Shadow Gambit: The Cursed Crew zpívá labutí píseň taktických stealthovek a na pirátské plachetnici odplouvá do západu slunce. Vývojáři z německého studia Mimimi Games totiž v srpnu, krátce po vydání špičkového pirátského dobrodružství oznámili, že zavírají krám. Očividně se jim do jiných žánrů nechce a „ten jejich“, tedy singleplayerové, přemýšlivé a náročné taktické stealth strategie, prostě a jednoduše nevydělává dostatek peněz na pokrytí neustále rostoucích nákladů.
Ještě před definitivním zavřením studia se ale loučí svým úplně posledním trojitým rozšířením. Shadow Gambit totiž dostal dvě placená DLC a jeden bezplatný obsahový update. Můžeme na to optimisticky nahlížet jako na maličký datadisk, byť osobně bych se spíše přikláněl opravdu jen k termínu „menší rozšíření původní hry“. Všechna tři DLC přidávají dvě postavy, dva další ostrovy, dohromady 12 misí a jeden zbrusu nový režim plný zábavných výzev.
Stará známá Yuki
Hlavní novinkou jsou bez pochyby hratelné postavy, přičemž jen jedna z nich je fungl nová. Já začal tou staronovou, a to zlodějkou Yuki. Pamatovat si ji můžete z prvotiny Mimimi, skvělého Shadow Tactics: Blades of the Shogun z roku 2016. Yuki je pořád sympatická a nesmírně schopná hrdinka s malým a šikovným zvířátkem, které dokáže nalákat nepřátele téměř kamkoliv.
zdroj: Mimimi Games
Velice užitečná vlastnost Yuki je automatická proměna padlých nepřátel na kus dřeva. Pokud protivníka zlodějka zabije, promění se tělo okamžitě v obyčejnou kládu a vy se tak najednou nemusíte tahat s mrtvolou do nejbližšího křoví. Praktické, nicméně musíte dát pozor, koho máte v týmu – například Gaelle používá padlé nepřátele jako střelivo, a pokud jí tak proměníte většinu těl v klády, výrazně omezíte její možnosti.
Yuki je zkrátka velice efektivní a díky kombinaci zvířátka, pasti a proměňování nepřátel ve dřevo působí občas až příliš silně. Se staronovou hrdinkou vás čeká malý příběh o šesti misích, které vás zavedou i na zbrusu nový ostrov Dragon’s Dream. Ten sice nepatří k největším, ale rozložením, detaily a kvalitou obecně se mezi úrovněmi z původní hry neztratí. A navíc vypadá i trochu jinak, protože je inspirovaný historickým Japonskem.
Tajemný čaroděj Zagan
Dalším nováčkem a středobodem druhého DLC je Zagan. Hodně zajímavý přírůstek, jež má stejně jako všichni ostatní pistoli... a tím výčet jeho standardních možností končí. Zaganovou hlavní předností je ale temná magie, která funguje na zajímavém principu, kdy zabitím nepřítele přijdete i o jeden bod vašeho života.
Po zabití několika nepřátel tak „končíte“, respektive musíte použít speciální schopnost, která nepřítele uvede do jakéhosi transu a vy si z něj ten život doplníte. V praxi tak musíte přemýšlet zase trochu jinak, protože nemůžete jen tak bezhlavě pobíhat po ostrovech a zabíjet všechno, co má ruce a nohy. Za chvíli byste totiž sami zemřeli. Jde tak o velice zajímavou mechaniku, která do hratelnosti vnáší zcela novou dynamiku a opět, stejně jako v případě klád Yuki, je potřeba brát v potaz i schopnosti a potřeby ostatních členů vašeho týmu.
Vedle toho může Zagan nepřítele taky paralyzovat na místě a vypnout mu zelený kužel dohledu. Jenže společně s tím paralyzuje i sám sebe, a proto je tuhle schopnost potřeba vždycky promyslet tak, abyste z nové situace pomocí jiného člena týmu vytěžili maximum. Můžete tak paralyzovat protivníka, který vidí na jiného nepřítele a nejde nijak odlákat. Se Zaganem tak ochromíte soupeře číslo jedna, s jiným hrdinou mezitím sejmete a uklidíte nepřítele číslo dva, schováte se, pak prvního bídáka pustíte z paralytického sevření a nakonec sejmete i jeho.
Zagan je jednoduše hodně zajímavě vymyšlená postava. Tam, kde víceméně standardní Yuki jen rozšiřuje možnosti, Zagan nabízí něco skutečně nového. Něco nového slibuje i jeho unikátní ostrov – v podstatě zdejší variace na gotický zámek. Oproti vcelku rozlehlým karibským ostrovům to jistá změna je, byť mě osobně malé místnosti a střechy temného zámečku zaujaly podstatně méně, než japonské působiště Yuki.
Oněch slíbených dvanáct misí v praxi znamená šest za každou novou postavu a ve výsledku jde spíše o kratší dobrodružství, které se převážně odehrává ve starých známých lokacích, byť si samozřejmě dosyta užijete i zmíněné dva nové ostrovy. Kolem a kolem nejsou ale přidané mise nijak zásadně originální či neviděné. Jde jen o více téhož, což je ale v kontextu Shadow Gambitu pochvala. Hlavní hvězdou obou DLC tak nejsou ani tak samotné mise jako spíš nové postavy a s nimi spojené možnosti.
Lov pokladů
Vedle DLC vydávají vývojáři také bezplatný obsahový update Treasure Hunts. Ten nabízí kombinaci krátkých a delších volitelných „vedlejších“ úkolů na už existujících ostrovech, kde se můžete nově vydat lovit poklady, aniž byste museli spouštět některou z hlavních misí a vedle samotného pokladu tak nemusíte řešit nic dalšího.
Poklady lovíte pomocí indicií a puzzlů, které je potřeba najít a dešifrovat. V praxi to znamená následovat stopy do místa, ve kterých se nejčastěji odehraje jednoduchá environmentální hádanka. Součástí lovu jsou i různé více či méně hravé výzvy, kdy musíte zabít určitý počet nepřátel pistolí nebo kdy máte k dispozici jen omezené schopnosti postav a podobně. V podstatě tak jde o speciální výzvy.
Celkem je ve hře takových úkolů čtrnáct a všechno se vám to samozřejmě hezky a přehledně zapisuje do kodexu.
Lov pokladů je dobrý nápad a příjemná kratochvíle, která dokáže hratelnost Shadow Gambitu slušně oživit. Tvůrci totiž vymysleli parádní hru se zábavnými postavami a chytře navrženými ostrovy, tak proč se omezovat jen a pouze na příběhové mise. Nově si tak můžete třeba po několika intenzivních velkých příběhových kampaní odskočit na menší kreativní lov.
Definitivní edice
Obě DLC i bezplatný update jsou spíše rozšíření původní hry než nějaký menší datadisk. Vyloženě povinnost pro majitele původní hry to asi není, na druhé straně podle mého osobního názoru je původní hra tak skvělá, že dvě nové postavy a jeden režim založený na výzvách to už z podstaty věci vlastně ani nemohou zase o tolik povýšit.
Zároveň ale proklatě vysoko nastavená kvalitativní laťka taky nikam neklesá – Yuki i Zagan jsou dobře vymyšlení, zábavní a originální, hezky sem zapadají jak tematicky, tak hratelností. Lov pokladů je pak „jen“ další dobrý nápad oživující už tak pestrou hratelnost.
Možná snad jen škoda té vysoké cenovky. Za obě DLC zaplatíte něco málo přes 700 korun. A to je částka, za kterou si můžete v dnešní době permanentních a všudypřítomných slev pořídit klidně hned několik velkých her, nebo dva měsíce Game Passu. Dávat takové peníze za sice kvalitní, ale nijak masivní DLC mi přijde už na hranici adekvátnosti, nicméně u DLC je to stejné jako u velkých her – těžko něco takového hodnotit, cena je stejně subjektivní jako zábava.
Shadow Gambit: The Cursed Crew je tak díky svým novým rozšířením a bezplatnému updatu ještě o fous lepší. Je pestřejší, plnější, má delší trvanlivost a ještě větší potenciálem pro znovuhratelnost. Sečteno a podtrženo je právě tohle definitivní verze hry, která je, alespoň pro mě, definitivním králem žánru.