| Autor: Mickey Mouse Publikováno: 9.května 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na úvod by bylo dobré zmínit fakt, že Valve se nepodílí na vydání DoD jen jako vydavatel, ale zaměřilo svůj potenciál i na tvorbu modu jako takového, který sice zůstává stále v rukou původních autorů, nicméně alespoň „ideový“ vliv Valve je patrný (to ostatně postihlo i Counter-Strike). Kdo je trochu do historie Counter-Striku zasvěcen, asi uzná, že infiltrace Valve do dalšího vývoje hry nemusí být jednoznačným přínosem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jejich snaha je totiž hlavně v zaměření na masové rozšíření hry, což často vede ke krokům, z nichž zkušená hráčská komunita šílí, a toto nebezpečí může nyní ohrozit i Day of Defeat. Vezměme ale všechno pěkně popořádku a po trochu delším úvodu se pusťme do samotné hry. • Herní princip Day of Defeat je válečná, týmově orientovaná hra z období druhé světové války. Setkávají se v ní tudíž staří dobří nepřátelé v podobě německých Axis proti spojeneckým vojskům Aliance. První novinkou od nynějška je to, že americkou armádu, která je v hrách tak často zosobněním spojenců, nyní rozšiřuje i armáda britská. Tím se do hry přidává nová bojová technika, hráčské modely a vše další s tím související. 
zdroj:
tisková zpráva
Základní principy (anebo chcete-li typy map) jsou dva. Buď se hraje stylem teritoriálního ovládnutí mapy, anebo mají týmy za úkol plnit úkoly dané konkrétní mapou, většinou protichůdného zaměření. Teritoriální ovládnutí mapy spočívá v zabrání všech vlajek, které jsou v mapě rozmístěny, čímž daný tým vítězí a jede se znovu. Ve hře na úkoly jedni brání, druzí útočí a je předem nastaven časový limit, během nějž se musí útočníkům podařit jejich cíle splnit, jinak vyhrává bránící protivník. Zde opět odbočím do historie, neboť v předchozích verzích hry se vyskytovaly další typy - tzv. „para“ mise prokládané i filmovými sekvencemi, což obojí opět vymizelo a tak v nové verzi DoD nic takového nenajdeme. • Snaha o realitu Skalní hráčská komunita cení na Day of Defeat především snahu o zachycení co největší reality, samozřejmě s ohledem na hratelnost. Hře nikdo neupře opravdu povedené zpracování i koncept, díky čemuž jsou bitvy prostě skvělé a propadnout jim nebude činit problémy. Dnes již ve FPS běžné vlastnosti, jako vliv pohybu hráče na střelbu a její přesnost, poskakování hlavně při kropení dávkami, střelba z těžkých kulometů s pomocí bipodu, kývání zaměřovače sniperky vlivem dýchání atd. - to vše jsou věci, na něž jsme dnes již zvyklí z kdejaké střílečky, ale vemte jed na to, že autoři DoD s tím přišli jako jedni z prvních. Prvky, které tato hra kdysi zavedla, se staly vzorem dalším vývojářům. Při plížení jakož i výskoku se automaticky schová zbraň a tak hra nedovoluje při těchto pohybech vůbec střílet, což rovněž odpovídá skutečnosti. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Výměna zbraní K novinkám v tomto ohledu patří možnost sebrat hozený granát a mrsknout jím zpět, což je sice husarský kousek díky rychlosti, s jakou je potřeba na danou situaci reagovat (granát vybuchuje po pěti vteřinách po odhození), nicméně o to lepší pocit - pokud se to povede - vás čeká. Další změnou a dle mého krokem kupředu je možnost zahodit vlastní zbraň a sebrat tak jinou, což řeší problém s došlou municí. I když té budete mít asi vždycky dost, i přestože náboje nelze v mapě doplnit jinak než od spoluhráče (na úkor jeho vlastní munice). Navíc nejste odkázáni jen na zbraň, kterou si na začátku pro střílení vyberete. 
zdroj:
tisková zpráva
Odhazovat lze také munici a dokonce i předměty, které jsou součástí úkolů, jako např. sebrané tajné dokumenty. Co mi naopak vadí, je odstranění pomalé chůze, která je potřeba jak k přesnému míření, tak i v případě, kdy se potřebujete přesně postavit k nějaké překážce (typicky okno) tak, abyste byli co nejlépe kryti a zároveň viděli do míst, kam potřebujete. Nyní je potřeba buď pobíhat plus-minus metr sem tam anebo jít do podřepu, čímž ale zase nevidíte z okna ven. Důvod pro tuto úpravu prostě nechápu. V retail verzi zamrzí i odstranění krvácení zraněných, což je dalším nepochopitelným odklonem od původního záměru.• Zbraně Plejáda zbraní zahrnuje to, co se v druhé světové používalo a co známe i z jiných her podobného zaměření. Jmenujme tedy alespoň pár příkladů jako poloautomatickou pušku Garand, M1 Carbine a její modifikace, oblíbený samopal Thompson, automat na kropení Greasegun, snipovací Springfieldku, německé pušky K98 a K33, automaty MP40 a SGT44, automatický FG42 i se snipovací úpravou, britskou Enfíldku či Sten a k tomu řadu těžkých kulometů včetně pistolí a granátů. Stručnou zmínku o zbraních zakončím odkazem na manuál, kde jsou zbraně pěkně rozebrány, o každé se dozvíte užitečné informace včetně grafu zobrazujícího její účinnost, přesnost, stabilitu při střelbě, kadenci a kapacitu zásobníku, jakož i info o případné sekundární funkci. Na zbraních však zamrzí změna zaměřovacího kurzoru, který dříve mnohem lépe odpovídal hernímu stylu DoD a nyní je nahrazen akčním křížem, podobně jako třeba v Counter-Striku. To má dle mého dost neblahý vliv i na hru jako takovou, protože se tak dá mnohem lépe uplatnit akční pojetí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Výběr povolání Day of Defeat v sobě zahrnuje dnes již hodně rozšířenou formu týmové spolupráce, kde každý hráč má možnost si zvolit určitou kvalifikaci a podle toho si potažmo vybrat i výzbroj, s níž do hry nastoupí. Každá ze tří zúčastněných armád nabízí několik typů vojáků, a zajímavé je, že každá jiný počet. Nejlépe jsou na tom Germáni s devíti specializacemi, za nimi následují Spojenci se sedmi a nově přidaní Angličané disponují (zatím) pouze povoláními čtyřmi. Jedná se o klasické týpky, kde nechybí těžký kulometčík ani sniper, ale třebas takového medika byste v Day of Defeat hledali marně - na lékárničky se prostě (stejně jako na bedny s municí) v opravdové válce nehraje. Jinak žádné speciální schopnosti se rovněž nenosí a hráči se navzájem liší pouze počáteční výbavou, která zahrnuje nůž, pistoli, volitelnou primární zbraň a maximálně dva granáty podle typu postavy. 
zdroj:
tisková zpráva
• KomunikaceKe komunikaci lze používat konzoli, předdefinované zvukové hlášky, ale také tiché signály pažemi, které na rozdíl od výkřiků nepřítel neuslyší. Dodejme, že Němci mluví ve své mateřštině a tak se opět dostáváme k atraktivní vychytávce, jejíž kořeny bychom mohli hledat právě v Day of Defeat. Když už jsme u šikovných nápadů, zmiňme ještě ochranu proti spawn-killerům, tedy těm, kdo rádi zakempují u soupěřovy základní báze a zabíjejí jeho hráče ihned po skočení do mapy, dříve než se stačí rozkoukat. I zde přišel DoD s řešením, kdy mapu buď navrhne tak, že se do rodných bází nedá zvenčí vůbec dostat, anebo je hráč objevivší se v soupeřově bázi automaticky zastřelen. K dalším rozšířeným prvkům, které by se mohly přisoudit na vrub této hře je tzv. „wave reinforcement“, čili obnovování hráčů ve vlnách a nikoli ihned, případně po odsedění předem stanoveného času v limbu. Nechci tvrdit, že je to patent tohoto vývojového týmu, ale určitě jsem tuhle věc včetně řady dalších viděl svého času poprvé právě zde. • Mapy Společným prvkem map je jejich poměrná komplikovanost, ale s ohledem na účel. Nejedná se o hala bala zmatené komplexy, spíše jde o jasný a relativně jednoduchý základní koncept, který je pak rozveden do velké variability pomocí alterativních cest a způsobů, jak se dostat z jedoho místa na jiné. Třeba při hraní teritoriálních map se díky tomu nejedná o zmatené pobíhání po celé mapě s tím, že se může nepřítel objevit prakticky odkudkoli, ale spíše tlačíte linii bojové fronty před sebou tak, jak postupujete kupředu anebo jste naopak tlačeni zpět. Úkolem alternativních cest pak je udělat hru variabilní, aby nebylo po několika odehraných kolech zcela jasné, kde přesně nepřítele čekat a aby bylo možné frontovou linii prolamovat na různých místech. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Každá dílčí lokace je pak opatřena řadou možných stanovišť, kde se může někdo skrývat a tak je potřeba hrát s rozvahou, opatrně a vzájemně se krýt, k čemuž je ideální sniper či těžký kulometčík. V jeho případě zmíním další zajímavý rys, kdy řada provizorních kulometných střílen dovoluje použít bipod bez nutnosti zalehnout, protože se zbraň opře o horní stěnu barikády. S tím je ovšem bohužel spojena chybka, díky které je někdy opravdovou zkouškou nervů přemluvit režný pytel k tomu, aby začal spolupracovat a dovolil mi o sebe opřít stojan. Je totiž potřeba přikročením k bariéře aktivovat ikonu značící místo, kde se dá bipod vestoje vysunout, a právě tohle funguje velice nespolehlivě. • Zvuková nevyváženost 
zdroj:
tisková zpráva
Mapy dostaly v mnohém nový kabát, což je především dílem grafiků pracujících pro Valve a jejich prací hra jednoznačně prokoukla, za což jim patří veliký dík. S mapami se změnily i modely hráčů a zbraní, jakož i zvukové efekty a další audiovizuální prvky včetně zpracování deště, sněhu či mlhy. Poděkujme za odstranění ohlušujících šlupek, které doprovázely každé kliknutí v menu hry, díky čemuž je nyní možné nasadit sluchátka ještě před skočením do hry. Naopak zvuková úprava ve hře samotné je nyní hodně nevyvážená, neboť zatímco zbraně vydávají hlasitý rámus, zvukové hlášky je sotva slyšet a dupání je prakticky neslyšitelné, což vše dokupy hodně znepřehledňuje hru a určitě by chtělo s tím něco co nejdříve udělat. Novou grafiku provází i řada bugů ve formě mizejících nebo špatně namapovaných textur a prakticky v každé mapě na nějakou nesrovnalost narazíte, včetně možnosti projít zdí apod.• Další vylepšení v retail verzi Jasným trendem zpřístupnit hru co nejširší vrstvě hráčů zavání i novinky, které rozhodně nejsou určeny komunitě veteránů. Jednou z takto míněných pomůcek je nápověda, kdy se vám sem tam objeví dialog s pejskem (není tak strašný jako ten v pomocníkovi v Office) a napoví vám, co byste měli udělat - k čemu je stamina a jak ji rychle obnovit atd. Druhou z takových novinek je minimapa (dá se i zvětšit téměř přes celou obrazovku), která slouží k orientaci v mapě a zobrazuje navíc cíle mise a další užitečné informace. Pejska s nápovědou lze naštěstí vypnout, a mapa, v případě, že si ji zvětšíte, slouží ještě k dalšímu účelu. Tím je možnost do ní zakreslovat různé značky a navzájem si tak podávat zprávy o sniperských pozicích, kulometných hnízdech a v neposlední řadě i připravovat společnou taktiku následujícího postupu, což je určitě moc šikovná věc a tak, jak je zpracovaná, mi přijde i maximálně účelná. K tomu snad jednu praktickou poznámku - pokud budete chtít do mapy zakreslovat, je potřeba ji zobrazit a pak stisknout klávesu pro přikrčení, čímž si teprve zobrazíte její editační menu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Posmrtná kamera Novinka, která mi ale opravdu vadí a o níž si myslím, že velmi nepříznivě ovlivňuje herní styl, je tzv. „death-cam“ - tedy kamera, která zabitému hráči ukáže, kdo a odkud jej sejmul. Tato věc byla přidána před časem i do Counter-Striku, jenže tam je situace taková, že zastřelený hráč se už do hry nevrací, navíc je hra mnohem dynamičtější než často zákopová válka v DoD. Tím, že se zabitý dozví polohu nepřítele, tak odhalí jeho tajemství, neboť právě šikovné pozice střelců bývají taktickými tahy, které mohou mnohé rozhodnout. Z tohoto důvodu mi tedy přijde posmrtná kamera v DoD jako zhovadilost, která by měla jít minimálně vypnout, ale raději by měla zcela zmizet. Nutit hráče po každém zásahu přebíhat jinam je dle mého prostě naprostá hloupost, protože zde nejde o kempování, ale o běžný styl boje. • Automatické přebíjení 
zdroj:
tisková zpráva
Další hodně diskutovanou změnou je novinka v podobě automatického přebití zbraně v okamžiku, kdy vám dojde v zásobníku munice. Dříve musel hráč sám stisknout klávesu pro přebití, nyní k němu dojde samovolně. I tohle považuji za zcela zbytečný krok zpět, tím spíš proto, že ve hře existují pušky s bajonetem a namísto možnosti v takové situaci bodnout se zbraň začne sama přebíjet. Anebo v případě těžkých kulometů postavených na bipod se nemůžete po vystřílení nábojového pásu ani schovat, ale musíte počkat až se automatické přebití provede, čehož už se ale většinou nedožijete.Když už tu propírám novinky, je zajímavé sledovat ohlasy komunity i z hlediska celkové hratelnosti jako takové. S velkými změnami přišly i nově zpracované audiovizuální efekty, kdy zbraně vydávají jiné zvuky, což se podepisuje na skutečnosti, že řada hráčů má pocit, jako by se zcela změnily účinnosti, hráči běhají moc rychle či pomalu, atd. Přičemž autoři hry to celé uvádí na pravou míru a mohutně odepisují, že tohle vše je pouze v subjektivním pocitu vyvolaném jinou atmosférou, kterou hra nyní bezpochyby má. A já jim tohle věřím a tuto polemiku beru jako zajímavou zkušenost, jak velký vliv může mít audiovizualizace na herní pocity. 
zdroj:
tisková zpráva
No a další diskutovanou (a diskutabilní) novinkou je označování zaměřených spoluhráčů ikonkami. Tato jinde běžná věc je v komunitě DoD fanoušků přijímána opět s velkým opovržením, neboť v ní tito nadšenci vidí opět posun k masovosti směrem od zachycení reality a já s tímto názorem plně souhlasím. Přijde mi to jako na jednu stranu vytvářet reálné skiny a na stranu druhou do každého píchnout šipečku s názvem týmu.• Boti a síťový kód Day of Defeat je ryze multiplayerová hra, která pro všechny, kdo trpí absencí rozumného připojení k internetu, ztrácí větší význam. Dá se hrát samozřejmě i po síti, což má ale praktické omezení v tom, že málokdo síť doma vlastní a navíc má partu kámošů, kteří se na ní jsou ochotni společně scházet. Day of Defeat jako takový počítačové boty neobsahuje, a to ani nyní po vydání retail verze. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Podobně jako v případě Counter-Striku ale existují boti neoficiální, a to pro DoD konkrétně tzv. Sturmbot, který je asi z toho, co je k dispozici nejrozumnější. Jeho domovské stránky najdete zde a každou chvíli by měl vyjít v podobě podporující novou verzi hry. Jelikož by se podle zpráv přímo z Valve měl Counter-Strike oficiálního bota dočkat (dokonce už měl být během dubna k dispozici), je možné, že se časem objeví i oficiální bot v případě DoD. Zmínku o hře po síti doplním o další nepříjemnost nové verze, a tou je podstatně vyšší tendence k lagování. Těžko říct, zda je teď hra náročnější na síťový provoz anebo je to zapříčiněno nějakým bugem v netcodu, v každém případě nejsem zdaleka sám, kdo nyní zažívá lagy a podstatně vyšší pingy než kdy dřív. • Několik tipů 
zdroj:
tisková zpráva
Na závěr našeho povídání bych rád uvedl několik tipů, které vám mohou pomoci při instalaci a rozchozování hry, jakož se i vypořádat s některými jejími novinkami. Některé z nových pomocníků vypnete v menu Multiplayer - Customize - Advanced. Bohužel je ve hře bug a nefunguje vypnutí identifikačních ikon nad spoluhráči, takže zatím existuje pouze řešení v nakopírování obsahu tohoto archivu do složky Sprites v adresáři s hrou (nahradí obrázky vlaječek prázdnými ikonkami). Pokud vás iritují dudy v jedné z map a zároveň byste rádi odstranili logo Half-Life z úvodní obrazovky hry, použijte tento patch (344 kb). Používáte-li pro vyhledávání serverů program All-Seeing Eye, zaktualizujte si jej na novou verzi, která už obsahuje filtr na odlišení serverů běžících na této verzi hry.Koho zajímá kontakt s hráčskou komunitou, může si s ostatními popovídat buď v diskusních fórech, nejlépe asi těch, umístěných na domovské stránce hry. Kdo používá IRC klienta, setká se s ostatními na serveru Gamesnet #dod anebo na Quakenet #dodnetwork. A nebude na škodu upozornit i na to, jak novou verzi hry správně nainstalovat. Rozhodně autoři doporučují smazat anebo alespoň přejmenovat složku s verzí předchozí (pokud ji na svém počítači máte nainstalovanou), jinak může docházet k zajímavým jevům. Dále pak ještě pro správce herních serverů je tu jedna rada, kdy je nutné do serverového autoexec.ini přidat ručně řádek exec server.cfg, jinak serverová nastavení asi nebudou fungovat (tento bug bude určitě odstraněn v příští verzi). Pro ty, kdo si chtějí ulehčit některé činnosti, ale necítí se na vlastní scriptování, tu mám dvě utilitky - první (91 kb) a druhou (338 kb) - které po nainstalování do adresáře s Half-Lifem přidají do nabídky ovládacích prvků další užitečné činnosti, jako třeba odhození granátu jediným stiskem a uvolněním klávesy apod. No a nakonec ještě můžu uvést odkaz na online manuál (nainstaluje se s hrou i lokálně) pro ty, kdo by si rádi přečetli další detaily o hře a jejích pravidlech dřív, než se pustí do downloadu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů • Shrnutí Nová verze přináší spoustu úprav a změn, a to nejen kosmetiky v podobě nových textur, skinů a zvuků, ale i hratelnostních prvků jako minimapa s možností zakreslování, posmrtná kamera, automatické přebíjení, identifikátory spoluhráčů, nemožnost pomalé chůze, odhazování a sbírání zbraní atd. K častým výtkám patří i kritika systému bodování v teritoriálních mapách a posun k akčnějšímu pojetí, kdy běžící kropiči mají navrch nad těmi, kdo se snaží pohybovat pomalu, přesně zaměřovat a střílet raději krátkými dávkami, čili chovat se tak, jak by se v DoD hrát mělo a jak to i dosud fungovalo. Přes všechny sympatie, které k této hře cítím, považuji vydání verze 1.0 za uspěchané, což dokazuje i řada zbytečných (a podstatných) bugů, které v ní najdeme. Proto doufejme, že autoři vyslyší hlas komunity a podle něj doladí verzi příští, aby byl Day of Defeat tou hrou, jakou se snažil být doposud a vyvíjel se dál svým původním směrem. 
zdroj:
tisková zpráva
Nezapomeňme však pochválit nové britské jednotky, které tak rozšiřují počet zúčastněných armád na tři a patří k tomu dobrému, co do hry přibylo. Máte-li rozumné připojení k internetu, rozhodně doporučuji Day of Defeat vyzkoušet - servery by měly co nevidět běžet i na Gamezone.cz. Výhodou je mimo jiné i engine, který díky svému postaršímu původu poběží svižně i na letitých strojích.Stáhněte si: Day of Defeat v1.0 mod pro Half-Life, Trailer Související články: DoD v2.0 recenze, DoD v1.3 recenze, Novinky |
| Mickey Mouse | |
| autorovi je 34 let, pracuje jako grafik na volné noze, hrami se zabývá od dob osmibitů, zaměřuje se hlavně na akční a sportovní hry nebo ty s podporou multiplayeru (všechny články autora) |
