Předem se omlouvám za delší historický exkurz, ale pro pochopení kontextu Dark Years je asi nezbytný. Cílem Operace Ajax a akcí, které jí předcházely, bylo svržení demokraticky zvoleného premiéra Mosaddegha a jeho vlády s cílem udržet u moci šáha Mohammeda Rézu Pahlavího. Kromě toho, že byl šáh silně nakloněný právě Velké Británii a USA, neměl problémy s desítky let starými ropnými dohodami, které silně zvýhodňovaly britskou ropnou společnost APOC, která měla monopol na íránskou ropu. Dohody šly dokonce tak daleko, že Írán dostával za svou ropu jen 17 procent výdělků a zbytek šel do kapes Británii.
To vše se začalo měnit začátkem 50. let, kdy se nově zvolený íránský parlament pod vedením premiéra Mosaddegha rozhodl íránský ropný průmysl znárodnit a vyjednat po padesáti letech smysluplné dohody s Velkou Británií. To, jak velké a nekompromisní požadavky měla Británie, dokazuje fakt, že odmítla Mosaddeghův návrh, aby si zisky z prodejů íránské ropy země rozdělí napůl. Jelikož se ale Mossadeghova vláda těšila velké podpoře Íránců a nemalé části politických stran, nakonec se Velká Británie pustila do přípravy Operace Ajax.
zdroj: Archiv
Když zkrátím velmi složité zákulisní tahy Velké Británie, hlavním cílem bylo podkopat Mosaddeghovu pozici. Jak za použití placených agentů, kteří zahájili propagandistickou kampaň v ulicích, tak především masivním embargem na vývoj íránské ropy. Později se k tomu přidala i totální blokáda íránských přístavů válečným loďstvem. Za dva roky došlo k těžké ekonomické krizi, kterou doprovázela mohutná nezaměstnanost a nedostatek zboží, protože Írán neměl kde prodávat ropu a bankrotoval. Britům se podařilo obrátit proti vládě část obyvatelstva a docházelo k násilným pouličním střetům.
K celému procesu se přidaly i původně zdráhající se Spojené státy, které viděly Brity jako soupeře. Výměnou za logistickou podporu CIA bylo zrušení britského monopolu na ropu a otevření íránské ropy americkým společnostem. Nakonec v roce 1953 došlo k provedení Operace Ajax, kdy byl Mossadegh sesazen, nahrazen generálem Zahedím, jenž byl věrný proamerickému šáhovi. Vojenský převrat naplánovala CIA. Smutnou tečkou za koncem této demokratické éry Íránu udělal fakt, že CIA pomohla šáhovi vycvičit neblaze proslulou tajnou policii SAVAK, která zatýkala, mučila a zabíjela kohokoliv nepohodlného režimu. Operace Ajax a podpora šáhova autokratickému režimu nakonec vedla i k Íránské islámské revoluci a navždy se tak podepsala na vývoji moderního Íránu.
A teď konečně k samotné hře. Dark Years se odehrává právě ve výše popsaných turbulentních časech. Jedním z hrdinů bude major Afšar, který vyšetřuje sérii zřejmě politických vražd v Teheránu. Druhým pak íránský žurnalista, který v Londýně začne odhalovat složitou síť spiknutí. Jejich cesty se tedy neodmyslitelně musí protnout a vyprávěním příběhu Dark Years dojde i k vyprávění celého nešťastného pádu Mosaddeghovy vlády.
Jak už jste si asi všimli na videu, Dark Years není hezká hra. Nemusíme chodit kolem horké kaše, je vidět, že ji dělalo malé britské studio (jehož členové ovšem pochází většinou z Íránu), které nemělo k dispozici mnoho peněz. Navíc se tvůrci rozhodli udělat akční adventuru s otevřeným světem, kde vynikají předpotopní animace akčních sekvencí a prázdné město, kterým se proháníte v autě. Myslím, že ryze adventurní žánr by hře sedl víc. A přesto věřím, že není na místě nad Dark Years lámat hůl.
Když se oprostíte od vizuálního dojmu, zůstává nám tu adventura, kde se zjevně nebude šetřit dialogy (prý tvůrci napsali tři tisíce řádek dialogů), hledáním stop ve stylu detektivních příběhů a líčením politické situace. Hra by měla nabídnout asi osm hodin "zábavy" a hlavně pohled na události, o kterých je občas problém přečíst si v české odborné literatuře, natož, aby se řešily ve hrách. Jak to vše nakonec dopadlo a zda technické slabiny nepřebily zajímavost a originalitu tématu, zjistíme už dnes, kdy hra vychází na Steamu.
