Hned na úvod se sluší pro pořádek důrazně připomenout, že žádný Switch 2 není. Nintendo nic nepotvrdilo, neoznámilo ani neodhalilo. Oficiálně tu máme v podstatě pořád ten stejný Switch z roku 2017 (+ Lite, + OLED) a tím to hasne.
Nicméně pokud se alespoň trochu pohybujete v herních koutech internetu, určitě vám neunikly zprávy o tom, že se nějaký nástupce Switche chystá. Tentokrát už prý vážně, doopravdy a určitě. Protože to není zas tak dávno, co jsme tu měli spekulace o pomyslném Switchi Pro, jenže na ten nikdy nedošlo.
Tentokrát je těch spekulací ale mnohem víc. O nástupci Switche víme od různých novinářů, Nintendo ho prý loni ukazovalo vydavatelům, hromada různých vývojářů má už devkity a začínají tak pracovat na hrách pro novou konzoli. „Víme“ dokonce i to, že minimálně co do displeje má být Switch 2 krokem zpátky, neboť má mít jen a pouze LCD displej, na rozdíl od hezkého OLED displeje, kterým se může pochlubit aktuální verze prvního Switche.
Celou tu záplavu uvěřitelných, pravděpodobných a nejspíš nevyhnutelných, byť stále nepotvrzených zpráv, korunuje nedávný report o tom, že Nintendo svoji novou konzoli prý odložilo. Switch 2 měl původně vyjít ještě letos a nejnovější zprávy teď tvrdí, že nakonec dorazí až někdy v prvním čtvrtletí příštího roku. Tedy podobně jako první Switch, který vyšel v březnu 2017. A já doufám, že Switch 2 nevyjde na osmileté výročí vydání první skutečně hybridní konzole Nintenda, ale že si dá načas a dorazí třeba až na výročí deváté. Proč? Nechci zase další nedodělaný produkt.
Předběžný přístup prvního Switche
Jen si vzpomeňte na start prvního Switche. Nintendo poslalo na trh nedodělanou a uspěchanou konzoli, která vedle svého inovativního hybridního konceptu nejenže nic nikam neposouvala a nenastavovala nové standardy, ona zoufale nezvládala ani držet krok s tehdejší konkurencí. Switchi na startu chyběla základní funkcionalita a Nintendo software konzole dodělávalo za chodu.
Tehdy byla v „programu předběžného přístupu“ skoro celá konzole. Neměla normální online funkce, chybělo ukládání do cloudu, „sociální“ funkce byste hledali marně (žebříčky, komunity, achievementy, pozvánky…), nešlo nahrávat videa, pořád dominovaly příšerné Friend Codes, konzole nepodporovala voice chat, ze začátku nebyla k mání ani ta ostudná mobilní aplikace (používáte ji vůbec?) a jediná „pořádná“ startovní exkluzivita, která zároveň nevyšla na Wii U, byl komický 1-2-Switch.
Switch při svém vydání neměl taky vůbec žádné mediální funkce a aplikace. Byl to v podstatě dotykový tablet, na kterém jste se nemohli dívat na YouTube, na Twitch, Netflix ani žádnou jinou streamovací službu. Stejně tak na něm nefungoval ani webový prohlížeč.
Obzvláště otravná pak byla absence podpory Bluetooth sluchátek, kterou šikovní fanoušci museli řešit za Nintendo pomocí všemožných donglů. Nintendo se k podpoře Bluetooth audia mimochodem uráčilo až v roce 2021! Kolem startu konzole taky vládly otázky, obavy a svědectví o kvalitě zpracování hardwaru. Opravdu nebylo těžké narazit na zprávy o tom, jak dokovací stanice škrábe displeje, o diskutabilní kvalitě Joy-Conů (obzvláště toho levého) nebo o problémech s konektivitou či obrazovkou.
Jen si vzpomeňte, jak těžkopádně pojmenovaná služba Nintendo Switch Online byla spuštěna až v září 2018. Sice konečně umožnila ukládat postup do cloudu a zálohovat tak uložené pozice, což se v případě přenosné konzole obzvláště hodí, jenže tuhle funkci ani nepodporovaly všechny hry (dokonce ani ne všechny hry přímo od Nintenda) a ještě jste si za ni museli připlatit.
Namísto, aby si Nintendo pořád alespoň udržovalo image přátelského rodinného zábavního systému pro všechny, drželo vaše uložené pozice v podstatě jako rukojmí, dokud jste nezačali platit. A ani pak vám je nedalo všechny. Navíc, proč se pořád jen musí (respektive někdy ani nezvládá) držet krok s konkurencí? Proč nemůže být třeba právě Nintendo lídr trhu a neudělat nějaké skutečně inovativní a radikální kroky směrem k přístupnosti a uživatelské přívětivosti? Třeba tak, jak to dělal svého času Xbox 360 s online prvky?
Switch byl v březnu 2017 jednoduše nedodělaná, nehotová konzole, která se na trh dostala minimálně o několik měsíců dřív, než měla. Pro nás to byla otrava, pro Nintendo ostuda. Naštěstí pro japonského giganta, ale vlastně i pro nás všechny, tyhle neduhy naprosto zadupala do země nejen absolutní kvalita startovní (ovšem neexkluzivní) The Legend of Zelda: Breath of the Wild a ten kouzelný pocit ze skutečně přenosné domácí konzole, kdy stačilo do Switche zacvaknout Joy-Cony, vytáhnout ho celý z doku a jít pokračovat v hraní do MHD. Dodnes k nezaplacení.
Nemluvě o následné záplavě špičkových her a faktu, že ze Switche je nakonec, úvodní ostudě navzdory, jedna z nejúspěšnějších konzolí vůbec. A v mém konkrétním případě se z něj stala má asi nejoblíbenější konzole a dodnes ji doporučuju skoro na potkání.
Ti druzí
A není to jen Switch, stačí si vzpomenout třeba na Steam Deck. Ten se dostal na trh taktéž v nepřiznaném předběžném přístupu, kdy Valve svůj handheld dodělávalo za chodu. To samé platí o některých obchodech a službách, ostatně stačí vzpomenout, v jakém stavu si Epic dovolil tehdy spustit svůj nový Epic Games Store nebo jak vypadal Rockstar Games Launcher.
Samozřejmě u nich v den spuštění nečekám identickou komplexní funkcionalitu, jakou se může pochlubit vyzrálý Steam, ale aby nově otevřený obchod neuměl vracet zboží, zpracovávat vracení peněz, neumožňoval koupit si víc položek najednou, neměl možnost hry darovat nebo scházel třeba seznam přání? Dodnes mi hlava nebere, jak mohlo něco takového Epicu projít tak hladce.
Podobně nedopečená byla třeba i Stadia (RIP), kam přibyla možnost vyhledávání až po roce a půl od spuštění, a to ještě sotva fungovala. A opravdu komicky nedodělané byly po svém spuštění třeba i Windows 11, kde nefungovaly ani tak triviální věci jako obyčejný tmavý režim či lokalizace.
Firmy si jednoduše příliš zvykly posílat na trh rozpracované produkty, vydávat je za hotové a následně je postupně dodělávat. Očividně se tenhle trend dlouhodobě netýká jen her, kdy snad nemusím už potisící jmenovat No Man’s Sky a tuny dalších provařených příkladů, ale právě i konzolí, obchodů, služeb, systémů, platforem, aplikací a dalších věcí.
Switch it up
A proto upřímně doufám, jakkoliv by byl silnější Switch potřeba jako sůl už několik let, že Nintendo nebude Switch 2 vytahovat z trouby dřív, než jim pípne. Nedopečenou konzoli si už opravdu nezasloužíme. Jako hráči často a trpíme na nedodělané hry v nepřiznaných předběžných přístupech, na hardware, který spíš vypadá jako funkční prototyp, a na obecné dodělávání věcí za chodu, přičemž za to všechno platíme plnou cenu.
zdroj: vlastní video redakce
Od druhého Switche bych tak chtěl nejen větší výkon a zase další nálož skvělých her, což nejspíš i dostanu. Rozhodně bych ale taky nepohrdl větším posunem ve funkcích, v uživatelské přívětivosti, v možnostech nastavení a v přístupnosti. A tady si už bohužel nejsem tak jistý. Jakkoliv totiž Nintendo do Switche postupem času některé věci dodělalo, jiné zůstaly dodnes netknuté.
A bylo by opravdu velice osvěžující, kdyby Nintendo navázalo na veleúspěšný Switch nejen výkonem a hrami. Ono by vlastně jen stačilo, kdyby najednou srovnalo krok s ostatními, byť by samozřejmě bylo ještě lepší, kdyby Nintendo taky projednou nastavilo laťku alespoň něčeho – onlinu, přístupnosti, nebo třeba upravitelnosti. Čehokoliv.
Proto bych se vůbec nezlobil, kdyby se Switch 2 opozdil, a díky tomu mohl vyjít ve špičkovém stavu. Čekali jsme doteď, pár měsíců navíc to už vydržíme.
