Recenze

Men of War: Assault Squad - recenze

Při hraní realtime strategie Sudden Strike jsem si občas připadal jako Stalin. S heslem, že smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika, jsem chladnokrevně posílal houfy malých vojáků do plamene bitvy a měnil je v červené loužičky. Pravým opakem Sudden Strike a jasnou ukázkou naprosto rozdílného přístupu ke strategiím je série Men of War.

Global Operations - recenze

Rádi byste si zkusili obdobu Counter-Strike i ve hře pro jednoho hráče, ve které se stanete součástí speciálního komanda? Přímo pro vás by byly určeny Global Ops, ale nejdříve si raději přečtěte varování.

Cold War Conflicts - recenze

Cold War Conflicts je realtimová strategická hra, která využívá engine už postarší hry Sudden Strike 2 stejného ražení, ale narozdl od ní se vše odehrává během korejské a izraelsko-arabské války v letech 1950-1973.

Team Factor - recenze

Taktickou akční hru Team Factor od pražské firmy 7fx řada lidí označuje jako Counter-Strike po česku, ale není tomu tak a v naší recenzi zjistíte, jestli jde o odlišnost po obsahové nebo kvalitativní stránce.

Combat: Task Force 121 - recenze

Magické slůvko sleva začíná požírat celý náš svět. Všichni ji hledají, ale jen pár vyvolených za své peníze dostane to, co čekali. Chcete FPS alá Counter-Strike na Unreal enginu s nervy drásající kampaní i multiplayerem?

Blitzkrieg 3 - recenze

Druhá světová válka se vrací do módy, alespoň ve hrách. Zejména zavedené série se do tohoto úseku historie začínají pomalu ale jistě vracet a zřejmě největší takový návrat můžeme očekávat od Call of Duty: WWII. Pokud se ale necítíte na hrůzy války tváří v tvář, možná bude lepší na celé bojiště nahlédnout shora – v realtimové strategii. V tomto žánru se po dlouhé absenci setkávají dva odvěcí rivalové v podobě Sudden Strike 4 a Blitzkrieg 3. První jmenovaná hra však vyjde až 11. srpna, zatímco Blitzkrieg 3 se pokoušela získat přízeň hráčů celé dva roky v předběžném přístupu. Moc se jí to zrovna nedařilo a obavy z kvality výsledné hry tak byly na místě. Nakonec to ale nedopadlo vůbec špatně.

Destiny: The Taken King - recenze

Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.

Tastee: Lethal Tactics - recenze

Jižanské dusno, ostří hoši a dámy, dva týmy na protilehlých stranách herní arény a pár tahů na to se navzájem vystřílet nebo splnit cíl dané mise. To je TASTEE v kostce. Nečekejte však žádný Counter-Strike. TASTEE je plnokrevná taktická tahovka, kterou mnozí přirovnávají k XCOM. Pravdou je, že možná uspokojí stejný typ hráčů. Pokud však tento zdařilý kousek od kanadského studia SkyBox Labs lze k něčemu přirovnat, nejjednodušší (a taky možná nejcyničtější) je říct, že jde o Frozen Synapse s estetikou Team Fortress 2.

Darksiders Genesis – recenze

Studiu Airship Syndicate se nejprve podařilo úspěšně adaptovat komiksovou sérii Battle Chasers a hned se svým druhým projektem se nachomýtlo k mnohými milované sérii Darksiders. Nevydalo se ale cestou klasického čtvrtého dílu a nevystoupilo tedy ze své komfortní zóny. Zůstalo u žánru akčního RPG, kam se žádný Darksider předtím nevydal. Panovaly obavy i velká očekávání, ale odbočka Darksiders Genesis je nakonec velice příjemným překvapením, které nedělá své značce žádnou ostudu. Právě naopak – spíš zastiňuje loňské Darksiders 3.

The Keep - recenze českého dungeonu

Na začátek si musíme vyjasnit jednu věc. Krokovací dungeon je královský herní žánr. Co na tom, že je už nějaký ten pátek mrtvý a dnes jej nekromanticky vyvolávají jen tituly jako Legend of Grimrock nebo právě český The Keep. Zlatá éra her jako Dungeon Master, Chaos Strikes Back nebo Stonekeep je pryč. Snad právě proto tituly jako The Keep vženou nostalgickou slzu do oka sešlých starců mého ražení a mladší generaci ukáží, v čem spočívala krása a údernost tohoto žánru.

Cossacks: The Art of War - recenze

Historická válečná strategie Cossacks: European Wars trpěla přehnanou obtížností a chybami, ale to vše je minulostí, neboť přichází datadisk The Art of War s několika novými kampaněmi a národy.

Day of Defeat - recenze

Válečná modifikace Day of Defeat pro Half-Life se díky obrovské popularitě dočkala předělávky do komerční podoby, která přináší nové mapy či armádu Britů, ale také ne úplně ideální změny v hratelnosti.

Destiny 2 - recenze

Filmeček, filmeček a do třetice všeho dobrého ještě jedna předrenderovaná nádhera sršící břitkým humorem a osobitým audiovizuálním zpracováním. Ne, opravdu jste se nespletli a nečtete recenzi nové adventury či interaktivního filmu. Čtete recenzi Destiny 2, pokračování hry, která se mimo jiné proslavila absencí vyprávěného příběhu či nedostatkem obsahu. To vše je ale věcí minulosti, protože Destiny 2 povědomí o této značce od základu mění. Plnohodnotný příběh, nával parádního obsahu, opravené základní herní mechanismy. To vše a mnohem více na vás čeká v dlouhém dobrodružství, které přenáší hráče do promyšleného a strhujícího herního světa, jež nepřestane překvapovat ani po desítkách hodin.

Half-Life 2 Deathmatch - recenze

Half-Life 2 bývala vytýkána absence síťové hry, což Valve prozatím vyřešili deathmatchovým přídavkem, mezi jehož hlavní lákadla patří možnost využití Gravity gunu. Jaké to je zabít protivníka například hozením umyvadla?

Day of Defeat: Source - recenze

S příchodem Source enginu, na kterém běží Half-Life 2, se Valve rozhodli transformovat do nové grafiky a fyziky i známé multiplayerové módy, mezi něž patří druhoválečná týmová akce Day of Defeat. Jaká je?

Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie

Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?

Capcom Digital Collection - recenze

Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.

Battlefield 3: Back to Karkand DLC - recenze

Battlefield 3 se neoficiálně zakotvil na špičce potravinového řetězce v oblasti multiplayerových vojenských stříleček. Ne, že by sem tam nevykoukl nějaký nedodělek či připomínka, ale celková povaha negativ na této složce hry vypovídá o zatraceně dobře propracovaném a hlavně komplexním multiplayeru, kde se najde prostor pro hráče s různými preferencemi, návyky a vlastně i cíli. Dokonce, když si hráči konečně zvykli na to, že scout není sniper, od nějž se čeká celokolové zakempování na jednom místě a spokojené ostřelování, při němž jen kynete z nedostatku pohybu, dala se i tahle třída postupem času pořádně do pohybu.

Destiny - recenze

Destiny mě během nedávné bety okouzlila. Na pohled nádherně zpracovaný svět, zábavné akční mechanismy, slibně se tvářící příběhové pozadí a velký potenciál pro kooperaci. Destiny se zdála být láskou na pár let - beta byla příslibem, vlastně poupětem, z něhož se měl rozvinout nádherný květ, co dlouho neuvadá. A pak vyšla plná hra a v naprostém rozčarování jsem zjistil, že obsah bety odpovídal obsahu celé hry.

Destiny: The Dark Below - recenze

Bungie se povedlo s MMO střílečkou Destiny úspěšně rozdělit hráčskou obec na ty, kteří mají s kým hrát online, a na ty, co se spoléhají na matchmaking. A s prvním z dvojice již ohlášených datadisků se propast mezi oběma skupina ještě prohloubila.

Call of Duty: Black Ops 2 - recenze

Když jsem v závěru recenze Medal of Honor: Warfighter psal, že i díly Call of Duty od Treyarchu jsou o stupeň a někdy i o dva lepší, než Warfighter, v kontextu to vyznělo jako lichotka, i když jsem v zápětí dodával, že se v žádném případě nejedná o zázraky. Treyarch totiž opakovaně v historii CoD dokázal, že jeho příspěvkům do série prostě něco chybí. Něco, co by je dělalo zábavnými a zajímavými.

Tři mušketýři CZ - recenze

Běhá, skáče a šermuje - kdo to je? Jeden z členů legendárních mušketýrů, který se snaží zachránit skomírající žánr plošinovek a vezme vás v kresleném výletu do Francie 17. století jako Alexander Dumas.

Stranger - recenze české verze

Vezměte strategický základ, přimíchejte dvě polévkové lžíce kouzel a zaklínadel, přisypte špetku magických krystalů a vše řádně zamíchejte s RPG prvky připravených dle klasické receptury. Co z toho vznikne?

Gore: Ultimate Soldier - recenze

Už Daikatana předvedla, že hry s extrémně dlouhou dobou vývoje to nemají v konkurenci technologicky vyspělých trháků snadné a first-person střílečka Gore: Ultimate Soldier je toho dalším důkazem.

Star Wars Battlefront II – recenze

Před dávnými časy, v jedné předaleké galaxii, existovala dokonalá vesmírná střílečka. Měla smysluplný promyšlený příběh, který byl velkolepý, trochu dojemný a zároveň tak akorát vtipný. Oslnivou grafiku, grandiózní hudební doprovod, originální a zábavnou hratelnost i úkoly. Servery byly vždy perfektně stabilní. A nikdo si tam nemusel odemykat náhodné schopnosti v bedničkách skrz mikrotransakce.