Jsou to skoro čtyři roky od doby, kdy jsem na Patrika připravil past v podobě recenze herního křesla. Netušil jsem tehdy na své spolehlivé, tak akorát rozvrzané kolečkové židli z Jysku (asi), že o pár let později jej budu do těchto trnitých a neprobádaných vod následovat. Jenže pak přišla možnost recenzovat Street Fighter 6 limitku křesla Caliber X2 od Cooler Masteru, a byl to jako pokyn z nebe.
Přibližně v té době jsem se totiž rozhodl stát špičkovým hráčem Street Fighteru 6 (ne, neptejte se, jak to dopadlo) a zároveň už vrzání mojí židle začínalo budit sousedy a bolesti zad zase mě. Na začátek ještě musím říct, že jde o dojmy z více než měsíce a půl testování, takže vím, jak se křeslo chová i postupem času, když se ochodí.
Ve stylu Street Fightera
Nemá smysl popisovat, jak vypadá přechod z normální židle na pohodlné herní křeslo. Ostatně už jsem na něm někdy seděl a vy nejspíš také. Přiznám se, že mne nakonec nalákala možnost zkusit právě limitovanou edici, protože se mi do pracovny víc hodila černobílá varianta s červenými prvky, která patří k japonskému bojovníkovi Rjúovi. V rámci limitky vyšla ještě modrobílá Chun Li a oranžovo-modro-bílý model od nováčka Luka.
Pokud bych chtěl kupovat křeslo pro hráčku (čti – kdyby mé dceři bylo o deset let víc a pořád by ještě hrála), sáhl bych po Chun Li, ale takhle vyhrál Rjú, který je designem překvapivě umírněný a stylový. V době, kdy jsou herní křesla buď čistě černá, snaží se o tacticool prvky a nebo jdou cestou co nejřvavějších neonů, asi abyste křeslo nepřehlédli, je tenhle design příjemně čistý.
Základ je bílý s černými lemy a občasnými červenými akcenty, což odpovídá stylu Rjúa – bílé kimono, černé vlasy a vousy, červená čelenka a rukavice. Na posuvném polštářku najdete latinkou, byť „kaligraficky“ napsané jméno RYU. Na polštářku pak čtveřici kandži, která znamenají vítr, oheň, hora, les a jsou spojená s příběhem Rjúa. A na zadní straně křesla najdete ještě bojovníkův podpis. Celkově jde o překvapivě decentní design, který se do pokoje v pohodě hodí. U takového Luka už je barevné zpracování mnohem křiklavější.
zdroj:
Foto: Cooler Master
Sedí se dobře a široce
První dojem získáte hned z usazení. Caliber X2 má krásně širokou plochu s mírným sklonem pro sezení, která je z paměťové pěny. Ta je nicméně celkem tvrdá a podporuje pevný povrch křesla, takže nehrozí, že byste se při delší herní seanci pomalu propadali do hlubin židle. Při sezení jsem měl kolem sebe opravdu luxusní prostor, kdy jsem nemusel sedět jen přísně rovně, ale klidně jsem se mohl svézt na jednu opěrku a cíleně tak ničit svoje záda. Pokud ovšem rovně sedět chcete, sedák ve spojení s posuvným polštářkem tomu hodně napomáhá. Bederní opěrka boduje především v tom, že si ji napolohujete tam, kde byste potřebovali podepřít nebo srovnat ohnutá záda.
Test proběhl i s osmiletým synem, který neměl díky širokému sedáku problém se usadit na kraji a když potřebujete, vejdou se vám na něj i děti dvě. Tedy trochu se mačkají a šťouchají, ale pokud jim chcete pustit něco na počítači, obejde se to bez hádek a destrukce. Pocit ze sezení je prostě skvělý, a to jak při hraní, tak při psaní. Opěrku křesla si můžete sklopit až na polohu takřka vleže, nicméně tohle je podle mne jen pro mnohem mladší a menší lidi než jsem já. Neumím si představit, že bych na křesle usnul (tedy já na něm jednou usnul, ale vyčerpání v pozici plného sedu se nepočítá). Pokud ale potřebujete větší záklon, nic vám bránit nebude.
zdroj:
Vlastní foto autora
Dopředu, dozadu, kolem dokola
Tak trochu neopěvovaným hrdinou pohodlného posezu a práce u stolu jsou područky. Ty si můžete napolohovat jak hrdlo, či spíše ruka, ráčí. Funguje posun dopředu, dozadu, do strany (blíž či dál od těla) a také vodorovná rotace. Asi jediné co chybí, je kloub, který by umožňoval ještě rotaci po vertikální ose. Brzda na područkách je dostatečně silná na to, aby mi neujely pod rukama ve chvíli, kdy se opřu plnou vahou a chci se třeba zvednout nebo posunout.
Co ale musím ocenit jako jedno z největších zvýšení komfortu, je hlasitost. Respektive její absence. Ani po měsíci a půl nezačal systém zdvihu a snižování křesla dělat jakékoliv pazvuky a především kolečka jsou absolutně tichá. Ve chvíli, kdy vedle vás spí roční dítě a vy opravdu potřebujete odejít a zároveň jej nechcete vzbudit, jsou tichá kolečka základ. Jediná součást, která začala jevit známky drobného opotřebení, jsou zmíněné opěrky, kdy na ose „k tělu – od těla“ vnímám větší vůli. Nic co by kazilo posez, ale prostě si toho všimnete.
Hraní, psaní, barvení
Ke křeslu je i držák na velký kelímek z neoprenu, což považuji za pro mě naprosto zbytečné a trochu bizarní. Pořád tu mám stůl, ne? Nicméně pouzdro jde díky suchým zipům sundat a pokud někde uvidíte kočárek, který má na sobě červený držák na nápoje se starými japonskými znaky, víte odkud je…
zdroj:
Vlastní foto autora
Mé dojmy z křesla Caliber X2 jsou ryze pozitivní. Pohodlí sezení se mi zvýšilo o stovky procent a hlavně je mnohem vyšší i komfort při práci. Povrch křesla se neodírá a dokonce přežil i nehody jako skápnutí lepidla na plasty z modelařiny, kterou na křesle také provádím. Chvíli jsem čekal jestli židle nezačne bublat a rozpouštět se, ale kupodivu nedošlo ani ke změně zabarvení potahu.
A ano, pokud se věnujete modelařině, mohu tenhle kousek tuplem doporučit. Široké opěrky poskytují dostatečnou základnu pro pevné držení modelu a pokud se ve snaze dosáhnout barvou do nějakého záhybu modelu silněji opřete, nemáte hned obavy, zda se pod vámi područka nezlomí. Po měsíci a půl nikde nepovolují žádné švy, nedochází k vyblednutí barvy a vše stále působí nově. Ani na sedáku nanajdete otisk mého jsoucna…
Musím zdůraznit, že i když mluvím o limitce Street Fighter 6, fakticky se veškeré pozitivní vlastnosti týkají jakéhokoliv modelu Caliber X2 od Cooler Masteru, takže až limitka zmizí z obchodů, pořád tohle mé jednoznačné doporučení platí pro i výše zmíněný základní model.
