Letošní náhrada dřívější E3 je za námi. Xbox Games Showcase naprosto převálcovala úvodní Summer Game Fest Geoffa Keighleyho, s pár zajímavými ukázkami se ale vytasil i Ubisoft, stejně jako jsme v doprovodných streamech mohli vidět spoustu malých milých her. Co nás během červnového herního svátku zaujalo v redakci úplně nejvíc a na které hry se díky němu těšíme?

Aleš Smutný – Metal Gear Solid Delta: Snake Eater

zdroj: Konami

Když jsme se o tom bavili v redakci s Kubou, původně jsem tvrdil, že trojka není můj nejoblíbenější Metal Gear, protože… a hlavou se mi hnaly vzpomínky na čtyřku, pětku… aby následně přišly ty na trojku a Bosse na louce, souboj s Endem apod. Hrát dnes trojku je spíš lekce toho, jak stárnou hry a naše vzpomínky na jejich grafiku. Takže se těším na remake ze stáje Konami, a to do té míry, že neřeknu: „Opatrně se těším,“ ale rovnou očekávám špičkový zážitek.

Jistě, Konami nemá poslední roky zrovna zářnou formu. Nicméně, na hře pracuje Noriaki Okamura, který stál vedle Hidea Kodžimy docela dlouhou dobu. Sice kromě povedených spin-offů MGS: Acid a MGS: Portable Ops šéfoval i otřesnému Metal Gear Survive, ale asistoval i u MGS V: Ground Zeroes, Phantom Pain a Peace Walker. Navíc tady musí „jen“ dohlížet na obohacený remake.

zdroj: Konami

Hra samotná se z trailerů zatím tváří skvěle, tedy alespoň po vizuální stránce a z hlediska toho, že primárně chce vzít strukturu původní hry a přidat jen nějaké nové prvky jako permanentní zranění Snakea (viz článek) apod. Zároveň je jasné, že z hlediska hratelnosti se může pokazit sto a jedna věc… ale o které hře to neplatí. Zatím tedy budu očekávat skvělou zábavu a převedení do moderního kabátku u hry, která si to stonásobně zaslouží.

Adam Homola - Civilization VII

zdroj: Firaxis

Jedno z nejhorších oznámené uplynulých dnů hned ze dvou důvodů. Jednak tvůrcům uteklo a četné spekulace před akcí sedmou Civku de facto neoficiálně potvrdily. A také proto, že Take-Two v podstatě jen znovu řeklo, že další Civilizace bude. Tečka.

V praxi jsme tak dostali jen nicneříkající trailer, název hry a logo. Nic víc. Žádné detaily, žádné záběry z hraní, dokonce ani žádné obrázky. Lautr nic. Tenhle způsob oznamování bych nejraději zakázal, neboť co do obsahu jde o absolutně prázdnou nádobu, do které někdo zapomněl nalít byť alespoň pár kapek vody. Přesto je mi už teď jasné, že Civilization VII je moje „hra výstavy“ a že právě u ní strávím pravděpodobně zdaleka nejvíc hodin ze všech oznámených her.

Civilizaci totiž miluju od prvního dílu, moje nejoblíbenější je trojka a i u šestky jsem strávil nekřesťanské množství času. Postupná evoluce série mě přitom velice baví a líbí se mi, jakým směrem se vývojáři vydali ve čtyřce, jak se pak posunuli zase jinam v pětce a jak šestka i se svými datadisky celý koncept proměnila. Proto se opatrně těším na oznámení prvních konkrétních změn sedmičky a jsem zvědavý, jakým směrem se dlouholetá série vydá tentokrát.

zdroj: 2k Games

Možná bych se mohl malinko obávat pravděpodobně výrazně většího příklonu k formátu „hry jako služby“, protože už šestka se z jedné hry s jedním až dvěma datadisky proměnila v relativně živoucí, neustále bobtnající titul. Coby poučený laik bych čekal, že se formát častých menších přídavků u šestky osvědčil, a tak není důvod ho u sedmičky nezopakovat a ještě přitlačit na pilu. Nic proti tomu, jen doufám, že základní hra nebude nějak výrazně okleštěná a že nacenění dodatečného obsahu bude příčetné.

Nakonec je to právě Civilizace, u které stejně dlouhodobě trávím hromadu času, a tak tu budu ochoten pustit chlup víc než leckde jinde. Take-Two nám čas od času ráda ukáže, že se agresivní monetizace ani trochu neštítí, ale i kdyby startovala sedmá Civka jen s polovinou národů, pro začátek by mi to asi nijak zvlášť nebavilo. I v omezené míře bych v ní byl schopný utopit klidně stovky hodin. Tak si držme palce a těšme se – Humankind a další pokusy o sesazení z trůny jsou sice sympatické a solidní, ale co si budeme povídat: Civilizace je jen jedna.

Jakub Malchárek - Doom: The Dark Ages

zdroj: id Software

Rebootovaný Doom může stát vzorem pro ukázkové zmrtvýchvstání kdysi zaživa pohřbené značky. Jasně, rád bych třeba někdy viděl ještě hororového Dooma, tak jak se to povedlo trojce, jasně, Doom Eternal trochu ztratil identitu a svého předchůdce z roku 2016 nepřekonal, pořád se ale na brutální vylomeniny (a zlomeniny) Doomslayera těším.

Ukázka z Xbox Games Showcase nešetřila akcí. Kreativní zbraně jsou ještě o řád bizarnější a šílenější než dřív. Motorový štít vypadá jako skvělý nástroj na porcování démonů (doufám, že si Games Workshop dělá poznámky, chainshield chceme do Warhammeru!) a frag gun, která místo šrapnelů střílí drcené lebky, si už teď rezervuje místo mezi ikonickými zbraněmi ve hrách (Games Workshop si snad stále dělá poznámky).

zdroj: Bethesda

Šedivý kyberstředověk na první dobrou neoslnil, ale příslib rozlehlých hradů, podobných jako třeba v Return to Castle Wolfenstein, může být skvělý. A hlavně: Budeme létat na drakovi! Explozivní pasáže ze hřbetu okřídleného, lasery plivajícího ještěra snad nahradí nepovedené skákačkové pasáže z Doom Eternal.

Slibně zní i řízný metalový soundtrack, na kterém se tentokrát nepodílí geniální Mick Gordon. Minimálně z traileru se ale zdá, že ať už za mixážní pult usedl kdokoliv, odvádí skvělou práci, která se k frenetické řežbě výborně hodí.

Chci zkrátka více krve, utržených končetin, glory killy, ujeté zbraně a hordy démonů, které můžu kreativními způsoby posílat zpátky do pekel. Tak snad má přání Doom: The Dark Ages bez kompromisů vyplní.

Šárka Tmějová – Anno 117: Pax Romana

zdroj: Ubisoft

Muži prý nemohou přestat myslet na Římskou říši. Já sice nejsem muž a moc často na ni nemyslím, zato docela často věnuju prostor ve své hlavě budovatelským strategiím. Odjakživa v nich spatřuji něco hluboce uklidňujícího, až meditativního. Kdo by občas nechtěl utopit celý večer a noc a víkend navrhováním ideálního městečka, kde všechno klape jako na drátkách, výrobní řetězce jsou efektivní, nikde žádné dopravní zácpy a všichni obyvatelé jsou spokojení? Správně, chceme to dělat všichni.

Proto pro mě nejpříjemnějším překvapením letošní červnové NE3 bylo oznámení Anno 117: Pax Romana. Rok 117 je shodou okolností rok, kdy Římská říše dosáhla své maximální velikosti, a že tenhle letopočet podléhá pravidlu o devítkovém součtu, který si Anno od začátku drží, zkrátka nemůže být náhoda.

zdroj: Ubisoft

S celou sérií jsem v minulosti strávila spoustu pěkných večerů a kde mě s díly z budoucnosti trochu ztratila, tam si mě s ročníkem 1800 zase svižně získala na svou stranu. Starověký díl v ní rozhodně chyběl a nemůžu se ho dočkat, byť nám Ubisoft Blue Byte zatím neukázal vůbec nic z hraní. Nevadí – stejně se těším.

Vůbec poprvé si budeme moct vybrat, kde a s kým svou osadu začneme budovat – dáte přednost keltským mokřadům v Albionu, anebo římskému Laziu? Pojedete podle notiček psaných reálnou historií, nebo se vzepřete statutu quo a zkusíte do etablovaného řádu vnést trochu toho chaosu, až z toho Hadrián dočista zapomene stavět svůj val? Veniam, videbo, aedificabo! Už jsem říkala, že se fakt těším?

Pavel Makal - Stalker 2: Heart of Chornobyl

zdroj: GSC Game World

Já téhle hře zkrátka pořád nesmírně věřím, i když moje osobní zkušenost z loňského Gamescomu je na hony vzdálená tomu, co jsme viděli v aktuálním traileru. Jestli se to ale GSC Game World opravdu podaří dotáhnout do úspěšného konce, budu mít postaráno o desítky hodin zábavy jen prostým touláním se po Zóně a nasáváním postsovětské estetiky. 

zdroj: GSC Game World

Kromě samotné grafiky vypadá skvěle i akce a dojem ze střelby, a hlavně hře aspoň na první pohled  nechybí totožné kouzlo, které měl před lety její předchůdce. Asi se dokážu smířit s tím, že při startu nebude všechno fungovat zcela bez potíží, to by jinak nebyl Stalker, ale ze záběrů hra působí sebevědomým dojmem AAA produkce, tak uvidíme. Hlavně že už to znovu neodložili.