Dnes nás čeká oblíbená, nicméně velice nevypočitatelná kategorie. Staré hry se hlásí o slovo jako na běžícím páse, jenže ne vždy to vyjde, a my tak v redakci často s napětím očekáváme, jestli se návrat některé z našich starých lásek povede, nebo jestli to vývojáři pokazí a nám zbydou jen oči pro pláč.
Negativní zážitky ale stranou, od toho máme kategorii Zklamání roku. Teď se pojďme podívat na ty nejlepší z nejlepších. Na návraty, u kterých nám zaplesalo srdíčko a které byste si rozhodně měli zahrát, ať už jste původní tituly v době jejich vydání hráli, nebo bude tohle vaše poprvé.
3. místo: Mass Effect: Legendary Edition
Není to dokonalé, není tam všechno, ale jestli něco dokázalo zažehnout vyhaslé plamínky nostalgické lásky k milované sérii, byla to právě legendární edice Mass Effectu. Po Andromedě jsme si mohli spravit chuť a připomenout si, jak atmosférické bylo běhat s Shepardem či Shepardovou po vesmírných stanicích a exotických planetách.
Nejde o pouhý remaster, o plnohodnotném remaku ale taky nemůže být řeč. Mass Effect: Legendary Edition je někde mezi – upravuje hlavně grafiku, ovšem někdy citlivě sahá i na design. Především v jedničce vylepšuje dříve dost prkenné souboje a všelijak zpříjemňuje herní zážitek. Zamrzí ale chybějící DLC Pinnacle Station a na multiplayer třetího dílu musíme také zapomenout. Ten vrcholem série samozřejmě nebyl, ale stejně tak nebyl vůbec špatný.
Mass Effect: Legendary Edition je svým způsobem stejný jako původní trilogie: Nedokonalý a hnidopichové se na něm můžou povozit stejně dobře jako v Maku. Přesto je tenhle tak trochu remaster a tak trochu remake skvělý, nelze ho nedoporučit a jako takový si bronzovou medaili zaslouží.
2. místo: Crysis Remastered Trilogy
Crysis je jedna z těch sérií, které přechod do moderní doby nepřežily. Otevřené světy, survival, battle royale a další trendy začaly dominovat a Crysis se vytratila, jen aby se pak vrátila ve formě remasteru, který nás potěšil především svou nadčasovou hratelností.
Crysis Remastered Trilogy nám totiž připomněla, jak osvěžující může být relativně lineární a přímočará hratelnost střílečky, která se nehoní za aktuálními trendy a jede si to svoje. Stačí vzít dobrý level design, smíchat ho s kvalitní střelbou a pocukrovat speciálními schopnostmi. Zdejší střílení není navíc tak úplně lineární, maličké „sandboxy“ tu najdete skoro na každém kroku a jak se v nich vyblbnete, je jen na vás.
Remasteru bohužel chybí povedený datadisk Warhead, ale jinak jde o víc než solidní balení tří zábavných stříleček. Ty nejenže díky remasteru vypadají skvěle, ony se hlavně pořád skvěle hrají. Crysis Remastered Trilogy má co nabídnout jak nováčkům, tak i veteránům série.
1. místo: Diablo II: Resurrected
Absolutní klasika žánru akčních RPG téměř nezestárla a Blizzard to naštěstí tentokrát nepokazil tak, jak se mu to povedlo v případě fiaska jménem Warcraft III: Reforged. Diablo II funguje pořád skvěle a skrze Resurrected vám velice rychle a elegantně připomene, proč je tahle série a pro mnohé i právě tenhle díl pořád králem žánru.
Citlivost remasteru může být svým způsobem i nevýhodou. Někomu totiž mohou chybět některá šikovná vylepšení známá nejen z trojky, ale i z ostatních aktuálních hack and slash titulů. Žánr se sice za posledních dvacet let posunul kupředu, ale o žádné zásadní problémy nejde. Ostatně máme tu čest s remasterem, nikoliv remakem, a tak dostáváme jak to skvělé, tak i to lehce zastaralé.
To skvělé v Diablo II: Resurrected jasně převažuje a dokazuje, že zdejší nadčasová hratelnost fungovala na výbornou před dvaceti lety, funguje dnes a může fungovat i za dalších dvacet let. Na druhé Diablo se prostě můžete spolehnout, věku, novým titulům či předsudkům navzdory. Král je mrtev, ať žije (ten samý) král!