Robert Hawkins je dalším z takových týpků. Do Francie se během 2. světové války vydává nabrat podklady pro reportáž a hned po přechodu hranic v něm nacistická brutalita na civilním obyvatelstvu probudí skrytého bojovníka. Porušuje svaté reportérské pravidlo o nevměšování se a nestrannosti, z rukou zastřeleného partyzána bere zbraň a vrhá se do série otevřených misí v Enemy Front.
Původně lineární střílečka, o které víme přibližně dva roky, prošla zajímavou obsahovou revolucí. Mohou za to Raphael van Lierop a Phil O'Connor, muži se zkušenostmi z velkých her typu Tomb Raider, Warhammer 40K: Space Marine a především Far Cry 3. „Nechci dělat další střílečku z 2. světové války, protože těch je tolik, že by uspaly slona,“ říká O'Connor. „Chci hru s příběhem, morálkou a svobodou rozhodování při samotné akci.“
Znalosti akce v otevřeném prostředí jsou při hledání tajných dokumentů ve francouzské vesnici obsazené nacisty jasně vidět. Herní plocha je plná překážek, které se dají důmyslně využít v boji proti Hitlerově armádě, kupříkladu náklaďák na kopci. Po jeho odbrzdění se stává vozem smrti, samospádem sjíždí k první nacistické hlídce a je obratně hozeným granátem odpálen. Alarm! Achtung!
Akce se rozjíždí na plné obrátky, Hawkins pobíhá mezi domy a balíky slámy jako kočka (inu, typický novinář!) a samotní nacisté namísto toho, aby byli tupí podle standardů umělé inteligence ve střílečkách, reagují s obdivuhodnou rychlostí a taktikou.
Enemy Front připomíná povahou bojiště Dishonored, ve které se svobodná akce odehrávala na přesně ohraničeném, zato detailně promyšleném území. Svůj díl na tom má CryEngine 3, který se stal „weapon of choice“ vývojářů. Prakticky vše je zničitelné a O'Connor ukazuje, že nejde jen o technologické flitry. Když je v hlavním esesáckém domě překvapen nacistou, prostřílí mu dřevěnou podlahu pod nohama tak, že se společně propadnou do přízemí na hlavu jiného vojáka. Těch několik sekund zmatku stačí k rychlé likvidaci a úniku oknem.
Střílení není procházkou růžovým sadem. Podobně jako ve Far Cry 3 očekávejte důležitou přípravnou fázi před samotným útokem, kdy můžete pozice nepřátel zmapovat a následně je neustále sledovat na minimapě. Jakmile se akce spustí, budou proti vám najíždět i přivolané posily a hraní rázem dostává rozměr výsměchu do obličeje hráče: chtěl jsi akci, chlapečku? Tak tady jí máš! Vinu za to samozřejmě může nést nastavení prezentované úrovně, ale i sám O'Connor se tváří, že Enemy Front má být v akční poloze pořádnou výzvou pro ostřílené hráče.
„Říkám tomu bojový sandbox,“ chlubí se O'Connor. „Budete neustále bojovat, to ano, jenže si vyberete, zda chcete jít do přímé konfrontace, stealthu nebo sabotáže.“ Sabotáž, nikoliv ta od Beastie Boys, ale válečná, je na české Wikipedii popisována jako: „...podvratná diverzní činnost, která spočívá v úmyslném a vždy důsledně utajeném poškozování předmětů denní potřeby nebo v narušování funkčnosti nějakého důležitého technického systému.“
V Enemy Front hraje silnou roli, protože Hawkins, byť zabíjí jako profík a pro strach má uděláno, se postupem času přidává k francouzskému odboji a jeho úkoly často souvisí s nenápadným poškozením německých operací, nikoliv s vyhlazením celé nacistické armády.
Neočekávejte tedy zbraňový arzenál velikosti polního skladu zbraní. Zbraně budete brát nepřátelům, a pakliže se dostatečně zamyslíte, tak je ani nepoužijete - postačí nůž. Vidíme to v druhé části prezentace, kdy tu samou úroveň O'Connor prochází stealthově a skutečně se mu daří nikoho hlasitě nezabít.
Jednoho z nacistů přiláká vypnutím gramofonu. Jakmile voják začne nasazovat jehlu zpět na desku, ocitá se mu v krku Hawkinsův nůž. „Vidíte, jak je náš člověk v podřezávání neobratný? To proto, že je novinář a nemá zkušenosti se zabíjením,“ sděluje vítězně O'Connor, jako by snad jedna animace dokázala vyvrátit dojem, že máme co do činění s nepravděpodobnou postavou. Ach ty videohry...
Otevřenost a kreativní bitvy jsou jednoznačným důvodem, proč Enemy Front i nadále sledovat, zvlášť když prošla evolucí od lineární střílečky k sandboxové akci. Poláci ze City Interactive, kteří hru ve svých polských a britských studiích produkují, tak mají v ohni kromě Lords of the Fallen a Alien Rage třetí želízko, které je žhavé jako čerstvě vystřelená kulka z německého MG 42. A ano, i z toho si novinář-obrácený-na-odbojáře v Enemy Front vystřelí. Ovšem až příští rok na jaře, kdy by hra měla na PC, PS3 a X360 vyjít.
