Nejedna hra se snažila napodobit úspěch automatizačního Factoria. Některé byly krásnější, jiné zase megalomanské, další prostě jen vtipné. Spojuje je ale jedno: zapojovat mozek při vymýšlení komplexních procesů, které z vás udělají mistra výrobních řetězců. Microtopia v tomhle není výjimkou. Tentokrát ale vaše hlavní starostí nebudou výsledné suroviny, ale samotné přežití vašich mikroskopických svěřenců. Stává se z vás totiž vládce kolonie miniaturních mravenců.

Koloběh výroby

První kroky ve světě Microtopie jsou vlastně standardním začátkem podobné hry, i když už tady začne vystrkovat antény stylovost celého počinu. Třeba když sledujete přistání vaší královny, ve které vidíte talent tvůrců, kteří moc pěkně vymodelovali pomocí seskupení diod, plechů a pájených spojů. Nebo třeba když vám z hnízda vypadne první robotická larva nebo když sledujete své mravence, jak se rozbíhají a v kusadlech nesou do skladiště kusy železa odpadlé z ozubeného kola. Jedná se prostě o stylovou podívanou, která mě nepřestala fascinovat ani po hodinách hraní i díky tomu, jak se vaše mraveniště postupně rozrůstá.

Jinak začátek zpracovatlských procesů nevybočuje z toho, co můžete vidět v jiných hrách podobného žánru. Železo během přetavujete na plechy nebo šrouby a výrobky skladujete pro pozdější využití. Královně skrz sběr zářivých plodů zajistíte příjem energie, aby vytvářela další potomky, protože mravenci slouží jako dopravníkové pásy. Jenže namísto pevného umístění jim budete plánovat cestičky.

zdroj: Cordyceps Collective

Musíte si totiž uvědomit, že neovládáte výrobní linku, ale živý organismus. Suroviny nestačí dopravit z bodu A do bodu B, ale váš mravenec se musí ještě vrátit na začátek kruhu, aby proces zopakoval. Musíte vymyslet, jak nastavit, aby větší počet mravenců cestoval po stejné cestičce, ale nepletli se navzájem pod nohy.

Najednou neřešíte rychlost pásů, kapacity ani výši produkce továren, ale stavíte systém logických úkonů, které na sebe musí nějak navazovat. Jak hra totiž postupuje, dostáváte čím dál tím více druhů mravenčích cest, které řídíte rozdělovníky. Budete si tak lámat hlavu nad tím, jak postavit cestičky s pomocí ukazatelů, které říkají, kolik mravenců má běhat za vytičenou branou, po jakém čase pustit dalšího mravence, s jakým produktem může mravenec projít a nebo třeba jednu z nejužitečnějších, která udává, že má členovec jen běžet a nic nedělat, dokud nedorazí do cíle.

zdroj: Cordyceps Collective

To, že své mravence vlastně programujete, není daleko od pravdy. Hra je ale naštěstí benevolentní a nechá vás celý proces rychle měnit. Cesty stačí překreslit, budovy můžete zdarma v reálném čase přesouvat a třeba výstupy skladišť můžete udělat vlastně kdekoliv. Ani vzdálenost neovlivňuje rychlost výdeje surovin. Je to zatraceně dobře, protože mé experimenty často dopadaly nezdarem a chvíli trvalo, než jsem vůbec našel chybu a následně identifikoval, jak ji opravit. Hře trochu schází nějaký větší přehled toho, jak vaše kolonie funguje. Ve finále je tak hlavně na hráčově bystrém oku, aby našel, co je špatně nebo kde se dá ještě vylepšit plynulost celého procesu.

Existenciální mraveniště

Hlavně budete ale řešit smrtelnost vašich pracantů. Na počátku sice dostanete pár dělníků, kteří neumřou, ale na další si budete muset počkat až na samotný konec košatého vývojového stromu. Jinak máte deset minut od zrodu nového mravence k jeho skonu vedle výrobní linky. V tu chvíli je už ideální mít na hlavní cestě od královniny síně už nachystanou jeho náhradu.

Prvek ještě ozvláštňuje to, že základní dělník začne ubýt už zhruba po první hodině hraní zastaralý. Dva pak ale můžete spojit do silnějšího, a to je jen začátek dlouhého vývojového stromu specialistů. Třeba i výzkum funguje přes speciální mravence. Postavíte je ze dvou lepších dělníků a pak je musíte na k tomu určené platformě krmit stejnou energií jako královnu, než jim praskne zadeček, ze kterého máte výzkumné body.

zdroj: Cordyceps Collective zdroj: Cordyceps Collective

To je samozřejmě jen základ. Brzy přibydou lepší dělníci, mravenci schopní těžit, létavci, kteří zvládnou osídlení dalších herních ostrovů, jež musíte navštívit kvůli unikátním surovinám a samozřejmě i jejich vylepšené verze. Zajistit celkovou funkčnost koloběhu mravenčích kast je jedna z nejzábavnějších věcí na Microtopii. I díky tomu, že mravencům, kteří jsou přetvořeni na lepšího, se resetuje časovač smrti.

Hra na to pamatuje a máte k dispozici i bránu, která pošle mravence na jeho další cestu podle stáří a můžete tak kontrolovat poslední cestu vašich výtvorů k nové, lepší existenci.

Netradiční, ale dobrá

Pokud budete od Microtopie očekávat tradiční automatizační zážitek, tak úplně ho nedostanete. hra je zkrátka a dobře jiná. Některé mechanismy jsou jednoduší, ale o to více potrápí vaše mozkové závity jinde. Hlavně se budete muset naučit myslet trochu jinak, protože tentokrát neovládáte bezduchou dálnici pásů, ale organicky se vyvíjející mravenčí rod. Musíte se naučit nebát se přestavovat, optimalizovat a uvědomit si, že vás to kromě nic dalšího nestojí.

zdroj: Cordyceps Collective

Naštěstí je obtížnost celkem příjemně zaštítěná samotným vývojovým stromem. K odemčení cesty dál totiž často potřebujete mít ve svém království třeba 75 mravenců. Což vás donutí optimalizovat jejich výrobu, zlepšit krmení královny a podobně. Navíc i v samotné hře musíte dosáhnout hodnoty energetického příjmu, aby se vám maximum zase o kus zvedlo. Ruku v ruce s tím vás tak hra trochu postrkuje k tomu, abyste se museli na další vývoj připravit a vlastně tím říká: Zužitkuj 75 mravenců, vylepši se a já ti přidám další do stovky, které už napojíš na tvůj stávající proces díky novým technologiím.

Na stranu druhou trochu chybí větší volnost a možnost vydat se nějakou alternativní vývojovou cestou. Zase to ale trochu vynahrazuje hromada možností nastavení samotných cestiček. Věřím, že ty, které jsem třeba moc nepoužíval, budou pro jiného páteří přepravního systému díky trochu odlišné logice, jak celý proces uvádí do pohybu.

Když pak oddálíte mapu a vidíte okem mikroskopu, jak se na miniaturních ostrovech hemží vaši svěřenci, je to čirá radost. Stejně jako když poprvé vypustíte letce na vedlejší ostrov, aby sbíral kousky mědi, která vám chybí. Nebo když se díváte na nový systém cestiček a všude už konečně neleží mechanické mrtvolky.

Mraveniště pro hračičky

Microtopia je zábavnou simulací mikroskopických mravenců, kteří nechají svůj osud ve vašich rukou. Pořádně se při ní zapotí mozek, a i když vás nechá dělat si vše po svém, příjemně vás vede za ruku. Přál bych si, aby jednotlivé biomy byly mechanicky o něco rozdílnější a hra měla víc přehledů o tom, jak se vám vlastně daří.

Nicméně jakmile vám dojde, že se nejedná o úplně obyčejnou automatizační hru, ale že záleží na nastavení životního cyklu robotických mravenců a dalších podobných prvcích, začnete o samotném plánování vašich cest uvažovat úplně jinak. Hlavně nemusíte mít strach z experimentování, protože pokud je hra v něčem benevolentní, je to právě přestavba čehokoliv, co potřebujete ve svém plánování změnit. Už jen za to si zaslouží obrovský palec nahoru.