Saints Row: Gat Out of Hell - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Saints Row: Gat Out of Hell - recenze

24. 1. 2015 17:00 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

„V muzikálovém čísle z Saints Row: Gat Out of Hell vám zazpívá sám Satan“ hlásily novinkové titulky před vydáním hry a hráči byli i tentokrát v šoku. Ačkoliv je tradicí série sypat ze sebe šílenosti v takové míře, že by bohatě vystačily na stovky jiných her, pějící Satan v ní zatím ještě chyběl. Bohužel v ní mnohem více chyběly podstatné změny, na které se autoři i tentokrát vykašlali.

Saints Row: Gat Out of Hell je samostatný datadisk pro Saints Row IV. Spustíte ho i bez původní hry, což je v tomto případě umocněno ještě skutečností, že abyste si hru „užili“, nepotřebujete znát události předchozích her. Stačí přijmout fakt, že se nacházíte v bizarní komedii s vlastními pravidly.

Satan unesl prezidenta a nyní chce, aby si vzal jeho dceru Jezebel. A na Johnny Gatovi a Kinzie Kensingtonové je, aby se za ním vydali, svatbu přerušili a prezidenta navrátili zpět do Bílého domu. K tomu jim dopomáhej několik nových zbraní znázorňujících sedm smrtelných hříchů, o čemž jste nejspíše díky článků a trailerům dobře informovaní.

Samozřejmě, že cesta vedoucí až k Satanovi je dlážděná různými překážkami. Dvojice, která je mimochodem základem celkem slušného kooperativního multiplayeru, si před finálovou ztečí musí naklonit hned několik vedlejších NPC. A tak začnete plnit jejich úkoly.

Do pekla za trest

Na jízdu á la původní díl raději okamžitě zapomeňte. Pokud to neuděláte, okamžitě propadnete pocitu, že autoři podlehli kopírovací mánii. Namísto vysekávání postav z nočních můr budete vysekávat postavy z temných rituálů, což je navíc zjednodušeno až na kost, takže jednotlivé úkoly se liší jenom v počtu nepřátel, kteří se na vás valí.

I zbylé úkoly se pořád opakují, jen je pro každou NPC musíte plnit v jiném pořadí. A tak pořád dokola létáte a sbíráte duše nebo provádíte masakry se zbraněmi. A když už jste toho stereotypu docela přejedeni, tak vás hra třeba donutí jít kvůli jedné misi plnit naprosto totožné vedlejší úkoly (tímto vám vřele doporučuji hned od začátku poctivě upgradovat létání). Jako by ve Volition byli po kreativní stránce kompletně vyždímaní nebo si neuvědomovali, že zábava ve hrách nepramení ze sledování dění kolem sebe, ale hlavně ze samotného hraní.

Základem hry je opět otevřené město, v němž se můžete pohybovat po svých či v nejrůznějších automobilech jako v GTA V. Stejně jako původní Saints Row IV se Saints Row: Gat Out of Hell navíc inspirovala v Prototype sérii, takže vedle absolutní volnosti dává hráčům do rukou i nadpřirozené schopnosti jako je již zmiňované létání, rychlé běhání, zhmotňování minionů atd.

zdroj: YouTube.com

Výlet do nehezké minulosti

Zatímco řadě hráčů nadpřirozené schopnosti v Saints Row IV vyhovovaly, protože je bavilo působit chaos a zmatek, spousta je naopak odsuzovala. Občas totiž létání nebo rychlé běhání nefunguje vyloženě k dobru věci.

Pohyb ve hře stále není tak plynulý, jako třeba právě v Prototype. V jednu chvíli postava v tryskovém běhu rozráží auta a v druhou chvíli se zasekne za trošku vyšší obrubník, lampu nebo další, v porovnání s automobilem, naprosto banální překážku. A to samé se týká i jízdy v autě. Když to v maximální rychlosti napálíte do vyššího obrubníku, auto se o něj nepřirozeně zasekne a vy vylétnete oknem. S ohledem na rozsah a všechny ostatní přednosti šlo podobné situace dříve odsunout stranou jako drobnosti. V Gat out of Hell se však v plné kráse opakují a tentokrát i výrazně otravují.

Saints Row: Gat Out of Hell navíc zastarala i po grafické stránce. Ďábelská stylizace (tentokrát myšleno doslovně) dává vyniknout všem nedostatkům, přestože se město topí ve tmě. Jednolité lávové plochy, skály a vlastně i ulice jsou potaženy jen velmi hrubými texturami. Interiéry a exteriéry navíc postrádají jakékoliv důležité detaily, které by prostředí alespoň trošku oživily. Hra prostě vypadá nudně. A dočkáte se i bugů, kdy třeba problikávají některé stěny či automobily, nebo se dostanete do neviditelné pasti, kde se smažíte, aniž byste s tím mohli něco udělat.

Srovnávat grafiku s GTA V, třeba i jen ve verzi pro staré generace konzolí, by samozřejmě bylo naprosto nesmyslné. Gat Out of Hell bohužel propadne i při srovnání s Prototype 2, jakkoli tato hra byla i v roce svého vydání (2012) graficky jen lehce nadprůměrná.

Vyvářka

Během prvních několika minut ve hře mě napadlo: „Odfláknutá práce“. A při sumarizaci faktů se tohoto pocitu nemůžu zbavit. Volition se svou fialovou krávu Milku rozhodli podojit opravdu už nad rámec veškerých možností. Hra tak potěší jenom fanoušky Saints Row IV a nikoho jiného. Raději si počkejte na PC verzi GTA V nebo z šuplíku vytáhněte Prototype 2.

Verdikt:

Saints Row IV s pocitově horší grafikou, větším množstvím bugů a celkově s mnohem menší a neustále se opakující porcí zábavy. Ani obvyklá bizarní podívaná vás tentokrát nepřiměje přehlédnout celou řadu chyb.

Nejnovější články