Ani masivní review bombing na serveru Metacritic, kde se hra momentálně může pochlubit skóre 3,9 z 10 na základě téměř 50 tisíc uživatelských hodnocení, tomu nezabránil – The Last of Us: Part II je pro Sony prodejním hitem. V Česku se dle oficiální tiskové zprávy stala první den nejrychleji prodávanou exkluzivitou pro PlayStation vůbec napříč všemi generacemi konzole.
Ve Velké Británii zase suverénně ovládla žebříčky fyzicky prodávaných médií a převzala korunku nejrychleji prodávané krabicové hry vůbec v rámci jedné platformy, prvenství předtím drželo Uncharted 4 od stejného studia Naught Dog. Pokud bychom se drželi mantinelů letošního roku, pak Last of Us o 40 % překonalo doposud nejprodávanější krabičku Animal Crossing: New Horizons.
Pro kontext – jde o údaje z prodejů za první týden a pouze fyzických kopií ve Velké Británii, což je poměrně malý segment světového herního trhu. Za poslední období se podle Sony hry pro PS4 prodávaly z 66 % digitálně.
Konkrétními prodejními čísly pro TLOU2 se firma zatím nepochlubila. Podle poslední zveřejněné statistiky se prvního The Last of Us v původní a remasterované verzi celkem prodalo přes 20 milionů kopií, a řadí se tak mezi nejúspěšnější exkluzivity pro PlayStation. Zatím se zdá, že dvojka velmi zdatně naváže.
S úspěchem ovšem zpravidla přichází také dávka kontroverze. Můžete si o The Last of Us: Part II myslet, že má hloupý příběh nebo že je příliš násilné, ani jedno ovšem není oním důvodem, proč je tenhle akční survival v některých zemích zakázaný.
Ellie se znelíbila režimům na Blízkém východě kvůli své sexuální orientaci, a kvůli „propagaci homosexuality“ si za ni tak nezahrají hráči v Alžírsku, Bahrajnu, Egyptě, Íránu, Iráku, Jemenu, Jordánsku, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Maroku, Ománu, Palestině, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Sýrii ani v Tunisku. Alespoň ne oficiální cestou. The Last of Us: Part II v těchto zemích totiž hráči nenajdou na PlayStation Store.
