyhle zbytečné chyby a zážitek bude rázem skokově lepší.

Zbytečná těžba, mrtvé online

Miner Wars působí dosti nedokončeně. Autoři se možná příliš vyčerpali snahou, aby hra vypadala jako simulátorpový Minecraft . Můžete v ní totiž těžit suroviny a přilepšovat si tím nákup lodních upgradů. Jenomže tahle činnost má dvě zásadní vady. Zaprvé není vůbec zábavná, je to pořád jen práce, a za druhé je spojena s plně zničitelným prostředím – zřejmě největší zbytečností celé hry.

Každý, skutečně každičký kus asteroidu lze v Miner Wars odstřelit, ale k čemu to? Tohle není Red Faction, mise v interiérech rozhodně na provrtávání zkratek nejsou závislé a kupodivu na ně nejsou ani stavěny. Největší službu by tedy zničitelné prostředí hráči poskytlo, pokud by ze hry úplně vypadlo a zrychlily se tím nahrávací časy.

Jaksi zbytečnou součástí hry je nakonec i multiplayer. Kooperace a deathmatch vypadají v otevřené vesmírné hře sice velmi přirozeně, ale hráči si to nejspíš nemyslí. Online hru totiž nikdo nehraje. K čemu pak takové detaily, jako že s vypnutým motorem lze potichu překvapit nepřítele zezadu? Je otázkou, na kolik je mrtvý mutliplayer vinou samotných autorů a jaký podíl na tom mají hráči, kteří v něm jaksi neobjevili, nebo nechtěli objevit nic atraktivního…

Kdo vydrží, objeví poklad

Miner Wars je 6DOF simulátor, což znamená, že v něm můžete roztočit svůj svět do všech směrů, ale mnohdy se vám bude točit hlava i z mnohem méně pozitivcích důvodů. S postupem času však naštěstí většina neduhů hry zmizí a výrazné klady hry vystoupí na povrch a začnou vás skvěle bavit.

Na slabší grafiku se dá zvyknout, stejně jako třeba na chybějící pauzu při práci s inventářem a koneckonců i kurzor myší se zkázní, když z útrob asteroidů vzlétnete do otevřeného vesmíru, který je hardwarově kupodivu méně náročný. Pak se Miner Wars 2081 promění v nesmírně zajímavý vesmírný výlet. Chce to jen trpělivost, za kterou se vám hra bohatě odmění. Možná jen autoři neměli toužit po něčem, na co jim v dané chvíli nestačily síly ani peněženky.

Ondřej Švára

Tagy: Indie simulace akční sandbox česká hra

Zdroje: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.

Hledáme nového člena týmu, pokud umíš programovat, pojď mezi nás. Více informací.