Jaký výkon můžeme čekat od Steam Decku a bude stačit na AAA hry?

Novinku v podobě představení nového handheldu Steam Deck už shrnul Patrik ve svém článku. Hledáte-li pohromadě informace o nové přenosné konzoli od Valve, ve zmíněném textu je všechny najdete.

V dnešním článku bych ovšem rád zabrousil do konkrétních technických podrobností. Ve Valve byli poměrně sdílní, co se hardwarové výbavy týče, můžeme se tak pokusit odhadnout, zda má konzole na to, spustit celou vaši Steam knihovnu, anebo zda si spíš vyláme zuby.

Nejdůležitější parametry handheldu Steam Deck od Valve | zdroj: Foto: Valve

Jak vidno v tabulce, Steam Deck je postaven na APU od AMD se čtyřmi jádry Zen 2 a integrovanou grafikou architektury RDNA 2. Takové spřažení není momentálně v PC světě běžné, aktuální APU od AMD do desktopové patice nebo jako čip do notebooků totiž využívá novějších jader Zen 3, ale co se grafiky týče, drží se naopak starší architektury Vega. Spojení nejnovějších CPU jader s poslední grafickou architekturou RDNA 2 se očekává až s nastupujícími APU řady 6000 někdy v příštím roce.

Nejvíce tak konfigurace připomíná na míru navržené čipy do nových konzolí Xbox Series X|S a PlayStation 5, v nichž právě najdeme procesorová jádra Zen 2 pokupě s GPU RDNA 2. Velký rozdíl je ale samozřejmě v počtu: Zatímco v PS5 a Xboxech najdeme 8jádrové procesory s 16 vlákny, přičemž GPU nese až 52 výpočetních jednotek, Steam Deck se musí spokojit se čtyřjádrem s 8 vlákny a 8 jednotkami GPU.

zdroj: Vlastní

To ale uvádím jen pro ilustraci, protože takto napřímo srovnávat obě platformy nelze. Konzole jsou například sestrojeny s ohledem na co nejvyšší herní výkon, proto využívají unifikovanou paměť pro CPU i GPU v podobě rychlých modulů GDDR6 napojených na obě jednotky napřímo. APU ve Steam Decku je naopak navrženo pro potřeby konvenčního PC, DDR RAM tak slouží primárně jako systémová paměť procesoru a GPU k ní přistupuje až druhotně (což je pomalejší, a proto má většina herních PC samostatnou grafickou kartu s vlastní dedikovanou pamětí).

U Steam Decku je ale zajímavé, že osazená RAM patří do generace DDR5, která ještě není na PC trhu běžným spotřebitelům přístupná. Na její uvedení v podobě modulů DIMM do slotů základních desek se stále čeká, zatím všude vládne DDR4 RAM.

Paměť DRR5 nabízí zase o kus vyšší propustnost, Valve u Steam Decku uvádí hodnotu 5500 MT/s (megatransfers per second), což značí efektivní rychlost přenosu pamětí na úrovni dnešních modulů DDR4 s taktem přes 5000 MHz. A protože systémová RAM slouží v případě APU také jako grafická paměť GPU, je propustnost RAM pro herní výkon klíčová. S DDR5 by tak měla integrovaná grafika Steam Decku podávat zase o něco lepší výkon než s aktuálními paměťmi DDR4.

zdroj: Foto: Valve

Nemůžeme ale samozřejmě čekat výkon na úrovni desktopového počítače. Steam Deck je především přenosný handheld, komponenty tak mají omezenou energetickou dotaci, aby se uvnitř malého zařízení nepřehřívaly a hlavně aby ihned nevyčerpaly akumulátor.

APU v handheldu má odběr v rozmezí 4–15 W, horní hranice samozřejmě poskytne největší výkon, ale zároveň nejrychleji vyčerpá 40W baterii. Se započtením displeje a dalších žroutů energie to tak dělá 2 hodiny hraní na plný výkon, v případě nenáročných her nebo třeba jen pouhého browsování na webu by se měl Steam Deck obejít bez zásuvky až 8 hodin.

Pokud bych chtěl najít přibližný výkonnostní ekvivalent tohoto APU, budu muset zabrousit někam k notebookovým čipům, které mají taktéž nízké TDP. Jádra Zen 2 využívají CPU AMD Renoir, tedy notebookové modely řady 4000. Mezi nimi nalezneme 15W procesory (respektive procesory s konfigurovatelným TDP od 10 do 25 W), třeba takový Ryzen 3 PRO 4450U se 4 jádry, 8 vlákny a taktem až 3,7 GHz, což je přibližně jako Steam Deck (u něj Valve uvádí takt až 3,5 GHz).

Ryzen 3 PRO 4450U má nicméně integrovaný grafický čip generace Vega s pouhými 5 jednotkami, grafika ve Steam Decku s 8 CU tak bude výkonnější a ekvivalent musíme hledat ve vyšší třídě.

zdroj: AMD

Osm výpočetních jednotek s teoretickým výkonem GPU cca 1,8 TFlops má například Ryzen 7 4800U. Ve srovnání s údaji Steam Decku je to o 0,2 TFlops více, musíme ale vzít v potaz, že handheld od Valve se pyšní novější architekturou RDNA 2 a bude mít k dispozici podstatně rychlejší paměti DDR5, ve hrách tak může podávat klidně lepší výsledky.

Podle dostupných testů umožňuje Ryzen 7 4800U s 8 jednotkami Vega hrát i nové hry, ač při nižším nastavení detailů. V rozlišení 720p (nebo 768p) dokáže APU rozběhat třetího Zaklínače na střední detaily přibližně při 40 FPS. Takový Shadow of the Tomb Raider v 720p (nízké detaily) se dokonce přiblíží hranici 60 FPS. Výkon se tak zhruba dá přirovnat k samostatné notebookové grafice GeForce MX250.

V prezentaci Steam Decku se na konzoli objevila hra Star Wars Jedi: Fallen Order údajně v nastavení High, která byla podle přítomných redaktorů bez problémů hratelná. Zmiňovaná GeForce MX250 přitom dokáže rozběhat tento titul ve Full HD a stejném nastavení kolem průměrných 20 FPS. Po snížení rozlišení na 720p, respektive pro Steam Deck nativních 800p, je tak reálné, aby hra dosáhla na 30 FPS.

Jedi Fallen Order nicméně nepatří mezi výkonnostně nejnáročnější tituly. Pokud bychom se zaměřili na aktuální trhače železa, například Red Dead Redemption 2, Metro Exodus nebo třeba PC port Horizon Zero Dawn, budeme muset přistoupit ještě k větším kompromisům. Takové hry budou na konzoli pravděpodobně spustitelné pouze na nízké detaily.

zdroj: foto: Steam

Je tady několik háčků. V prvé řadě: Konzole neběží na Windows, ale na Steam OS, což je linuxová distribuce s nadstavbou Proton, která umožňuje spouštět hry pro Windows. Výkon tedy může být ve srovnání s nativním spuštěním hry nižší, ale naopak i vyšší, to bude záležet na titulu i jeho grafickém API, ve kterém poběží (Vulkan/DirectX/OpenGL). Valve taktéž mluví o nové verzi Steam OS s vylepšenou mezivrstvou Proton, ta se tak mohla oproti aktuálnímu stavu dočkat optimalizací a výkon navýšit. O kolik, to je ale těžko říci.

Ale pozor! Není jisté, že hra vůbec na Steam OS poběží. Ani Proton nezaručuje 100% kompatibilitu Windows her na Linuxu. Ačkoli ještě neznáme stav podpory v nové verzi Protonu, klidně se může stát, že některé Windows-only tituly na Steam Decku nespustíte. Alespoň rámcovou představu o podpoře Windows her v rámci Protonu si můžete udělat například v komunitně spravované databázi ProtonDB.

Další proměnnou mající vliv na výkon je i to, že architektura grafického jádra Steam Decku je o generaci vyšší než testovaná Vega použitá ve srovnání výše. Výkonu navíc přidají i rychlejší paměti DDR5.

Jak tedy vidíte, odhadovat přesněji herní výkon Steam Decku je i při započtení jen části proměnných problematické. Přesto si umím představit podstatně lepší výbavu pro hraní nejnovějších her. Grafický čip ve Steam Decku hranici low-endu pravděpodobně nepřekoná.

Podobně jako Switch má však i Steam Deck výhodu v relativně malém 7" displeji. Na něm se rozlišení 720p/800p jeví jako dostatečně detailní a coby otevřená platforma s možnostmi PC nastavení jistě umožní například i snížení rozlišení na 576p, pokud to budou hry podporovat. V době 4K to zní děsivě, nicméně hustota pixelů na palec je i při takto nízkém rozlišení srovnatelná například s Full HD obrazovkou na 17" notebooku. Výkon hry potenciálně výrazně stoupne, čímž se otevře cesta ke spuštění náročnějších (budoucích) her nebo zvýšení grafických detailů. Díky své otevřenosti vám také nic nebrání nainstalovat plnohodnotné Windows a hry spouštět nativně. Otázka ale je, jak to bude s ovladači na míru postaveného APU a zda to nebude znamenat nějaké výkonnostní kompromisy.

Do úvahy jsem prozatím nezahrnul jeden důležitý aspekt: cenu. Bez ní lze hodnotit výkon jen těžko. Steam Deck totiž vzhledem ke své ceně nese velmi slušné specifikace. Nejlevnější verze za 10 700 Kč obsahuje 16 GB rychlých RAM, APU v cenové kategorii střední třídy, baterii, ovladač, úložiště, zdroj. Ačkoli kapacita úložiště je na poměry PC hraní velmi malá, za takovou cenu byste stolní počítač s podobnou výbavou jen těžko postavili, natož s displejem a možností hraní na cestách. Podobných pokusů už tady několik bylo a cenovka výsledného produktu byla podstatně vyšší. Valve se očividně rozhodlo, že bude cenově agresivní podobně jako výrobci konzolí.

Do výhodnosti nákupu promlouvá i fakt, že spousta hráčů má rozsáhlou knihovnu Steam her, kterou budou moci se Steam Deckem využít i na cestách bez dalších investic (jako by tomu bylo například v případě pořízení Nintendo Switch a opětovného nákupu her na druhou platformu).

To už se ale odkláním od hodnocení výkonu. Ten je vzhledem k ceně slušný, ovšem v absolutním měřítku vyvstává otázka, zda se konzole již brzy po svém vydání nestane spíše přehrávačem indie titulů a méně náročných her. Chytřejší budeme až po nezávislých testech třetích stran, které již bez odhadů a dohadů ukážou, co speciální APU od AMD dokáže. Ale na to si budeme muset počkat až do zimy.