První reakce na The Rings of Power, seriál ze světa Pána prstenů v produkci Amazonu, byste obtížně rozeznali od rykotu lynčujícího davu. Fotky, které se objevily v magazínu Vanity Fair, se setkaly se štiplavými poznámkami, v komentářích pod prvním teaserem na YouTube zase najdete tisíckrát replikovaný Tolkienův citát v různých jazykových mutacích: „Zlo nedokáže tvořit, jen ničit.“ Zlo je samozřejmě Amazon, zničen byl Tolkienův odkaz.
Na internetových fórech, například na Redditu, zbylo jen pár ostrůvků, kde fanoušci debatují o tom, co nás asi v září čeká, případně konstruktivně navrhují změny a úpravy toho, co jsme už viděli. Zbytek virtuálního prostoru se utápí v memech s černými elfy, Galadriel v brnění a účesy, které si dovolily nebýt legolasovsky vodopádovité.
Podle mého názoru je taková negativita přehnaná. Sám jsem vůči seriálu relativně skeptický z toho důvodu, jak obtížný materiál si autoři pro svou adaptaci zvolili, a vůbec bych se nedivil, kdyby se výsledek nakonec daleko víc blížil bezduchému průměru než mistrovskému veledílu, ale nesouhlasím s lidmi, podle nichž se to, co jsme ze seriálu zatím viděli, zpronevěřuje Tolkienovi takovým způsobem, že to volá po bojkotu, vidlích a loučích. Pojďme si argumenty těch, kterým se Prsteny moci nezamlouvají, probrat postupně.
Vypadá to jako Kolo času!
Některým pozorovatelům seriál Pán prstenů připomíná Kolo času neboli, pokud jste adaptaci Jordanova veledíla neviděli (my ano), působí poněkud levně a příliš „čistě“ na to, aby byl výsledný svět důvěryhodný. S čímž bych vlastně souhlasil – kdybych zaznamenal jenom obrázky, které skutečně nevypadaly kdovíjak.
Jenže pak jsem viděl i teaser, který naopak vypadá velmi dobře a je jasně patrné, že tohle bude drahá záležitost – však se taky díváme na seriál s aspoň pětinásobným rozpočtem oproti Kolu času. A já věřím videu daleko víc než obrázkům. Však se podívejte na dvacet let staré první obrázky před premiérou Společenstva Prstenu, které by ve mně taky rozhodně nevzbudily optimismus, kdybych si je tehdy prohlížel. Proč? Protože vypadají dost hrozně.
zdroj: Amazon
Galadriel má na sobě brnění!
Jedním z odhalení, která se na internetu setkala s nejleptavějším vitriolem, je určitě Galadriel v podání Morfydd Clark – ta je vsazena do role válečnice, chodí ve zbroji, na rameni jí visí meč. Je to zkrátka úplně jiný obrázek než v bílých šatech oděná bosá paní, která místo rány čepelí člověka zdrtí jediným významným pohledem.
Někteří fanoušci usoudili, že vzhledem k tomuto rozdílu nemůže být nová Galadriel „ta pravá“ paní Zlatého lesa. Což jaksi ignoruje fakt, že mezi událostmi seriálu, který se odehrává ve Druhém věku Středozemě, a okamžikem, kdy se Společenstvo vyloupne v Lothlórienu, uplynou doslova tisíce dlouhých let. A i když je pro nesmrtelnou paní z rodu Noldor století jen mrknutím oka, akčnější a horkokrevnější Galadriel rozhodně není žádný nesmysl.
Nejde jen o nějaké předpoklady, dohady, že dívka z možná nejvznešenějšího rodu Noldor, dcera Finarfinova, sestra velikého Finroda Felagunda, přeživší Helcaraxë, kde zahynulo tolik jejích druhů, by se velmi pravděpodobně uměla bránit, kdyby na to přišlo. Vždyť my přímo víme, že Galadriel se účastnila bitev, konkrétně například masakru v Alqualondë, kde bránila napadené Teleri před Fëanorovým hněvem. A protože vzpurní Fëanorovci byli vyzbrojení meči a zakutí v brnění, pravděpodobně je nebouchala pěstičkami, oblečená v noční košilce. A ne, určitě nepřátele neodhazovala poryvy větru jako v The Battle for Middle-earth.
At its core, #TheRingsOfPower takes its biggest cue from the heart of Tolkien’s books. “It’s about friendship,” says McKay. “It’s about brotherhood and underdogs overcoming great darkness.”
— VANITY FAIR (@VanityFair) February 10, 2022
: https://t.co/Tabxf9CzoL pic.twitter.com/VX5FmTOteN
Tolkien si ji možná ve Druhém věku nepředstavoval vyloženě jako Xenu, princeznu bojovnici (byť o její mladší verzi psal jako o „svéhlavé Amazonce, která si při atletických kouscích svazovala vlasy do koruny“ a která se „vyrovnala mudrcům i atletům mezi Eldar“), ale kdyby se Galadriel chtělo, klidně by na sebe to brnění navléct mohla a v boji by se jí ve Středozemi nevyrovnal nikdo kromě polobožských duchů Maiar. Navíc, ono by zkrátka nebylo moc zábavné sledovat, jak spolu se svým mužem Celebornem sedí na zadku v Lórienu (respektive tehdy ještě Lórinandu) a místo ní se všech možných dobrodružství účastní nějaká úplně nová postava. À propos…
Tvůrci si vymýšlejí nové postavy!
Hmm. Ano, vymýšlejí. Vymýšlejí si je, protože musí. Protože událostem Druhého věku se nevěnuje žádný Hobit ani Pán prstenů, nemáme dokonce ani Húrinovy děti nebo Berena a Lúthien, zkrátka a dobře žádný ucelený narativ, v němž by vystupoval stabilní ansámbl postav. I s časově koncentrovaným dějem, který smrskává události několika staletí do jednoho okamžiku, zkrátka z Tolkienova pera nevypadlo dost aktérů na to, abyste kolem nich mohli vystavět pět seriálových řad, a tak musí přibýt nějací další.
Navíc, jak je vidět na příkladu Galadriel, autoři se aktivně snaží do děje zapracovat co nejvíc „kanonických“ hrdinů – což bude platit dvojnásob, pokud se vážně ukáže, že se v seriálu objeví čarodějové, kteří tam teoreticky nemají moc co pohledávat. V některých případech je možná lepší, když si autoři někoho vymyslí a nemusejí strkat zavedené postavy tam, kde to nedává žádný smysl, jenom kvůli jménu.
Chápal bych lomení rukama, kdybychom se dozvěděli, že seriál například vyškrtne Isildurova bratra Anáriona a místo něj se prvním králem Gondoru stane z prstu vycucaný scenáristův miláček ve stylu Rey Skywalker, ale indicie zatím nic takového nenaznačují. Jen zkrátka dostáváme postavy „z lidu“, ty, o kterých se ve stručných kronikářských zápisech (což je to jediné, co od Tolkiena máme) nemluví. Z toho důvodu jsem klidně ochotný překousnout i výmysl v podobě kmene protohobitů, abychom si mezi všemi bitvami a politikařením užili taky trošku toho každodenního života.
Je tam černý elf!
Ach ano, tady ho máme, zdroj kontroverze číslo jedna. Některým lidem se vážně, vážně nezamlouvá postava Arondira, lesního elfa s tmavou pletí. Určité procento z nich budou obyčejní rasisté, které pojďme kolektivně ignorovat coby idioty lidstva, ale mnoho dalších fanoušků zkrátka neschvaluje něco, co se v jejich očích příčí uvěřitelnosti Tolkienova pseudo-středověkého světa. A to je legitimní obava.
Já jsem z toho ale poněkud zmatený. Tedy, ne z názoru, že by se etnické složení fiktivního světa mělo držet určitých pravidel, ten naprosto chápu a taky by mi přišlo hodně divné, kdyby se v Pánovi prstenů mezi rohanskými jezdci zničehonic a bez vysvětlení potulovala divize Asiatů. Stejně mi ale nedochází, proč se terčem kritiky stal zrovna Arondir.
„Elfové jsou bílí, to je prostě pravidlo, tak to je,“ odsekl by určitě nejeden Tolkienův fanda, ale to je hodně zjednodušené prohlášení. Z profesorových popisů, včetně těch kontextuálních zahrnujících například barvu vlasů a očí, skutečně vyplývá, že elfové, kteří dorazili do blaženého Valinoru, tedy tři rody Vanyar, Noldor a Teleri, odpovídali zhruba severoevropské vizáži. Ale to zdaleka nebyli všichni elfové. Dokonce to pravděpodobně nebyla ani většina elfů.
#TheRingsOfPower, set within Tolkien’s Second Age, will juggle 22 stars and multiple storylines—from deep within the dwarf mines to the elven kingdom of Lindon. Here, the adventures of the fellowship are still some 2,000 years in the future.
— VANITY FAIR (@VanityFair) February 10, 2022
: https://t.co/Tabxf9CzoL pic.twitter.com/FOQFHUKNQ3
Spousta z těch, kteří se kdysi probudili pod hvězdami na břehu ztraceného jezera Cuiviénen, do Valinoru nikdy nedorazila. Někteří se báli božských Valar, jiní se poztráceli v lesích po cestě, další polapil temný pán Morgoth – a téměř všichni (kromě některých Sindar) se na dlouhá tisíciletí vytratili z dějin. Stali se z nich Temní elfové, Moriquendi, ti, kteří nikdy nespatřili Dva stromy. A o nich nevíme prakticky nic, ani to, jak vypadali, ani to, s kým se stýkali, ani to, kde a jak žili, zatímco se jejich šťastnější soukmenovci veselili v Blažené zemi.
Proč by některé ze ztracených kmenů nemohly být už od počátku etnicky odlišné a pak se například ještě usídlit v pouštích budoucího Haradu? Kdybych se chtěl pohybovat v říši hodně divokých spekulací, mohl bych koneckonců připomenout, že podle některých verzí legendária se právě tito nešťastníci stali vzorem pro skřety, jejichž kůže rozhodně bělobou neoplývá.
Podobné to je s trpasličí princeznou Dísou, o které ještě bude řeč a která má taktéž tmavou pleť – proč by všichni ze sedmi otců trpaslíků museli být bílí a zrzaví? Za tím vězí spíš tradicionalismus a zvyk interpretovat zdrojový text jedním jediným způsobem než skutečně silný důvod ke kritice.
Přitom se mi zdá, že seriál od Amazonu je možné tímto způsobem kritizovat, a to konkrétně v případě hobitů. Z toho, co víme, to vypadá, že jejich kmen bude určitým způsobem multikulturní – že vedle sebe budou žít prťousové ztvárnění jednak Markellou Kavenagh, jednak Lennym Henrym.
Na rozdíl od výše zmíněných příkladů už to vyvolává otázku: Proč? Jak se pospolité společnosti hobitů známých tím, že nevěří cizincům, a zdaleka ne dost dlouhověkých na to, aby mohli v rámci několika generací migrovat napříč známým světem, povedlo dosáhnout podobné barvosleposti? Jak se vůbec v době, kdy se celý svět obyčejného jedince, co zrovna nebyl šlechtic s koněm nebo nevlastnil palantír, omezoval na vesnici a okolí, mohly různé hobití populace takhle smísit? To je pro mě daleko případnější otázka než Temní elfové a trpasličí rody s tmavou kůží.
Elfové mají krátké vlasy!
Pro mě osobně asi nejbizarnější připomínka z nich všech: Někteří elfové v záběrech z teaseru mají relativně krátké vlasy a Arondir je oholený vážně dost. Chápu, že se řada lidí řídí spíš Jacksonovými filmy než Tolkienovými spisy, stejně tak rozumím tomu, proč filmaři před dvaceti lety vyobrazili elfy jako chodící reklamu na L'Oréal – chtěli jim vdechnout pocit jinakosti, éteričnosti, a jejich vymydlené lokny, tolik odlišné od Aragornova upoceného spletence nebo hobitích kudrlin, k tomu určitě přispěly.
Jacksonova interpretace je ale jenom jedna z mnoha možných. Tolkien v Pánovi prstenů specificky zmiňuje dlouhé vlasy u dvou mužských elfů, Celeborna a Glorfindela, což neznamená, že se jimi mohli pyšnit jen oni, ale zároveň z toho nelze vyvozovat kdovíjaký trend. Tihle dva patří k elfské šlechtě a konkrétně znovuzrozený Glorfindel nejspíš disponuje takovou reziduální magickou mocí, že se mu vlasy nikdy nezašpiní a nezcuchají.
To se bavíme o noldorském knížeti, které vstalo z mrtvých. Jenže co Sindar? Lesní elfové, ke kterým patří právě třeba i Arondir, zanedbaní zaostalci elfské rasy, kteří toho ve finále mají s vznešenými Noldor společného přibližně stejně jako se smrtelnými lidmi? To nejsou poloviční andělé a víly, ale lovci, zabijáci, lučištníci, co nejdřív střílí otrávené šípy a až pak se ptají, koho to právě oddělali. Umím si představit, že jejich životní zkušenosti diktují poněkud praktičtější kadeřnickou módu.
(Mimochodem, kdo jste viděli záznam muzikálu Pán prstenů, možná si vzpomenete, že Legolas v něm nosí relativně krátké černé vlasy.)
In a bold move, #TheRingsOfPower condenses Tolkien’s Middle-earth timeline and adds entirely new characters. Sophia Nomvete’s dwarven princess, Disa, and Ismael Cruz Córdova’s Silvan elf, Arondir, broaden the notion of who lives in Middle-earth.
— VANITY FAIR (@VanityFair) February 10, 2022
: https://t.co/Tabxf9CzoL pic.twitter.com/s2MXkGpQXm
Trpaslice nemá vousy!
Tady se hádat nebudu, trpasličí princezna Dísa bez vousů spíše neodpovídá zdrojovému materiálu. Tolkien ve svých spisech na dvou místech zmiňuje, že trpasličí ženy jsou k nerozeznání podobné mužům, a to včetně vousů – i když je třeba podotknout, že v pozdějším díle The Nature of Middle-earth to profesor pojal trochu jinak, když napsal, že všichni mužští trpaslíci mají vousy, což implikuje, že ne všechny trpasličí ženy jsou zarostlé.
Budiž, na zmínky je to 2:1 pro plnovous. Jednak si ale myslím, že je jedině zdravé, pokud si každý konkrétní autor vybere z Tolkienových často vzájemně protichůdných myšlenek tu, která se mu hodí do příběhu (nejsou snad nakonec všichni kronikáři nedůvěryhodnými vypravěči?), jednak to prostě není zas tak zásadní změna, abych se kvůli ní čertil. No a jestli Dísu uvidíme při vášnivém sexuálním aktu s jiným trpaslíkem, vlastně by mi pak její případný plnovous spíš překážel.
Je to jinak než u Petera Jacksona!
Tímto všeobjímajícím argumentem se ohání spousta lidí, ať už se jim na seriálu od Amazonu nepozdává to, či ono. „Nesedí mi to do světa, který znám z filmové trilogie,“ říkají. Jenže Jacksonova verze zkrátka není jedinou možnou adaptací a já upřímně řečeno radši uvidím nové nápady, čerstvé pojetí zdrojového textu – ano, líbí se mi Jacksonův balrog v Morii, ale baví mě i různé jiné interpretace, třeba tahle od Teda Nasmitha. A tím pádem je mi úplně jedno, jestli je Robert Aramayo podobný Hugu Weavingovi, nebo ne.
Když už se bavíme o Jacksonově trilogii, která je pro mnohé (včetně mě) uctívaným svatým grálem, docela by mě zajímalo, jakého přijetí by se jejím prvním propagačním materiálům dostalo v éře internetové davové hysterie. Vypadalo by to asi takhle:
„COŽE? Oni vyškrtli Glorfindela a jeho roli přenechali Arwen? Zatracená feministická propaganda!“
„V traileru vůbec není Tom Bombadil! Kde je Tom Bombadil? Bez něj ten příběh NEMŮŽE FUNGOVAT!“
„Gandalf má šedé vousy místo bílých! Šedý klobouk místo modrého! Obočí mu nepřečuhuje přes krempu klobouku, vypalte New Line Cinemas!!!“
„Hej, slyšeli jste to? Frodo prý mezi Bilbovým večírkem na rozloučenou a svým odchodem z Kraje nezestárne o desítky let! Jak si to můžou dovolit? To je neúcta k Tolkienovi!“
„Zdroje z natáčení potvrdily, že na Pelennorská pole s Aragornem nepřijedou posily z Lamedonu a Lebenninu, ale armáda duchů!“
A tak dále, a tak dále.
Trochu odstupu, trochu klidu
Na závěr chci zopakovat: Rozhodně vám nemůžu slíbit, že se z Pána prstenů od Amazonu vyklube mistrovské dílo. Seriál klidně může dopadnout nevalně – a dost možná skutečně ohne Tolkienovu předlohu až příliš na to, aby z toho fanouškům bylo komfortně.
Tvrdím ale, že to zatím nemůžeme vědět a že je předčasné a nesmyslné se nad seriálem rozčilovat už teď, jen z důvodů, které jsem uvedl výše. Daleko zdravějším přístupem je být trochu opatrní, hodně zvědaví – a nadšení když ne z ničeho jiného, pak z toho, že se tak nesmyslně drahý projekt, který by nikdy nemohl vzniknout bez osobní podpory nejbohatšího muže světa, týká zrovna Pána prstenů. Jeff Bezos taky mohl mít rád Eragona…
