Legendární Piraně se po letech opět vracejí s další poctivou náloží lahodné nostalgie. Rodina mnohými tolik milovaných (a mnohými tolik nepochopených) německých RPG z dílny Piranha Bytes se již zkraje příštího roku rozroste o pokračování jejich nejdivnější série – mixu sci-fi a fantasy zvaného Elex.

Elex II vyjde 1. března, ale já jsem zjevně byl tak moc hodný chlapec, že mě magalanští čerti neobdarovali spečeným energetickým článkem, nýbrž překvapivě brzkým přístupem k celé hře! Je to tak, v kancelářích Piranha Bytes už mají hotovo a zbylé měsíce do vydání se rozhodli věnovat dolaďování chybek.

Upřímně ale moc netuším, co chtějí vývojáři celou tu dobu dělat. Z toho, co jsem zatím stihl z planety Magalan vidět, jsem si nejednou musel zkontrolovat, zda skutečně hraju hru těchto německých mistrů. Až na jeden grafický glitch v první minutě hry jsem totiž nenarazil na jediný bug. Opravdu, čestné berserkovské!

Z toho můžeme vyvozovat, že finální produkt má potenciál stát se nejvyladěnější hrou studia, ale budou se kolem něj točit i další nej? Než se ponoříme do světa, jemuž místo peněz vládne titulní látka elex, mějte na vědomí dvě věci.

Zaprvé, přestože byly Piraně tak štědré a poskytly nám kompletní hru, nejedná se ani náhodou o finální recenzi. Důvod je prostý – mám zakázáno mluvit o čemkoliv za první aktem, takže se nemusíte bát žádných zásadních spoilerů.

Zadruhé, Elex II přímo navazuje na události Elexu, takže pokud jste první hru ještě nedohráli a máte to v plánu, toto je ten moment, kdy článek zavřete a vrátíte se k úkolu, který má váš Jax ještě před sebou. Zvlášť proto, že v textu zmiňuju, jak jednička dopadne, takže pozor na SPOILER! Vy ostatní jste srdečně zváni ke čtení dalších řádků.

zdroj: THQ Nordic

Na počátku byl konec

Dáme si malinkaté opáčko. Jax je Alb, tedy příslušník frakce, jejíž členové konzumují elex, získávají tak na síle a přicházejí o emoce. V první hře je této látky zbaven a v podstatě zavržen, načež se přes setkání s dalšími frakcemi Berserků, Kleriků a Psanců dostane k závěrečnému souboji s vůdcem Albů, a zachrání tak celý Magalan před zkázou.

Z Jaxe je hrdina, na kterého se zapomíná. Elex II začíná o mnoho let později v nuzné chatě na míle vzdálené od nejbližší civilizace. V chatě, do níž se v chmurách uchýlil Jax a straní se zde všemu, co miluje – konkrétně jde o jeho ženu Caju a syna Dexe.

Ale rozšmelcování jeho příbytku sprškou asteroidů, které na planetu přinesou novou hrozbu v podobě očarovaných monster a tajemných Skyandů, mu konečně otevře oči. Jax se zase pro jednou postaví na nohy a připomene celému světu, jakým to býval hrdinou.

Ne čtyři, ale šest frakcí

Budu muset chodit okolo horké kaše, abych vám nevyzradil nic z příběhu, který je od samého počátku překvapivý a poutavý. Poměrně rychle narazíte na nečekaného starého známého, který vás pověří takovým malým úkolem. Nic, s čím by si Jax neporadil.

Chce se po vás, abyste přiměli ostatní frakce ke spolupráci. A nejen to, potřebujete je sjednotit pod vaší vlastní frakcí zvanou Šestá moc. Ta logicky potřebuje svou vlastní základnu, leč nic takového zatím neexistuje. A proto vás čeká další prácička spojená s rekonstrukcí ruin na vrcholu kopce.

Než tyto úkoly dokončíte, budete muset polknout několik pořádně hořkých pilulí. Spolupráce s postavami, se kterými v žádném případě nechcete sympatizovat, ale musíte, je pěkná výzva pro vaše svědomí, ale děláte to přece pro vyšší dobro! Pro poražení Skyandů a opětovnou záchranu Magalanu.

Všechny frakce vám budou házet klacky pod nohy a spíš než na „vaše“ problémy se budou soustředit na malicherné potyčky mezi sebou, ale kdo vám opravdu zavaří, jsou noví Morkoni, náboženští fanatici, vraždící hovada, která jen stěží uposlechnou někoho, kdo nesdílí jejich vyznání.

zdroj: Vlastní foto autora

Jé, tady jsem byl!

Elex II se odehrává v úplně stejném světě jako první hra, takže počítejte s tím, že tu a tam narazíte na známé oblasti a vyplavou s nimi spojené příjemné i nepříjemné vzpomínky. Ale protože od událostí prvního Elexu uteklo mnoho let, leccos se zásadně změnilo.

Kupříkladu taková Pevnost (The Fort) je nádherným, zelení bujícím městem naplněným mnoha zajímavými příběhy a vedlejšími úkoly. I její obyvatelstvo se proměnilo a vládne mu teď někdo úplně jiný... Zdvižené obočí vzbuzuje i tábor Albů, kde vás obdivují a nenávidí zároveň a kde je váš předchozí dopad na svět skvěle patrný.

Albové už nehltají elex po kilech, ale mírní se. Když totiž viděli, čeho jste s emocemi schopní, rozhodli se vámi inspirovat. Teď už to nejsou bezduché vraždící mašiny, ale podle toho, jakou ve společnosti zastávají funkci, si zajišťují matematicky přesnou dávku emocí.

Reakce světa na vaši přítomnost patří k tomu nejpříjemnějšímu, co jsem z Elexu II zatím zakusil. Na mnoha místech se na vás sice zapomnělo, ale když si na vás někdo vzpomene, moc hezky se to poslouchá. O to líp, když narazíte na někoho, komu jste vyloženě ublížili a on se k vám chová jako největší kamarád, protože nic lepšího jste pro jeho život nemohli udělat. Potkávat se se starými známými má své kouzlo a je fajn opět bojovat po jejich boku. Nemluvě o dobrodružných vycházkách se synem, které umějí zahřát u srdéčka.

zdroj: THQ Nordic

Do zbraně!

Souboje jsou přesně takové, jaké od Piraní očekáváte. Pořádně tuhé, a to jak na začátku, tak ve zbytku hry. Když nedáváte pozor, může vás připravit o život i ten nejzákladnější hlodavec. Ale pokud tuhým, nekompromisním bitkám tolik neholdujete, nechybí ani tentokrát možnost zmírnit jejich nároky, a soustředit se tak plně na příběh, který se zatím jeví velice dobře.

Abyste v boji byli co k čemu, levelujete si postavu přesně tak, jak jste to dělali před čtyřmi lety. Bodíky si rozdělujete do obvyklých dovedností, které vám v kombinaci umožňují třímat čím dál tím efektivnější zbraně od mečů a luků přes brokovnice a pušky až po bazuky a energetické zbraně.

Nechybí ani body učení, které utratíte u mistrů za ovládnutí speciálních schopností včetně páčení zámků nebo kování zbraní a zbrojí. Tady se toho tolik nemění. Vítané novinky se ale týkají neodmyslitelného jetpacku.

Vzhůru do nekonečna a ještě dál (a déle)

Trysky tentokrát přijdou na pořad dne mnohem častěji a mají svůj vlastní strom vylepšení. S pomocí nacházených kanystrů si prodlužujete dobu užívání jetpacku, můžete se s ním naučit levitovat na místě, a dokonce vést vzdušný souboj.

Co ale stále chybí (alespoň v prvních 10+ hodinách, které jsem zatím absolvoval), je pořádný dopravní prostředek. Magalan je opravdu rozsáhlé a půvabné místo, plné vrcholků, údolí, řek a říček, lávových proudů, pouští, džunglí a tunder a je neskutečná radost toto místo prozkoumávat. Jakmile ale plníte úkol tahající vás z jednoho kouta světa do druhého, naběháte se víc než ve fitku na pásu. Pokud nemáte štěstí na objevování teleportů, které bývají důmyslně zašantročené, čeká vás opravdu velká porce klusání sem a tam, což není zrovna zábavné.

zdroj: Vlastní foto autora

Více téhož. To chceme, ne?

Přestože není zábavné po světě běhat sem a tam, běžet jen tam je vzrušující. Elex II totiž místy vypadá opravdu nádherně, tvůrci se po grafické stránce opravdu posunuli. Zmíněná diverzita prostředí přidává na atraktivnosti, stejně jako rozdílné životní styly obyvatel.

Vyzdvihnout musím dabing, který si herci očividně užili. Naopak animace jsou tím, na co se moc nesahalo. Postavy jsou v dialozích nadále nepřirozeně strnulé, občasná gesta působí komicky a neexistující obličejová mimika je vyloženě ostudná.

Třeba jsou právě tyto nedostatky tím, na čem budou v Piranha Bytes do vydání pracovat, proto berte výtky v tomto textu s rezervou. Ale ono jich ani moc nepadlo, že? To proto, že mě Elex II prostě a jednoduše baví.

Veskrze je to stejná hra jako jednička a mnoho se toho opravdu nezměnilo, až na svět, který si prošel atraktivní proměnou, a na příběh, který je tím, co mě táhne neustále kupředu a nedokážu se od hry odtrhnout.

Celek nepůsobí jako žádný velký pokrok, ale kdo po herní stránce očekává nějakou výraznou změnu, ten zjevně nemá s hrami od Piranha Bytes moc velké zkušenosti. Jejich zarytá tvrdohlavost, jistá zastaralost a neochota přijímat moderní trendy, to jsou přesně důvody, proč tyhle Němce jeden miluje a druhý zatratí.

Jelikož jsem hru ještě nedohrál, netuším, zda si udrží skvěle nastavené tempo a poutavý příběh až do konce. Ale zatím to vypadá tak, že fanoušci prvního Elexu tu najdou přesně to, co potřebují – osvědčenou hratelnost a pokračování příběhu ve skvěle vybudovaném světě. Pokud jste třeba Elex nehráli, ale jinak jsou vám Piranha Bytes sympatičtí, vězte, že dvojka je povedené RPG, které se – přiznejme si – od dob prvního Gothicu zas tak moc nezměnilo.