Systém Paragonů a Renegádů se v rámci série Mass Effect postupně vyvíjel. Zatímco v prvním díle jste dialogovými volbami sbírali bodíky a zvyšovali si tím schopnosti okouzlování a vyhrožování, abyste si odemykali další možnosti v rozhovorech, ve dvojce už jste se bez těchto dovedností obešli. Pořád šlo ale o dva různé ukazatele a Shepard tak teoreticky mohl být současně hrdina a vypočítavý grázl, pokud jste konverzačně zvládli obojí vyvažovat.
Mass Effect 2 navíc dal Shepardovi možnost zasáhnout na určitých místech v cutscénách a zásadně tím ovlivnit svou image. Paragon zpravidla objímal a povzbuzoval sirotky zdrcené válkou, Renegád střílel do zad bývalé kolegy a tak podobně.
Tenhle systém zůstal i ve trojce, kde se ale reputace smrskla do jedné statistiky, takže už jste si nemohli dovolit tolik mlátit otravné reportérky, pokud jste se chtěli tvářit jako chrabrý zachránce celé galaxie.
A hráči zřejmě skutečně chtějí být takovými bílými rytíři. Alespoň to na Twitteru tvrdí John Ebenger, kterému v BioWare prošla pod rukama většina filmečků ze sérií Dragon Age a Mass Effect. Posléze pracoval na cutscénách v Assassin’s Creed: Odyssey a Star Wars Jedi: Fallen Order. Podle něj hrálo asi 92 % lidí za Paragony, což je podle něj trochu škoda, protože na obsahu pro Renegády tvůrci udělali pořádný kus práce, jen aby ho většina lidí vůbec nikdy neviděla.
zdroj: Archiv
A není to ojedinělý případ – je prý extrémně těžké najít RPG, kde by to dobro a zlo mělo půl napůl. Možná i proto se do her v posledních letech potichu vkrádají „odstíny šedi“, které asi nejlépe ilustruje zaklínačská série se svými menšími zly a rozhodnutími s dosti nepředvídatelnými důsledky. Anebo Tyranny, kde kralují zlé postavy, protože ty hodné jsou vrcholně nudné a taky trochu přihlouplé. Což je ovšem světlá výjimka. Nebo spíš temná?
Velké části hráčů se hraní za zlouny zkrátka příčí a konkrétně v Mass Effectu se mu někteří možná vyhýbali i proto, že nemilosrdnost ve většině případů nebyla vůbec nutná k dosažení cílů. Třeba na tom hráčská morálka nakonec není tak bídně.
A co vy? Zvládáte si ve hrách vybírat „kruté“ možnosti, nebo jste na všechny hodní?
zdroj:
Vlastní foto autora
