Nejen dobrými hrami a pozitivními událostmi je člověk živ. Herní průmysl tohle bohužel potvrzuje rok co rok, a tak se vždycky najde řada kandidátů na největší zklamání. Letos tomu nebylo jinak, a jakkoliv bylo rozhodování o druhé a třetí pozici poměrně těžké, o „vítězi“ nebylo sporu.
Všichni tři laureáti letošního Zklamání roku nás přitom obzvláště mrzí – na všechny jsme se těšili, všichni vypadali slibně a ještě krátce před vydáním by se jen těžko hledal důvod, proč by to mohlo dopadnout špatně. Jenže pak přišla drsná srážka s realitou.
3. místo: Vyhoření ambiciózního Watch Dogs: Legion
Ambiciózní plány a pak skutek utek? I tak by se dal popsat Watch Dogs: Legion. Hra nám na prakticky každé výstavě otevřela ústa. Vývojáři slibovali něco, co jsme tu ještě nikdy neměli: možnost hrát za jakékoliv NPC. Jenže ve výsledku? Postavy jsou nezajímavé, mdlé, jejích příběhy nejsou zrovna inspirativní, často se opakují. Netrvá to dlouho a přestanete mít chuť hrát dál.
Sázka na unikátní systém Ubisoftu nevyšla. Zamrzí to především proto, že jinak není Watch Dogs: Legion vůbec špatná hra. Staví na solidních základech dvojky a odehrává se v krásně zpracované, dystopicky futuristické verzi Londýna, která prostě má něco do sebe.
Hratelnost toho do sebe bohužel tolik nemá a vývojáři se už stihli za hru několikrát omluvit. Velká škoda a obrovsky promarněná příležitost.
2. místo: Zmršené předělávky kultovních strategií
Na druhém místě máme doslova učebnicové příklady, jak pokazit nepokazitelné. Může být totiž něco jednoduššího než udělat remaster či remake? Prostě jen vezmete to, co už dávno existuje, v případě remasteru to jen přežehlíte, v případě remaku trochu předěláte. A to by bylo, aby se to nepovedlo!
Jenže expertům z Blizzardu a Kalypso se jejich díla v podobě Warcraft III: Reforged a Commandos II HD Remaster nepovedla naprosto neuvěřitelným způsobem. Blizzard nás některými svými trailery vyloženě oklamal a prezentoval výrazně větší změny a úpravy, než jakých jsme se nakonec dočkali. Do toho si připočítejte nemalé technické problémy, nemluvě o tom, že hráčům původního Warcraftu III se hra povinným a nevyžádaným updatem najednou výrazně zhoršila.
Commandos II HD Remaster je na tom vlastně podobně – technické problémy, bugy, méně funkcí, chybějící multiplayer, zamlčování problémů, praktiky připomínající klamavou reklamu a k tomu všemu ještě nesmyslná cenzura dobových reálií. Přitom se tu Kalypso pokoušelo jen a pouze o remaster! A namísto jasného hitu to zkazilo jen těžko představitelným způsobem.
1. místo: Podraz CD Projektu
zdroj:
CD Projekt RED
O CD Projektu toho bylo v souvislosti se Cyberpunkem řečeno i napsáno mnoho a něco nám říká, že tenhle vykolejený vlak ještě tak úplně nebrzdí. A to navzdory tomu, jak skvělý Cyberpunk 2077 je – tady je potřeba jasně zdůraznit, že největším zklamáním roku pro nás není hra jako taková, jako spíše všechno ostatní kolem ní.
Nestává se často, aby velký vydavatel a výrobce konzolí odstranil hru ze svého obchodu a aby ten druhý u sebe pověsil velké upozornění, že daný produkt vážně není v pořádku. U takhle velké, očekávané a exponované hry se to vlastně asi ještě nikdy nestalo.
CD Projekt vydání Cyberpunku uspěchal, když na úkor hráčů a svých vlastních zaměstnanců upřednostnil peníze a teď za to sklízí přesně to, co sám zasel. Studio před vydáním úmyslně zatajovalo stav hry a nakonec si dovolilo vydat hru, která je na některých platformách skandálně rozbitá.
Dlouhodobě a pečlivě budovaná reputace CD Projektu tak pro mnohé okamžitě vyletěla oknem a bude trvat roky a několik dalších her, než to vedení firmy všechno vyžehlí.