Přes dva roky starý Ghost Recon Breakpoint se pomalu loučí s aktivní částí svého života. Aktuální Operation Motherland je nejspíš posledním updatem podobného střihu, tedy opravdu zásadním obsahovým vylepšením a přídavkem zároveň, prostupujícím napříč všemi hlavními prvky hry. Hry, která v listopadu 2019 nevykročila do světa pravou nohou, ale postupem času dozrála jak víno.

Je to kampáň!

Hlavním tažným koněm nového updatu je mise Operation Motherland, jejíž otěže třímá neúnavná Karen Bowman. Pro Breakpoint nováček, hráčům Wildlands ale dobře známá osobitá zadavatelka a šéfová.

Novinek je v Operation Motherland celá řada, ale není pochyb o tom, že tou největší je zbrusu nová alternativní kampaň Conquest. Alternativní proto, že stojí zcela samostatně od původní příběhové. Ta ze hry nezmizela a mezi kampaněmi můžete prakticky libovolně přepínat, přičemž progres i loot zůstává, respektive je na kampani nezávislý.

Na rozdíl od původního příběhu rozdělí Conquest ostrov Auroa na několik samostatných oblastí. Každá oblast má svá specifika, své mise a vlastního mini bosse. Ano, Bowman není to jediné, co do Breakpointu přeteklo z Wildlands. Nejdřív to byli tolik žádaní AI parťáci a teď společně se zadavatelkou rovnou celá struktura kampaně.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Po každé oblasti se prohánějí jak spříznění rebelové, tak nespříznění Bodarkové. Ubisoft tady sáhl ještě hlouběji než do Wildlands a nové úhlavní nepřátele vytáhl z klobouku jménem Ghost Recon: Future Soldier. Po příchodu do zatím neprobádané lokality tam najdete zpravidla méně rebelů, více Bodarků a bude se vám v ní hůře dýchat.

S každou další úspěšně splněnou misí se vám objem plic ale podstatně zvýší, až se jednoho dne budete moct plnohodnotně nadechnout. Vyhozením vozidel do vzduchu zajistíte méně časté nepřátelské patroly. Sabotáží jedné specifické základny zase odstavíte drony, a budete tak moct relativně bezpečně létat. Pomůžete rebelům a na silnicích jich bude na oplátku víc.

Auroa není kdovíjak revolučně reaktivní a interaktivní, ale jakýsi pocit podílu na změnách tu v porovnání s původní kampaní přeci jen je a není vůbec na škodu.

zdroj: Ubisoft

Na škodu nejsou ani noví nepřátelé. Členové Bodarků jsou silní, je jich hned několik typů a nejeden z nich má na sobě opravdu tuhé brnění a sotva průstřelnou helmu. Jeden headshot nebo pár ran do těla zpravidla nestačí (ale zase záleží na zbrani, vzdálenosti, nastavené obtížnosti a podobně), a celý Conquest je tím pádem o něco náročnější. Pokud umíte Breakpoint hrát a vyznáte se, o žádný radikální skok nejde. Jestliže se ale pustíte do Conquestu s novou postavou, bez zkušeností, pořádné výbavy a dobrých zbraní, budete to mít přeci jen o něco těžší.

Staronová progrese

S náročnějšími přestřelkami vám může pomoct novinka, respektive vracející se mechanika z předchozích her, jménem neviditelné maskování. To si můžete navíc vylepšovat skrze separátní a ne zrovna triviální systém progrese, kterým se za pár hodin opravdu neproklikáte na maximum.

Neviditelné maskování není jen tak na parádu, jak jsem si původně myslel. Překvapivě do hry přidává celou novou vrstvu hratelnosti. Breakpoint hraju na nejvyšší možnou obtížnost, a přestřelky končící Game Over jsou tak na denním pořádku. Od jejich přidání hraju i se všemi třemi AI parťáky a nejednou se stalo, že padli dřív než já, mě neměl kdo oživit a následoval restart. Klasika.

Jenže nově jsem právě díky neviditelnému maskování stihl hned několikrát prokličkovat do bezpečí, tam si olíznout rány a zase pod rouškou neviditelnosti prokličkovat zpátky a parťáky postupně oživit. To radikálně mění dynamiku soubojů, protože rázem můžu napravit vlastní chyby a nespoléhat se na potupné loadování, čehož si velice cením.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Podobně dlouho, jako trvá vylevelování neviditelného maskování, může zabrat i vylepšení různých kategorií zbraní, další novinky, ke které se s novou postavou ale jen tak nedostanete. Nejdřív si totiž musíte pořídit úplně všechny dostupné skilly a teprve potom se vám otevře možnost vylepšovat tři věci u každé z kategorií zbraní (přesnost, mobilita, zacházení…). Pokud tedy zbraně moc nestřídáte a svoji útočnou pušku z ruky nedáte, máte nyní možnost si ji ještě vylepšit.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Mise

Celý Conquest jsem ještě nedohrál, ale zatím platí, že nové mise jsou spíše lepší než horší. Konzistentně dobré jako ve splintercellovském přídavku Deep State sice nejsou a většina z nich připomíná spíše vedlejší úkoly z původní kampaně, ale i tady jsem si našel několik oblíbenců a třeba jednu misi s hektickým hledáním rukojmích jen tak nezapomenu.

Byla to totiž jedna z mála misí s časovým limitem. Někde poblíž jsou rukojmí, a pokud se k nim nestihnete dostat včas, vyletí do vzduchu. Vy se tak vydáváte po stopách, hledáte náznaky, indicie a skrze jednotlivé checkpointy se postupně propracováváte až k nebohým civilistům. Cestu vám ale znepříjemňují více či méně nároční a více či méně skrytí nepřátelé, tudíž je potřeba kombinovat rychlou akci s taktickým postupem a stealthem.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

To všechno se odehrává v menším pralese v bažinách, v mém případě v noci, a když to koupíte, musíte se rychle odbelhat za nejbližší strom a tam si obvázat rány, zatímco vám kolem hlavy sviští kulky nepřátel a vašich parťáků. V takových chvílích se Breakpointu daří vyčarovat nejen adrenalin, ale především intenzivní atmosféru.

Motýle

Podle Ubisoftu by měla být hra i o fous hezčí, konkrétně v efektech mlhy, kouře, hustotě hmyzu a podobně. V praxi jsem si všimnul snad jen té mlhy, toho, že to občas trochu víc fouká a možná pár motýlů?

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Pořád platí, že Breakpoint vypadá z velké části vizuálně nudně a chladně, ale i on umí občas vyčarovat působivé momenty. Obzvláště noční mise mají grády, a když vám do toho ještě občas šlehne blesk a vy musíte rychle sundat noční vidění…

Endgame?

Breakpoint dospěl. Můj starší článek o tom, proč je Wildlands pořád lepší než Breakpoint, tak už v podstatě neplatí. Ano, rozjuchaná barevná paleta Bolívie mi čistě subjektivně přijde pořád atraktivnější než šedá, hnědá a ocelově studená Auroa, Operation Motherland (a hromada předchozích updatů) ale celou hru posunula tam, kde měla být když ne od začátku, tak třeba v průběhu prvního roku.

Breakpoint je, konečně a definitivně, skvělý. Paradoxně ke svému skoku kupředu musel udělat několik kroků zpátky, ale tak to holt někdy bývá, ve hrách i v životě.