Ve vesmíru nikdo vaše stavění neuslyší
Pravdou je, že označení „tower defense“ může být v tomto případě mírně zavádějící. Autoři totiž zvolili k žánru jiný přístup a namísto neustálého toku nepřátel předem daným směrem postavili veškerou akci okolo vaší vesmírné lodě. Přijímáním zakázek jednotlivých společností se mění nejen pravidla hry, ale hlavně vaše vesmírné plavidlo. Aby se však zachoval koncept stavění obrany, nejedná se o plnohodnotné lodě, jaké znáte z vesmírných simulátorů či filmů, ale o pole složená z hexagonů. Na nich pak stavíte věže, štíty a další vybavení, které vám pomůže přežít a doručit náklad. Právě v tom spočívá kouzlo Space Run.
Pokud vás na klasických tower defense hrách štve, že musíte stavit věžky na předem daná místa, což brzdí vaší vlastní invenci, při hraní Space Run podobný problém mít nebudete. Dostanete vždy jinak rozlehlou a vytvarovanou plochu, rozmístíte po ní náklad, zapnete motory a vyrazíte. Samozřejmě asi nemusím příliš zdůrazňovat, že každý kus nákladu nebo zařízení má specifický tvar, funkci a následně i energetické požadavky nebo jiné speciální vlastnosti. Zpočátku jednoduchá hra se proto časem začne měnit v komplexní skládačku téměř podobnou adventurním puzzlům.
Multitasking
Vesmír je otevřený a nějaký ten asteroid, konkurenční plavidlo nebo pirát může přiletět a taky přiletí z každého směru, ideálně z více směrů najednou. Útočné věže mají omezené dostřely i pozorovací úhly, musíte je tedy umisťovat takticky a rozvážně. Štíty zase brání jen určitý okruh vybavení okolo sebe, a když se rozhodnete pro instalaci pokročilejší výzbroje, musíte ještě stavět generátory energie. Zní to komplikovaně a postupem času to také komplikované je. Jenže hledání správné konfigurace lodi a kombinace útočných a obranných prvků dělá ze Space Run adrenalinový zážitek, který vám nedá vydechnout.
Jakmile se jednou spustí akce, máte co dělat, abyste vůbec registrovali, z jakého směru na vás kdo točí, natož abyste ještě za chodu připravovali obrannou taktiku. A to ani nemluvím o sbírání kusů rozbitých lodí, které slouží jako univerzální platidlo pro pořizování veškerého vybavení. Do toho všeho vám samozřejmě neúprosně dochází čas, protože každá zásilka má lhůtu do vypršení, a chcete-li být slavní a lépe placení, měli byste také předhánět konkurenci.
Takže musíte být rychlí, spolehliví (za zničené zboží vám klesá reputace i plat) a ideálně také živí. Jako by toho nebylo už tak dost, přidávají tvůrci s každou pokročilejší zakázkou nové překážky. Tu vezete tolik zboží, že máte problém ho na loď naskládat, natož to udělat nějak chytře, abyste měli kde stavět. Jinde zase vezete portál, který v minutových intervalech přesouvá mimozemské artefakty po neobsazených částech lodě. Občas si zahrajete na vyhlídkového pilota a vaší jedinou starostí je spokojenost a „živost“ pasažérů, jindy musíte za letu propojovat huby umělé inteligence. O zábavu máte zkrátka opravdu postaráno - na hodně dlouhou dobu.
zdroj: Archiv
Ještě jednou se vrátíme
Obtížnost misí navíc razantně stoupá, a když je nebudete plnit na maximum, budou vám chybět peníze, které pohánějí zdejší RPG systém, v němž odemykáte nové vybavení a následně ho vylepšujete. Nejednou se vám stane, že se k některé misi musíte vrátit a splnit ji třeba o hvězdičku líp, protože dojdete k závěru, že vytoužený metač raket je pro vaši současnou misi klíčový.
„Musíte“ je v však tomto případě dost silné slovo a asi bych spíš měl říct, že se k již splněné misi „budete chtít vrátit“. Space Run se totiž daří být hrou nejen akční a zábavnou, ale také velmi uspokojivou. I taková drobnost jako přidávání motorů a zrychlování lodi mi i po hodinách hraní pokaždé udělala radost svou majestátností. A likvidace pirátů, konkurence nebo případně i bossů na padrť je takřka k nezaplacení.
Vždy k němu totiž vede cesta plná taktiky i plánování, a zadostiučinění při úspěchu zkrátka stojí za všechnu tu námahu. Obzvláště, když je hra zabalená do grafiky, která vás sice na zadek neposadí, ale je jednoduchá a hlavně efektivně přehledná, na pozadí hraje akční hudba a Buck má chraplák i hlášky, jako by byl příbuzný s Jimem Raynorem ze StarCraftu.
Space Run je překvapivě chytlavý a komplexní pohled na tower defense, který udělá radost hráčům, co hledají výzvu nebo je už nebaví „věžkové konvence“. Nejedná se o revoluci, ale posunutí žánru kousek dál zajímavým směrem se hře upřít nedá. Za budgetovou cenu nabízí Space Run solidní porci zábavy a vytknout hře teoreticky můžu jen to, že vám v některých misí potečou nervy, jak je budete neustále restartovat. To už ale k žánru patří. Tak směle do kokpitů, protože zásilky se samy skutečně nedoručí!
