Vývoj her je jedno z odvětví, kde se projekty v průběhu nejvíc mění, posouvají a dost často i úplně házejí do koše v poměrně pokročilých fázích. V případě třetího Zaklínače se podle Szamalka ve studiu dlouho nemohli dohodnout, jak velké má být vlastně Skellige, respektive z kolika ostrůvků bude celé souostroví sestávat. Geralt se původně ani neměl umět potápět a podvodní dobrodružství jsou jednou z mechanik, které tvůrci přidávali až ke konci a předělávali kvůli ní dříve hotové úkoly.
Trochu překvapivá je informace, že Geralt původně mohl střídat koně. Ano, v knížkách se sice jménem Klepna honosí postupně asi čtyři různé klisny, zároveň se ale zaklínač nezvládl cíleně zbavit ani té, která ho pořádně štvala, takže by to z hlediska jeho osobnosti nedávalo valný smysl. Herní Klepna je tedy nakonec nesmrtelná a ještě k tomu vlastně hřebec.
V knihách se objevuje scéna, kde Ciri bojuje s Riencem na zamrzlém jezeře. Szamalek říká, že se autoři chtěli touhle scénou inspirovat, bohužel ale bylo moc složité ji do hry dostat: „Zjistili jsme, že by bylo strašně těžké nahrát potřebné animace. Představte si motion capture, kde se bruslí a zároveň šermuje.“ Zůstalo tak jen u obrázků s konceptem.
zdroj:
Wojtek Fus
Tvůrcům je zároveň trochu líto, že Ciri nedostala trochu víc prostoru. Szamalek naznačuje, že tohle děvče ještě neřeklo své poslední slovo, byť na přímou otázku, jestli si za Ciri zahrajeme v příští hře, odpověděl protiotázkou, jestli bychom za ni chtěli hrát.
I linka s cestováním mezi světy v závěru Zaklínače 3 měla být rozsáhlejší – v jednom z nich jste se měli dostat do psychiatrické léčebny a z místních pacientů vymámit, kam schovali další portál. Nakonec se ale vývojáři rozhodli z téhle sekvence odstranit všechny postavy, aby působila beznadějněji a opuštěněji.
zdroj: CD Projekt RED
Oblíbenou kratochvílí tvůrčího týmu prý bylo do hry dostávat odkazy na svá další oblíbená díla. Různých narážek můžeme napříč sérií najít tisíce a podle Szamalka prý hráči za ta léta našli i ty nejobskurnější. On sám do hry prý ukryl mimořádně sprostou básničku ze starověkého Říma od básníka Catulla. Jinak ale scenáristé uctili třeba Casablancu, seriál Breaking Bad anebo klasická díla o upírech či loupežích. A mnoho, mnoho dalších.
Mimo vášně pro latinské vulgarismy se Szamalek podělil také o porci vtipných bugů, s nimiž se tvůrci potýkali během vývoje. Patřil k nim třeba dřepující Geralt, který jako správný Slovan tvrdošíjně odmítal napnout nohy a odlepit paty od země, postavy dávající se náhodně do tance během vážných až dojemných scén či husa, která za sebou zvládala zavřít dveře hospody. Untitled Goose Game posílá pozdravy.
Kompletní rozhovor se Szamalkem, který se kromě psaní příběhů pro hry věnuje také klasickému spisovatelství a v červnu mu v českém překladu vyjde kniha Ať se rozhodneš jakkoli o investigativní novinářce v hlubinách darknetu, najdete na VG24/7.
