The Lord of the Rings: Gollum vypráví skvělý příběh. Vypadá ale ošklivě a nehraje se dobře
zdroj: Foto: Daedalic Entertainment

The Lord of the Rings: Gollum vypráví skvělý příběh. Vypadá ale ošklivě a nehraje se dobře

23. 3. 2023 16:00 | Dojmy z hraní | autor: Václav Pecháček |

Daedalic Entertainment, to jsou vypravěči par excellence. Hamburské studio můžete znát například díky sérii Deponia nebo skvělým Pilířům země, jedné z mých nejoblíbenějších point-and-click adventur. Teď ovšem Němci opouští bezpečné vody svého oblíbeného, staroslavného žánru a zkoušejí něco nového – 3D stealthové dobrodružství s Glumem v hlavní roli.

Princip je jednoduchý: Hrajete za všemi milovaného zkaženého hobita těsně před událostmi trilogie Pán prstenů. Plížíte se po Středozemi, hopsáte po stromech a kamenech jako asasín, vyhýbáte se nepřátelům, vychutnáváte si intenzivní příběh a ovlivňujete, jestli nad vyhublým tělíčkem převezme kontrolu spíš Glum, nebo Sméagol.

Tohle je pravá Středozem!

Právě vlastnoruční osahání The Lord of the Rings: Gollum bylo primárním důvodem, proč jsem nasedl na vlak a odjel na sever Německa do základny Daedalicu. Pro studio je to velká šance, pracovat s tak obrovskou licencí, která momentálně zažívá opětovný rozmach. Navíc se nabízí možnost smysluplně doplnit příběhové pozadí, protože v Glumově minulosti je pěkných pár bílých míst s prostorem pro scenáristickou kreativitu.

A musím říct, že právě tahle bílá místa v Daedalicu rozkvétají těmi nejpestřejšími barvami. S ovladačem v ruce jsem prošel dvě významné etapy Sméagolova života, jeho zajetí v Mordoru a následné uvěznění v Temném hvozdu poté, co ho polapil Aragorn – a milovník Tolkienova díla ve mně jenom plesal.

Mordorská společnost je zpracovaná prostě skvěle. Sauron není Morgoth, jeho záměrem není ničit, ale ovládat. Aby fungovala jeho sofistikovaná mašinérie, potřebuje spoustu více nebo méně inteligentních a iniciativních podřízených. Glum je proto v Mordoru svědkem mocenských bojů a intrikaření takových postav, jako jsou slavná Ústa Sauronova, a může je do určité míry i sám ovlivnit.

Taky se mi líbí, jak hra nezapomíná na skutečnost, že Sauron je ve svém jádru řemeslník a vynálezce. Narazil jsem na všechny možné přístroje a alchymistické vymoženosti, které Temný pán vplétal do svých plánů. Scenáristé navíc příběh velmi štědře obsypávají nejrůznějšími odkazy na detaily z Tolkienova díla, jako když narazíte na obraz představující souboj Černokněžného krále a Eärnura, třiatřicátého a posledního krále Gondoru.

Lesní říše je na tom podobně. Thranduilovi poddaní jsou přiměřeně divní, nelidští, cítíte, že jde o trošku jiný živočišný druh, na němž se podepisuje tíha nesmrtelnosti. A jeskyně, v nichž lesní elfové žijí? Umělecké dílo. Bujné rostlinstvo propletené s otesaným kamenem a někdy bystrou, někdy ospalou říčkou. Konečně jsem pochopil, jak nádherně asi mohly vypadat dávné podzemní síně Menegrothu a Nargothrondu v Prvním věku Středozemě, což je něco, co jsem si až doteď neuměl tak docela představit.

Odpornější než Sméagolova kostnatá zadnice

Když The Lord of the Rings: Gollum vypráví, je to skvělé, ať už za něj to vyprávění obstarávají postavy, nebo ho vyčtete z toho, jak jsou navržené lokace. Jsem přesvědčený, že plno profesorových fanoušků hře odpustí všechny možné neduhy, jen aby si mohlo užít opravdu pěkně vystavěný výlet do autenticky působící Středozemě.

Problém je ovšem v tom, že je tu velká spousta neduhů k odpouštění. A jsem si naprosto jistý, že mainstreamové publikum k nim tak shovívavé nebude.

zdroj: Daedalic Entertainment

Předně je potřeba zdůraznit, třikrát podtrhnout a zakroužkovat červenou fixou, že hra vypadá STRAŠNĚ. Není vůbec přehnané napsat, že spousta her z éry třetího PlayStationu oku lahodila výrazně víc. Grafika působí extrémně zastarale, až člověk nechápe, že je Gollum vyvíjený na páté iteraci Unreal Enginu. I animace jsou amatérské, zvlášť ty obličejové, což shazuje jinak velmi dobré dialogy a herecké výkony.

Když zapnete speciální mód Glumových zbystřených smyslů, hra ztmavne natolik, že v podstatě není nic vidět – a tehdy je bohužel nejpohlednější, možná s výjimkou některých vzácných momentů v elfských jeskyních. Šárka loni psala, že jí vizuální zpracování připadá tragikomické… A upřímně řečeno to cítím podobně.

Jakou máte toleranci k přešlapům?

I na ošklivé hry si člověk zvykne, pokud ho oslní jinými způsoby, ale Gollum to v současné chvíli skutečně zvládá jen zajímavým příběhem. Všechno ostatní působí… levně? Nevyladěně? A to včetně klíčových prvků hratelnosti. Když jsem v jedné pasáži asi podesáté nedokázal vyskočit na ten správný šutrák, postěžoval jsem si poblíž stojícímu vývojáři, že se mi hlavní hrdina prostě neovládá dobře, že je to celé takové trhané, nešikovné, neintuitivní. Pokrčil rameny a řekl: „Chápu.“

Celé to Glumovo plížení světem navíc působí strašně uměle, jako rigidní překážková dráha, ze které nesmíte uhnout. Půjdete tudy, nikudy jinudy. Glum se snadno vydrápe na ohromný šutr označený bílou čárou, ale poloviční, na který vás autoři nechtějí pustit, nezvládne. Neumí vylézt z řeky jinde než na předem daných místech. Krásné okolí zdánlivě vybízející k prozkoumávání rázem působí tak trochu jako provokace, jakmile si uvědomíte, že stejně musíte vyšplhat támhle po těch konkrétních liánách, jinak se dál nedostanete.

Moc bych si přál, aby vývojáři s největšími problémy ještě trochu pohnuli, a u některých nedostatků jsem vlastně docela optimistický – například ovládání se pravděpodobně ještě vyladit dá. Změnit umělý dojem z průchodu světem by ale vyžadovalo opravdu hodně práce a s grafikou v tuhle chvíli už nikdo nic neudělá.

Je to škoda, protože The Lord of the Rings: Gollum má potenciál, zvlášť pokud milujete Tolkienovo dílo. Líbí se mi i nápad s rozdvojenou osobností, kdy si v některých momentech vyberete stranu, diskutujete sami se sebou a snažíte se argumenty dle svého výběru přesvědčit Gluma nebo Sméagola, aby se vám podřídil. V takových chvílích je jasně vidět, kde tkví silné stránky Daedalicu – v sebevědomém vyprávění příběhu.

Jenže když už se rozhodnete změnit žánr a na úspěšnou minulost navázat ambicióznějším projektem, musíte ke svým dosavadním silným stránkám nevyhnutelně přidat i některé nové. A to se, aspoň podle mých úvodních dojmů, úplně nepodařilo.

The Lord of the Rings: Gollum vychází 25. května 2023 pro PC i obě generace PlayStationu a Xboxu. Do konce roku by se pak měl objevit i na Switchi.

Nejnovější články