Nedávno jsem se po čase zase na chvíli ponořil do Breakpointu, důkladně otestoval nově přidané AI parťáky a zase jsem zmizel. Jenže jsem si u toho vzpomněl na předchůdce Breakpointu, Ghost Recon Wildlands. Hru, která teď už nefrčí, ale taky hru, která dostala plnou a dlouhodobou podporu Ubisoftu.

Já se tak do virtuální Bolívie zase na chvíli vrátil a uvědomil si, že jakkoliv je Breakpoint teď už v řadě věcí o kus dál, Wildlands je prostě pořád lepší. A to především z následujících pěti důvodů.

1. Lepší postavy a příběh

zdroj: Ubisoft

Wildlands má lepšího záporáka, i když ve hře skoro není. El Sueňo je takový zdejší Thanos. Z určitého úhlu pohledu to nemyslí zas tak špatně, ale k výsledku se chce propracovat i přes mrtvoly.

Sueňo je silnější záporák už jen z toho důvodu, že jsem si při psaní textu musel až příliš dlouho vzpomínat, proti komu že to v Breakpointu vlastně stojíte. Nakonec jsem si vzpomněl a ano, některé scény s Bernthalem byly dobré, ale ve výsledku mi v hlavě zůstal mnohem víc El Sueňo.

No ale čert vem záporáka. Ten je v obou hrách jen na okrasu a reálně se s ním moc nepotkáváte. Jenže víte, v čem Wildlands doslova smečuje? Vedlejší postava Karen Bowman strčí do kapsy kohokoliv z Breakpointu, včetně Bernthala. Bowman má uvěřitelnou motivaci, je skvěle nadabovaná, má vlastní názory, svůj specifický přístup k věcem, pálí jí to a vůbec se s tím nepáře. A ten závěr...

Nebudu předstírat, že Wildlands nějak stojí na příběhu. Nestojí. Ale to, co ve hře je, není špatné, Bowman to táhne kupředu a za zpracování finálního střetu by se nemuseli stydět ani v BioWare.

Breakpoint nemá nezajímavou premisu, ale je celý jaksi bezbarvý a bezpohlavní. Ve Wildlands potřebujete srazit na kolena drogový kartel a skrze jednotlivé bossy a jejich části drogového impéria se postupně propracováváte k El Sueňovi. To je mnohem lépe uchopitelné než chladné střety s bezejmennými drony.

Wildlands si El Sueňa sice na můj vkus až příliš šetří, ale nakonec se toho o něm dozvíte relativně dost. K tomu poslouží řada důkazních materiálů a rozhovorů s ním i s dalšími záporáky z rádia. Zdejší DJ Perico mimochodem, jak by řekla moje babička, „tu hubu nezavře“ a jeho rádiová stanice je dobrý zdroj dodatečných informací nejen o El Sueňovi.

2. V Bolívii to žije

zdroj: tisková zpráva

Bezbarvý není v Breakpointu jenom příběh, ale i svět. A to je mnohem horší. Zato ve Wildlands to žije. Civilisté v autech a na cestách dávají virtuální Bolívii uvěřitelnou atmosféru. Ne že by snad v Breakpointu nebyli civilové, ale jeho předchůdce jimi dochucuje svět mnohem zručněji.

Atmosféru živoucího světa dokresluje zmíněné rádio a všudypřítomný DJ Perico blábolící nesmysly, užitečné věci, vtípky nebo prostě jen zprávy. Svět Wildlands prostě nějak funguje, nějak žije. Prostředí Breakpointu mi oproti tomu přišlo chladné, vzdálené a tak trochu polomrtvé.

3. Hezčí prostředí

zdroj: tisková zpráva

Nepochybně nejvíc subjektivní věc z celého seznamu. Wildlands možná není hezčí, ale je sympatičtější. Breakpoint je vizuálně monotónní, uniformní a nepříliš atraktivní. Zato Bolívie je pestrá, nebojí se teplých barev a je mi prostě mnohem příjemnější trávit čas tady než na chmurné a studené Auroe.

Příjemná barevná paleta je přesně ten důvod, proč jsem v původním WoWku trávil mnohem radši čas v Barrens než třeba v Darkshore či jiném potemnělém a depresivním regionu. Wildlands se navíc nebojí odvážných lokací, jako je třeba solná poušť v Koani. Tam sice skoro nic není, ale je to skvělé zpestření zelených lesních ploch.

4. Rebelové

zdroj: tisková zpráva

Základní premisa Wildlands je jednoduchá jak facka: Jdete pomoct zdejším rebelům v boji proti kartelu Santa Blanca.

A rebelové tu nejsou jen na parádu. Jsou tu i jako regulérní herní mechanika, kterou si můžete skrze hratelnost pravidelně vylepšovat. Jak moc je budete, nebo nebudete využívat, je na vás, ale je skvělé tu možnost mít. Můžete si totiž přivolat bombardování, odlákání pozornosti nepřátel, bandu rebelů, co budou bojovat po vašem boku, můžete si nechat odkrýt nepřátele rebelskými průzkumníky nebo si nechat přivézt nějaké vozidlo. Všechno je to šikovné, užitečné a všechno můžete vylepšovat.

Vylepšování rebelů navíc neprobíhá skrze klasické skill pointy a suroviny, ale skrze několik typů speciálních misí. Rychlých, jednoduchých, ale zábavných. A stejně jako všechno ostatní si je musíte nejdřív sami najít, takže vám hned po příjezdu do nového regionu nevyskáče na mapě dvacet otazníků. Všechno si odkrýváte postupně, podle toho, co si odkrýt chcete.

Přítomnost rebelů, a to fyzická ve světě, hratelnostní coby herní mechanika, nebo ve formě občasných hlášek jejich vůdce Pac Katariho v rádiu či na vysílačce, dává Wildlands ještě silnější pocit uvěřitelného světa. Světa, který nestojí na místě, ale třeba i přítomností rebelů na silnicích a ve městech reaguje na vývoj situace.

5. Detaily, všude samé detaily

zdroj: tisková zpráva

Wildlands je plný drobností, jako je třeba možnost schovávat zbraň. Příjemný je i systém vylepšování schopností, výstroje a výzbroje, kdy to není jen a pouze o skill pointech (které navíc skoro nedostáváte, primárně si je musíte najít), ale i o nalezených surovinách. 

V praxi to vypadá tak, že například poslední stupeň vylepšení Born Leader, kdy jsou vaši AI parťáci mnohem efektivnější v přestřelkách, stojí 6 skill pointů a 11 tisíc Comms Tools. A to rozhodně není málo, proto musíte pečlivě vybírat, do čeho drahocenné skill pointy a suroviny investujete.

Navíc se tu skill pointy nemrhá tak jako v Breakpointu – tam jsem zhruba někde za polovinou hry a teď se mi na kontě válí 14 skill pointů, které nemám do čeho investovat, protože jsem si už všechno odemkl. Tohle tvůrci jaksi nedomysleli. Zato ve Wildlands to fakt potrvá a jen tak se ke všemu nedostanete. A když už máte všechno, co potřebujete, můžete pokračovat dál třeba ve vylepšování zbraní v rámci chytře vymyšleného systému Tierů.

Breakpoint je lepší... ale není

zdroj: tisková zpráva

Myslím, že teď, po několika obřích updatech, už je Breakpoint lepší hrou, když se díváte na ty očividné ukazatele. Má lepší uživatelské rozhraní, lepší pocit ze střílení, detailnější grafiku, v nastavení téměř čehokoliv je ještě flexibilnější.

Jenže Wildlands má v rukávu na první pohled obtížně postřehnutelné trumfy. Například spoustu herních mechanismů, které jsou zkrátka zajímavější. Má sympatičtější postavy i svět, paradoxně se na něj líp kouká díky dobře zvolené barevné paletě a krásnému prostředí a prostě je tam takové to srdíčko, které alespoň já v Breakpointu tlouct stále ještě neslyším.