O vývoji nové Mafie ve studiu Hangar 13 se už nějakou dobu spekuluje, ovšem oficiálně zatím nemáme potvrzené vůbec nic, natožpak příběhové zasazení. I když nějaké střípky k nám přeci jen pronikají, například nedávný únik, který tvrdí, že Mafia IV se podívá na Sicílii začátku 20. století, na samý start zločinecké kariéry slavného dona Salieriho.

Co si o tomto úniku myslíme? Připadá nám věrohodný? Líbí se nám nápad podívat se na Bohem zapomenutý, rurální jihoitalský ostrov namísto amerického velkoměsta? A kde bychom Mafii IV nejradši viděli my? 

zdroj: Vlastní foto autora

Vašek Pecháček

Přátelé a přítelkyně, nemůžu si pomoct, mně ta Sicílie přelomu století prostě nepřijde jako úplně nejšťastnější nápad. Jasně, na první dobrou to zní skvěle: Podívat se zpátky k těm opravdovým kořenům, kdy se mafiánské organizace teprve formovaly do oněch později všemocných hráčů, kteří dominovali jihoitalské politice dalších sto let. A zasazení je to, se všemi vinicemi, chaloupkami a středomořskými zátočinami, rozhodně fotogenické.

Ale taky je to zasazení poněkud chudé. A to ve dvou významech. Zaprvé: Sicílie je dlouhodobě zapomenutým regionem, na který se zbytek Itálie dívá podobně skrz prsty, jako když v Británii mluvíte o Newcastlu, takže tam zrovna moc peněz a blahobytu nenajdete ani teď, ani v minulosti. Zapomeňte na elegantní gentlemany v perfektně padnoucích oblecích a připravte se na skupinky neoholených buranů v tílkách. A přestaňte rovnou fantazírovat i o krásných auťácích, zadek si budete vozit spíš v žebřiňáku.

No a druhý význam sicilské chudoby? Série Mafia se vždycky vyžívala ve velkoměstské džungli spíš než té přírodní, dokonce i v případě Mafie III, která nás zavedla do charismatických louisianských bažin. A jakkoliv je Palermo krásné historické město, kde v roce 1900 žilo víc než 300 tisíc obyvatel, nemůže se pochlubit úžasně zajímavým heterogenním rozvržením jako americké metropole, kde jednu chvíli zíráte na skleněné kolosy mrakodrapů, jen abyste se po pár minutách jízdy octli v čínské čtvrti, pak v místních slumech pro vyloučené obyvatelstvo…

Uměl bych si ovšem představit, že Sicílie bude dějištěm prvních několika aktů, načež se dění přesune do Ameriky, třeba v rámci útěku hlavních hrdinů před perzekucí z rukou Mussoliniho fašistů. To by nám jednak umožnilo sledovat Salieriho vzestup ve městě Lost Heaven, jednak by radikální změna prostředí mohla sloužit jako názorná ukázka toho, jaký šok zažívali nejen italští imigranti, když se stěhovali ze starého světa do toho nového.

Adam Homola

Přiznám se, že na příběhové pozadí Mafie nejsem žádný velký odborník a lhal bych, kdybych tvrdil, že si pamatuju detaily každé postavy. Proto nedokážu nijak sofistikovaně říct, jak moc by se mi líbil prequel s mladým Salierim nebo nějakým jeho parťákem či sokem. A je mi to relativně jedno – klidně mi dejte do rukou mladého toho nebo onoho, bez problémů za ně budu hrát. 

Důležitější je pro mě kvalita hry, ne ortodoxní lpění na starých známých. Pokud k tomu budou tvůrci schopní vymyslet poutavý příběh a hratelnost bude alespoň adekvátní, rád to vyzkouším. Jestliže bude příběh skvělý a hratelnost vytříbená, rád tomu obětuji desítky hodin.

Tříáčkově zpracovanou dobovou Sicílii bych si ale klidně dal, a to s chutí. Jen bych doufal, že z toho tvůrci udělají něco víc než k uzoufání repetitivní otevřený svět plný nezajímavých činností a standardních mechanik. Jinými slovy doufám, že to bude lepší než Mafia III, která, jakkoliv rozhodně nebyla marná, nebyla ani výborná.

Mafia by vlastně klidně snesla skoky časem tam i zpátky, dopředu i dozadu, kde by prequely střídaly sequely, až bychom se dostali na jedné straně do raného novověku a na straně druhé třeba až do blízké budoucnosti. Proč ne? Příběhové mantinely a základní principy Mafie jsou poměrně univerzální, na prostředí a vůbec zasazení nezávislé, tak proč se držet zuby nehty pořád stejného mustru. 

Jestli nějaká značka potřebuje profackovat pozitivním šokem, je to právě Mafia. Doufám tedy, že se nakonec údajná prequelová Sicílie ukáže jako pravdivá a že bude pomyslným defibrilátorem na hrudi mafiána bojujícího o život a relevanci zároveň.

Alžběta Trojanová

V Česku je skoro hřích to říct nahlas, ale Mafia mě úplně minula. Ta hra mě nikdy nelákala, ať už v době, kdy vyšla, nebo jako nedávný remake. Zkusila jsem vždycky kousek a vždycky mě to rychle omrzelo. O dvojce a trojce to platí tím spíš.

V redakci jsme se ale bavili, kde by se případné pokračování mohlo odehrávat, a je fakt, že mě nadchnul Alešův nápad Prahy v 90. letech. Možná bych to modifikovala na Varšavu, protože Polsko je přece jen větší země a větší trh, takže by to pro autory mohla být komerčně zajímavější varianta. Divoké devadesátky byly ale divoké ve všech postkomunistických zemích a v mezinárodní popkultuře jsou zoufale nevyužité. S tím, jak jsou navíc 90. léta v poslední době trendy, by to byl zaručený úspěch.

Jasně, našli by se remcalové tvrdící, že něco takového nemůže mít tu správnou atmosféru původní hry. Jenže jako někomu, kdo k sérii nemá kdovíjaký vztah, je mi to celkem dobře ukradené. Slovanské porevoluční roky považuju za solidní základ, na kterém můžete vypracovat dramatické příběhy, co by strčily do kapsy každého Donnie Brasca nebo Skrytou identitu. Závody ve Favoritu, skryté drogy v dodávkách Family Frost a pořádný inventář v ledvince – to vůbec nezní špatně, ne?

Patrik Hajda

Jelikož naprosto souhlasím s tím, co napsal Vašek, a zároveň s tím, co napsal Adam, nebudu zde duplikovat jejich pohled na Sicílii, a místo toho navrhnu jiné potenciálně velmi zajímavé zasazení. Ale ještě předtím malinké osvětlení, jak jsem k němu došel.

Všechny tři Mafie jsem do jedné miloval ne kvůli příběhu, ne kvůli postavám, ne kvůli dabingu ani kvůli kulisám. To vše na nich mám rád, ale není to důvod, proč se k nim jednou za pár let vracím. Tím jsou totiž auta.

Jednička je z tohoto hlediska bezkonkurenční. Nenajdu mnoho jiných příležitostí osedlat si jedinečné káry z 30. let minulého století. Dvojka pak nabídla snad to vůbec nejkrásnější z automobilové historie a trojka zase zabrnkala na mou slabost pro americké muscle káry.

Proto, bez jakéhokoliv dalšího uvážení, bych si uměl představit nějakou další Mafii na Kubě, která je proslulá svou jedinečnou automobilovou kulturou, jež zamrzla v čase před mnoha dekádami. Jo a v hlavním městě Havana to svého času mafiánsky pořádně žilo! Takže tu máme krásná auta, zločineckou historii i městskou zástavbu. To by šlo, ne?

Aleš Smutný

Ano, prosím! ANO, PROSÍM! Jak já bych si přál, aby 2K mělo tu odvahu a vytvořilo novou Mafii v původním prostředí Sicílie. Menší města, zločin, který se zaměřuje na jednotlivé farmáře a velké podniky, a samozřejmě válku mezi jednotlivými klany.

Západní Sicílie byla už na přelomu století pořádně výbušná a jako centrální lokace by mohlo sloužit legendární Palermo. Už tehdy nebylo malé a hlavně, ve videohře je možné i město, které není vyloženě metropolí jako Chicago či New York, nafouknout do obřích rozměrů. A tady by stačily aspoň rozměry příčetné s tím, že nemalou část mapy bude pokrývat sicilský venkov. Města, vísky, villy, horská vesnice Gangi, kde měl jeden ze silných klanů základnu a v roce 1926 se zde odehrála doslova bitva mezi mafií a Mussoliniho policií...

Dávalo by to i příběhový smysl, sledovali bychom zrod moderní cosa nostry, která se musela ve 20. letech začít přesouvat do zámoří, samozřejmě s nejznámější emigrací v USA. A skrze Salieriho příběh či příběh nějakého jeho schopného „zaměstnance“ bychom viděli, jak se od přelomu století stupňoval rozvoj mafie, jak Palermo architektonicky i kriminálně vzkvétalo a jak přišla eskalace střetů mezi rodinami a nástup fašismu spojený s Mussoliniho velkým tažením proti mafiánům. A vše bychom ukončili závěrečnými kapitolami, kdy by se Salieri začal usazovat ve Spojených státech.

Zní to celé krásně, i ten otevřený svět bych bral (v rozumné míře), jen nevím, jak moc se podaří prodat zámořským, ale i místním hráčům myšlenku, že nebudete jezdit po Soho v 30. či 40. letech, ale rozvíjet organizovaný zločin na italském ostrově, kde je stejně relevantním dopravním prostředkem auto i kůň. Ale budu téhle myšlence držet palce, protože může přinést něco nového a neokoukaného.