Call of Juarez: Gunslinger - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, PS3, X360

Verdikt: V jádru jednoduchá, sympaticky nerevoluční, intenzivní a pořádně zábavná střílečka s dostatkem westernového koření.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 79/100

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

28. 5. 2013 v 14:00 - Recenze Autor: Aleš Smutný Komentáře: 0

Jó, to byly časy, když jsem byl ještě mladej. Carnegie tehdy ještě neměl ocelárny, Rockefeller teprv dostával čuchnout, co je to černý, jak to teče ze země a já, Silas Greaves, jsem jezdil po starým západě a nemusel se o nic starat. Celý dny jsem jen čuměl na západy slunce i nekonečnou krajinu, kam jsem se mohl hned rozjet. Poslouchal jsem vytí kojotů a sem tam si zastřelil něco, co jsem pak stáhnul z kůže a povečeřel. Po tejdnu jsem kůže prodal a zase zmizel do divočiny. Byl tam klid a kromě zatoulaných desperátů jsem nemusel sahat po šestiraňáku. Prostě pohoda a spousta času na vychutnávání si přírody nebo zvelebování kempu. No ale vlastně, když tak nad tím přemejšlím, bylo to trochu jinak...

Call of Juarez: Gunslinger - recenze

Série Call of Juarez byla až donedávna mrtvá a s ní i pořádně zpracovaný western ve hrách. Zpropadený Cartel se svým moderním zasazením a nezvládnutými mechanikami, příběhem a vlastně vším zdánlivě odstřelil naděje na to, že se zas nějaký ryze střílečkový western vrátí. Zbylo jen nekonečné hraní Red Dead Redemption, což sice není zas tak krutý osud, ale i to se omrzí. Pak ale zjevně Poláci z Techlandu uprosili Ubisoft na vývoj produkčně nenáročného westernu, který se bude prodávat levně a jen digitálně. Call of Juarez dostala svou poslední šanci skrze Gunslinger.

Život je jako dynamit. Nikdy nevíš, kdy vybuchne...

Tak přišel Gunslinger a s ním Silas Greaves, lovec lidí, protřelý zálesák, ostrostřelec a rozporuplný vypravěč. Gunslinger je vyprávěním starého Silase, který v hospodě balamutí mladé osazenstvo napravováním příběhů, které všichni věrní fandové westernu znají – a podle Silase je znají špatně.

Kdo třeba zabil Starouše Clantona v Mexiku? No nebyli to Mexičani, byl to Silas. Johnnyho Ringa? Zase Silas! A že z toho pak byla přestřelka u O.K. Corralu? Jooo, za to Silas nemůže, že to Clantonovic hoši přišili Earpům. Silas je prostě takový Forrest Gump své doby. Byl u všeho důležitého, u většiny těch známých příběhů a většinou v nich měl prsty, respektive bouchačky. Otázkou ale je, jestli se mu dá věřit.

To, co činí příběh Gunslingera tak atraktivním, je právě styl Silasova vyprávění. Během frenetické akce stále žvaní, diskutuje s přísedícími u stolu a servíruje nějaké ty informace a vtípky pro historie divokého západu znalé. Své mladé já nebere moc vážně a častěji vám sdělí, že byl mladej a blbej, jinak by sám na celou armádu desperátů nešel.

Jo, potkal Pata Garretta a ne, nesundal ho v souboji jako tvrdí ta blbá knížka. Ne, Lincoln nevystřílel Billy Kid, jen to na Silase hodil. Jde o nesmírně osvěžující styl vyprávění. Odlehčuje situaci a naznačuje, že hra, ve které zabijete za pět minut padesát lidí, se nebere extra vážně, aniž by přitom zároveň sklouzávala do parodie.

Pořád je tu Silasův motiv pomsty, který celé vyprávění ztemňuje. Na jednu stranu s herními štamgasty můžete zpochybňovat pravdivost vyprávění, ale jelikož sami prožíváte to, co Silas vypráví, je naprosto irelevantní, jestli je to pravda nebo ne. Pro vás je to dostatečně pravdivé, protože se musíte skrz ty příběhy prostřílet. Sundal Starouše Clantona? Tak si pěkně před tím gatlingem kličkujte a sejměte toho magora taky!

...

Western na speedu a s problémy se sebekontrolou

Dalším prvkem, který Techland skvěle využil do posledního zbytku, je právě Silasova nepřesnost ve vyprávění a jeho přehánění. Jde o sto a jeden vtípek, který vás upřímně pobaví střelbou do žánrových i herních klišé. Když Silas použije slovní obrat, že se před ním jako zázrakem z nebe zjevila mrtvola indiána s potřebnými náboji, skutečně se ceremoniálně snese z nebe mrtvola.

V jednu chvíli se zapomene a vypráví o přepadu Apačů, a když je chvilku střílíte a někdo poznamená, že na začátku to byli kovbojové, Silas se opraví a s ním ve hře i skiny nepřátel. Cesta se někdy doslova formuje podle vyprávění, rostou před vámi mosty, otevírají se široké cesty a přitom je to upřímnější než drtivá většina současných válečných „bereme se děsně vážně“ stříleček.

Přitom žánrově má Gunslinger nejblíže ke Call of Duty. Nejde o rozvážné přestřelky s několika málo oponenty. Tohle je šílená, dynamická, bezhlavá a občas náročná akce. Na druhou stranu, Gunslinger netrpí nemocemi Call of Duty.

Nenajdete zde ani nekonečné vlny nepřátel (pokud to tak zrovna Silas nevypráví). Nestane se vám, že byste někde byli dřív, než to skript chtěl a proto jste umřeli. Navíc velmi často dostanete i nějaký ten prostor pro taktizování. Přeci jenom budete hrát jinak s kombinací revolverů a winchestrovky, a jinak s brokovnicí.

Zbožňuju vůni korditu po ránu

Zbraně jsou tu vlastně jen tři, respektive čtyři. Revolvery, které můžete pěkně držet v obou pazourách. Na dálku je tu přesná winchestrovka, místo které si můžete vzít zalamovací dvouhlavňovou brokovnici, co nadělá sekanou z většiny nepřátel a přebíjí se déle, než indián vyžebrá flašku ginu. A kdybyste chtěli kašlat na revolvery, můžete je vyměnit za jednu nebo dvě brokovnice s upilovanou hlavní. Ty vyčistí místnost rychleji, než byste řekli „lidské maso namleté na drobno pomocí univerzálního metače olova“. No, vlastně, to byste stihli i přebít.

Když k tomu přidáte dobové granáty v podobě dynamitu (doporučujeme rozstřelovat nad nepřáteli, nestihnou utéct), máte skvělý balíček pro každou situaci a herní styl. Chcete hrát střelce na dálku? Berte pušku a doplňte ji jedním či dvěma revolvery na blízko a je-li to málo, vyměňte je za duální brokovnice.

...

Chcete mít stylovou brokárnu jako odpověď na všechny krizové situace, ale víte, že občas je třeba střílet na dálku (protože občas nedoběhnete)?. Přidejte do formulky revolver, dá se s ním slušně ostřelovat na dálku. A ještě za to dostanete bodíky! Za zbraně uděluji 12/10 a k tomu slušivý klobouček navrch. Další prosím.

Zkušenostní body jsou základem úspěšného lovce odměn! Nechte je naskakovat, občas seberte nějakou tu sběratelskou relikvii, a když jich bude dost, nacpěte je do nějaké vlastnosti. Je libo víc nábojů pro zbraň? Větší poškození v bullet timu, tedy Concentration módu? Zpomalení času první vteřinu zamíření? Větší šanci najít vzácný dynamit? Křižácké brnění (říkal někdo Ray McCall?), abyste vydrželi víc?

Sypte body do příslušných stromů dovedností. Ale specializujte se, protože lovec odměn, který umí vše, ale zároveň nic je nudný a brzy mrtvý lovec odměn. Navíc, pokud budete preferovat jeden zkušenostní strom, budete odměněni jako věrní zákazníci vylepšenou verzí dané zbraně. A to se vyplatí!

Běsný masakr biblických rozměrů

Už jsem zmiňoval, že Gunslinger je šílená, hektická a adrenalinem nasáklá? Běžná přestřelka vypadá asi takhle. Prásk, prásk do hlavy, padá, přehodím na pušku, střelím toho zmetka skrz dýni (nemáš se schovávat za dýní). Silas už funí, jak dostává nadměrnou porci olova, zpátky revolvery, pokropím tohohle pár náboji, už nic nevidím, což signalizuje, že to mám za pár.

Rychle skrčit, počkat, než se to zlepší, ksakru, jeden sem doběhl, poslední náboj do hlavy, padá, musím přebít, Ježíši to to trvá, letí sem dynamit, rozstřelit dokud je daleko a konečně pořádně dobít, hele už mám plný Concentration mód, hop nahoru a jede k vám dobový kulomet v podobě dvou zlatých rangerů, pánové. A to celé zabere asi patnáct vteřin.

Gunslinger je opravdu intenzivní. V jedné scéně se na vás v kamenné aréně vrhají bojovníci Čirikavů a vy ty odolné šmejdy musíte dostat, než vám rozmlátí hlavu tomahawkem. Měl jsem pocit, že celá sekvence trvá snad tři minuty a nikdy jsem tak dlouho nepřebíjel (dělej, dělej, děleeeej, už běží a řve při tom!). Nakonec jsem zjistil, že to nebylo ani dvacet sekund. To je panečku úspornost! Pak ani nevadí, že hra trvá zhruba šest nebo sedm hodinek, protože neplýtvá čas zbytečným žvaněním mimo akci a pěkně vše koncentruje do úhledné podoby nepříčetného zábavného násilí.

...

Přes všechnu chválu má však i Silas své slabiny. Kupříkladu je to napůl upír. Má problém s tekoucí vodou. Jakmile do ní vkročí, rozmočí se a umře. Když chce vlézt o úroveň níž, než je a přitom nemá, asi se napíchne na nějaký osikový klacek a umře. Občas jsou koleje, kterými vás hra vede, příliš úzké. Na druhou stranu, když je třeba, umí tvůrci koleje rozšířit na celé nádraží, takže se můžete rozmýšlet, kde se schováte, kudy se k protivníkům vydáte a není tu jen jedna úzká stezka.

Vyplatí se dávat pozor na interaktivní prvky v okolí. Dobře přestřelené lano s kládou dokáže rozdrtit opozici lépe a rychleji, než vaše šestiraňáky. Jen pozor, abyste jí nestáli v cestě vy. I to se mi povedlo. Nakonec jsem přišel na chuť i z počátku chaotickým pistolnickým soubojům. Chce to kontrolovat dvě věci najednou, tedy zaměření na protivníka a pozici ruky nad revolverem. Netřeba dodávat, že musíte být rychlí (nebo zákeřní šmejdi, co protivníka „nečestně“ sundají dřív, než se má).

Gunslinger nemá multiplayer a není to ani překvapivé, protože soustava jeho schopností nejde pořádně přenést do multiplayeru. Nemusí u všeho viset povinný multiplayer jen proto, že manažerské tabulky říkají, jak to pomůže prodejům. Lepší je lokální Arcade mód, který vás nechá na čas a styl probíhat samostatné úrovně i s minibossy. Díky celkovému systému akce je to překvapivě zábavné a skvělé pro odreagování.

Konec cesty

Tak jsme došli. Silas dovyprávěl svůj příběh (který ani finišem nezklame) a já ten svůj také. S Gunslingerem jsem se výtečně bavil. Je vidět, že jej dělali lidé, kteří milují mýty, legendy i fakta divokého západu a nebojí se to všechno s gustem shodit a zbavit nabubřelé vážnosti. Nečekal bych to zrovna od Poláků z Techlandu, ale život je samé překvapení. Povedlo se jim skloubit přímočarou, lineární a intenzivní střílečku se skvělým konceptem kombinace prostředí a vyprávění.

Gunslinger je tak skoro zázrak, zjevení. Žijeme v době, která je závislá na superlativech. Vše musí být zlomové, historické, revoluční. Nejhorší za tu dobu, nejlepší za tu dobu. Pokud to není bombastické, nikoho to nezajímá. A týká se to i her. Tahle je nejrealističtější, támhleta slibuje, že vás rozpláče, tato chce být oscarovým filmem, jiná zase nabídne nejvíc tohohle a rozhodně víc, než má tamta, která byla nej před pár lety.

Do toho přijde Gunslinger. Nesliboval a neslibuje žádný superlativ. Je jednoduchý jako balistická křivka kulky z koltu. Není dlouhý. Nestrhne vám počítač. Nemá nejvíc zbraní. Nemá realistické filmečky... sakra, on prakticky filmečky nemá, většina je vyprávěna statickým komiksem!

Gunslinger je ovšem vtipný a přitom ne směšný. Umí být vážný a přitom se netváří, že má v zadnici vražené pravítko a netvrdí, že zachraňujete budoucnost. Má specifický styl, který mixuje z tuctu her a filmů. Silas je skvělá postava a vypravěč. Nakonec mě zaujal víc, než němý Arťom nebo tolik protežovaný Booker. A jak to tomu chlapovi pálí...

Speciální videorecenzi PC verze CoJ: Gunslinger od Lukáš si můžete pustit za tímto odkazem.

Tagy: humor FPS western

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.