Hledání injekcí a útěk před monstrem - první dojmy ze sci-fi hororu Phantaruk
Není to tak dlouho, co vás Aleš seznámil s polským sci-fi hororem Phantaruk. Osamělý muž bez identity v něm pátrá po odpovědích na palubách násilně vyklizené vesmírné těžařské lodi. Samota je ubíjející, ale není absolutní: Občas se zjeví bytost, která je také osamělá, ale ve vagónu pražského metra byste s ní jet nechtěli. Zabíjí totiž všechno, co se pohne. Jediným řešením je útěk a ten budete provozovat hodně často. Aleš od hratelnosti čekal variaci na Alien: Isolation. Po zahrání ukázkové verze můžu dodat, že inspirace přichází také ze SOMA a kdo bude pátrat, ten najde i pomrknutí na System Shock a Dead Space.
E3 dojmy: Evil Within je úspěšným návratem k hororu à la Resident Evil
Kdo jiný než Šindži Mikami, duchovní otec Resident Evil, by měl přinést závan tradice do přemnoženého a notně zdegenerovaného žánru survival hororu? V době, kdy pohled z první osoby a lekačky vládnou tomuto žánru, přináší The Evil Within pohled třetí osoby, namísto lekaček tíhne k tísnivé atmosféře a více prolíná herní a filmový žánr, aniž by se tím vzdal interaktivity. Navíc mě během prezentace na E3 vyděsila hra a jeden snaživý chlapík z Bethesdy k smrti.
Dojmy z dema The Last of Us - houbíci umí vyděsit!
Lidé velmi často hledají něco, co vlastně nalézt nechtějí. Jakkoliv přehnaně filosoficky tohle zní, je to pravda. Vážně. Proč jinak bych se, sakra, těšil na The Last of Us? Na rovinu, jsem strašpytel. Opravdu. Mám ten dar, že se do her opravdu nějak vcítím a výsledný efekt je... výrazný. Takže horory typu Penumbra přeskakuji, protože na ně nemám nervy a není lepší důkaz přechodu série Resident Evil k akci, než fakt, že jsem se u posledních dvou dílů bál tak nějak... trochu. Ale The Last of Us slibuje něco víc. O hodně víc. A vypadá jako zatraceně dobrá hra. Takže když jsme dostali od Sony možnost zahrát si dva levely, přišel čas nachystat svému budoucímu já perné chvilky.
