Legend of Zelda:Twilight Princess recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Legend of Zelda:Twilight Princess recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 12. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Zelda se stala nejúspěšnějším startovním Wii titulem a představuje další pohled na zemi Hyrule, na níž padl dusivý stín zla. Tenhle pohled je zcela v intencích žánru akčních RPG, jak je aspoň vidí v zemi rytířů Bušidó.

Autor: Mart
Publikováno: 17.prosince 2006
Verze hry: anglická/prodávaná/Wii
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Nová Zelda, která se stala nejúspěšnějším startovním titulem pro konzoli Nintendo Wii, představuje další pohled na zemi Hyrule, na níž padl dusivý stín zla. Přičemž tenhle pohled je zcela v intencích žánru akčních RPG, jak je aspoň vidí v zemi rytířů Bušidó. Opět se nadějete přítomnosti charismatického hlavního hrdiny jménem Link, který se příchozí temnotě, resp. soumraku, musí stůj co stůj postavit - přirozeně s legendárním mečem v ruce. V případě Wii navíc i s wiimote v ruce, neboť oproti podle všeho zcela identické GameCube verzi tvůrci pro potřeby Wii Zeldy do hry implementovali novou koncepci ovládání, kde se počítá pouze s kombem wiimote+nunchuk. Jiná alternativa ve Wii verzi zkrátka není.

V Twilight Princess na vás čeká neuvěřitelně rozlehlý, navíc docela rozmanitý a členitý svět, kde potkáte staré známé tváře a hlavně si připomenete herní mechanismy či pravidla z dřívějška. Ne vždy jsou tahle shledání stejně příjemná a čarovná, ale buďte trpěliví, uvedená vlastnost se tu rozhodně vyplatí, neboť nová Zelda nabízí mnoho desítek hodin ke svému pokoření. Je to takový herní koktejl z ingrediencí, které sice pořád skvěle chutnají, ale nelze přehlížet, že by mohly být ještě lepší.

První krůčky ve hře jsou přitom obezřetné, až by se dalo říci nudné - ústřední protagonista je při nich poněkud nevýrazný a v malé vísce, kde začíná jeho dobrodružství, se musíte spokojit pouze s textovými rozhovory, předznamenávajícími styl vyprávění příběhu. Ten dílčím způsobem oživuje jenom Midna skrze takové roztomilé, byť nesrozumitelné žvatlání, ale k téhle tajemné postavičce se dostaneme až později.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Starý svět v novém kabátě
Příběhová linie vás protáhne skutečně různorodými dungeony plnými pastí a nástrah, všudypřítomných nepřátel a zejména hádanek. Jejich obtížnost a komplexnost pozvolna narůstá, takže jistě přijde vhod novinka, již představuje bizarní postavička v tom kterém dungeonu k nalezení, díky níž si můžete uložit postup přesně k danému místu. To je oproti předchozímu dílu s podtitulem Wind Waker s vymezenými teleportačními panely výrazný posun vpřed.

Ačkoliv několikapatrové dungeony jsou tvořeny vždy jen z několika místností, je skutečně obdivuhodné, jak vám tvůrci dokáží na tak malém prostoru pravidelně dosti zamotat hlavu. Třebaže na tom budou výrazně lépe hráči, kteří tuhle sérií dobře znají, a třebaže většinu času se jedná jen o správné použití klíčového předmětu z inventáře, nechybí ani manuální aktivování spínačů a spouštěcích mechanismů či pár dalších vskutku pěkných momentů. Za všechny uvedu zajímavé přesunování bloků/soch, i když musím s politováním říci, že tohle schéma je použito jen velice okrajově.

Prozkoumávání herního světa v Twilight Princess vám zaručuje zásadní bonus jednak co se týče vaší celkové výdrže, tak i samotného inventáře. Ve něm se může objevit také výtečná zbroj, leč k této se nedostanete hned tak, neboť svět Hyrule se vám otevírá postupně. Jde vlastně o veskrze lineární pouť, současně však o pouť nesmírně dynamickou a motivující. Škoda jen, že bojování se zástupy nepřátel, sužujících zdejší krajinu, není obtížnější a více nevyužívá propracovanosti vašich útočných dispozic, do čehož se zařazuje takové pobíjení nohsledů zla ze sedla vašeho koně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vzhůru do boje!
Při častých střetech upotřebíte šikovně navrženou možnost tzv. "locknutí" soupeře, přičemž další vaše pohybové nuance provádíte vždy čelem k takto vybranému soupeři. Nechybí různé úhybné manévry, několik komb a také speciálních technik, jež se s postupujícím časem učíte od záhadné postavy, u níž bude odhalení její pravé identity představovat jedno z velkých překvapení téhle hry. Pro máchání mečem povětšinou využijete právě wiimote, bohužel nemám za to, že by Nintendem naroubované ovládání přinášelo potřebné uspokojení.

Pravda, nemusíte se nějak výrazně angažovat, tím myslím, že nemusíte bůhvíjak zuřivě třást wiimote pro efektní sek či bodnutí, nebo pro destruktivní vířivý útok okolo své osy (tady přichází ke slovu zase nunchuk) v případě, že jste se ocitli v obklíčení, či je převaha protivníků příliš značná. Ale i úsporné pohyby zápěstím se mi jeví poněkud nepohodlné a ve finále zbytečné. Neřkuli, že se mi občas stávalo, že vybrané kombo neproběhlo korektně, neboť pohyb wiimote z mé strany byl zase až příliš úsporný. A aby toho nebylo málo, je tu ještě jeden problém. Kamera.

Ve 3D Zeldě se na svět vždy nahlíželo v klasické third-person perspektivě, kterou šlo a nadále lze zaměnit za víceméně pasivní rozhlížení se z pohledu vlastních očí. Provázané s preciznějším zaměřováním vybraného cíle při použití nějakého specifického vybavení, kam může patřit např. luk. Zrovínka tady je nutno přiznat, že s wiimote jde o intuitivnější krok, byť vybranou akci (střelbu z first person) s analogem v pohodě zvládnete též. V předchozích Zelda počinech bylo obvyklé, že se kamera upravovala vycentrováním (stejně tak je tomu i zde). Ovšem šlo o problematickou záležitost v případě, že byl poblíž nějaký nepřítel, protože pak se z toho stalo jeho automatické zaměření.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Řešením bylo manuální natáčení kamery pomocí pravého analogu. Ten však u komba wiimote+nunchuk nenajdete a tudíž u Wii verze není ani tahle dispozice. Je pravda, že to Nintendo zvládlo i bez ní relativně dobře, ale chybí tomu zkrátka potřebný komfort, který vám v řadě momentů úplně zbytečně komplikuje hraní. Když se k tomu občas přidá i špatně navržená defaultní kamera, což byl nicméně pravidelný problém všech 3D dílů Zeldy, nemáte z toho příliš dobrý pocit. Ale skutečně jenom OBČAS, tohle slovo si když tak podtrhněte.

Nový rámec hraní
Twilight Princess nabízí hned několik novinek. Kupříkladu bohatou interakci s okolním prostředím, kde je spousta věcí ke zničení a nebo se jich dá využít jiným způsobem, mezi což patří např. sebrání kusu dřeva a jeho zapálení, přičemž světlo a oheň hraje v řadě okamžiků veledůležitou roli. Znovu bude váš inventář plnit hafo nejrůznějších propriet pro své využití na k tomu určených místech, kde si různé typy bomb dokáží poradit s kamennými závaly, výbušné šípy např. s krápníky na stropech jeskyní, s těžkými botami lze pochodovat po dně jezera, atp.

Výčet předmětů a jejich systém použití je zcela v intencích série, jenom se jejich působnost tu a tam lehce pozměnila. Nebo vylepšila, jako je příklad lucerny ve vašem držení. Hrátky se světlem tu v minulosti ale byly také, stejně co pohled na dvě různé dimenze. Ovšem v té zde označované jako Twilight měníte nyní hodně dramaticky svou podobu.

Z Linka, jakožto sympatického modrookého mladíka v zelené tunice, se náhle stává vzrostlý vlk, čemuž jsou uzpůsobeny i jeho zcela unikátní schopnosti. Interakce se rozrostla o možnost vyhrabávání děr v zemi nebo se prohrabání odněkud někam. A díky pokrokovým smyslům zaznamenáte důležité pachy, které vás posléze přivedou na stopu hledané osoby. Zrovna poslední nápad je sice ve finále poněkud minoritní, ale jako oživení určitě potěší.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Poté, co ze hry jakoby zmizí Twilight sféra, dostanete do vínku schopnost měnit svou podobu dle vlastního uvážení, což bude koneckonců nutné, protože ve vlčí inkarnaci dokážete vidět věci normálním okem nepostřehnutelné, nemluvě o užitečném teleportování, jež tak trochu odepisuje Eponu, vašeho oře. Jeho čas však má ještě přijít! Byť už s ním v danou chvíli budete mít leccos za sebou. Nyní mluvím o jednom z dalších zpestřujících motivů, jímž je doprovod koňského povozu mířícího z hlavního města do vesnice, kde přebývá léčitel. A mluvím o střetech s nepřítelem evokující dávné rytířské turnaje, kde se jezdci na koních rozjížděli čelem proti sobě vyzbrojení dlouhými dřevci.

Mimochodem, vedle koně usednete též na hřbet patřičně divokého a vzrostlého divočáka, čeká vás jízda na loďce a nebo navigování nestvůrného obřího ptáka, což jsou další střípky nápadů podtrhujících resumé, že se tady nudit rozhodně nebudete. Součástí téhle rovnice je i fůra rozmanitých miniher a vedlejších questů, do čehož lze zařadit sbírání zlatého hmyzu kvůlivá navýšení kapacity vaší peněženky, rybaření, k němuž padne wiimote naopak jako ulitý, snowboarding a nebo návštěva mnohapatrového dungeonu (naštěstí nepovinně), kde je hlavním tématem hardcore bojování.

Nová postava, která se k vám při prvním setkání s Twilight dimenzí přidá, se jmenuje Midna. Jde o vskutku roztomilou kreaturku, která vás bude spolu provázet celou hrou, buď na hřbetě (když jste vlkem) nebo půjde ve vašem stínu (když jste člověkem). Má pro vás nachystané důležité rady a postřehy, co vám dílem zpříjemní a zjednoduší hraní a nebo aspoň pobaví. O vaši dobrou náladu se přitom dále postará několik humorných scén a momentů, stejně jako o poznání hutnější story, než tomu dříve bylo zvykem!

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Z bestiáře viditelně vystupují především samotní bossové, mající klasicky olbřímí proporce. U nich však platí stále stejná rovnice, tedy nalezení slabého místa, do něhož v příhodný a v k tomu vymezený čas povedete útok. Ačkoli tohle schéma, které se za celá desetiletí nijak zásadně nezměnilo, nelze brát zrovna tady za nějaký zápor, protože jde o jednu z mnoha ukázek malé invence celého herního průmyslu.

Hra obsahuje příjemnou geografickou různorodost. Vedle nížin, jimiž protéká řeka, či hustých hvozdů, se podíváte do hodně nebezpečné pouštní oblasti, kde na vás tvůrci mimo jiné nachystali dungeon s pohyblivým pískem. Je tu také výlet do oblak a byť Link snese pády z hodně velkých výšek, čeho je moc, toho je příliš. Také vás čekají setkání s různými, byť vesměs známými rasami, obývajícími zdejší svět, a hlavně s hodně vstřícnými checkpointy, díky kterým to má patřičný spád a současně to ulehčuje vašemu snažení.

Standardní zpracování
Po vizuální stránce se sice nedočkáte nějakých úchvatných obrazů ve stylu Final Fantasy XII, ovšem hra podporuje progressive scan (480p - k čemuž si musíte dokoupit komponentní kabel, widescreen) a netrpí obvyklými neduhy jako je dokreslování či zpomalování. Nechybí tu motiv střídání dne a noci, změny počasí, pár pěkných efektů hrajících asi jenom na efekt a v neposlední řadě výborně zpracovaná voda.

Na druhou stranu se musíte spokojit s low-res texturami a blurem. Výsledný dojem je však určitě pozitivní, nehratelné sekvence umocňují větší prožití herních událostí a vrhají lepší světlo na celkové "dílenské zpracování". Konzistenci zdejšího univerza narušuje snad jen pravidelný, byť velice krátký loading při přechodu mezi jednotlivými lokacemi, u nichž se orientujete mimo jiné podle mapky v dolním rohu obrazovky, přesně jak velí tradice.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si můžete prohlédnout v galerii

Rozmístění tlačítek mi ne zcela vyhovovalo, protože u wiimote jsem musel pravidelně trochu nešikovně přehmatávat mezi buttony. Uvedené neplatí pro nunchuk, se kterým panuje velká spokojenost a skrze který definujete především směr pohybu hlavního protagonisty. Mezi jeho časté aktivity patří rutinní přeskakování mezi platformami, přelézání, automatické přichycení se jejich okrajů při pádu, jemuž předcházel krok do prázdna, apod. Tombraiderovský element umocňuje design některých dungeonů a další schopnosti vycházející také z kontextového tlačítka přizpůsobujícího se momentálnímu stavu věcí či situaci! Link umí plavat, později se dokonce i potápět, šplhat a ručkovat po římsách, odtlačovat k tomu určené objekty a samozřejmě bojovat, tady dost často s mečem a štítem ve svém držení.

Přes absenci namluvení lze ocenit audio položku, tady pak hlavně velmi příjemnou a stylovou hudební kulisu, která vkusně dotváří atmosféru oblasti, či situace, v níž se právě nacházíte. Stran ozvučení - jeho kredit znevažuje nepřeslechnutelná skutečnost, že řada zvuků vychází z vestavěného reproduktoru u wiimote. Nápad to možná na papíře není úplně marný, kdyby reproduktor za něco stál. Většina křaplavých zvuků se tak nedá moc poslouchat, nebál bych se dokonce říci, že ruší, pohříchu je nelze ztlumit či rovnou vypnout.

 Jak tohle povídání uzavřít?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zelda v Twilight Princess je rozhodně důstojným nástupcem série, která ve 3D podobě nastartovala svou dráhu už na konzoli Nintendo 64 a to takovým způsobem, že se jí do té doby známá a jinak kvalitní RPG konkurence ze 16-ti bitů nedokázala přiblížit. Skutečnost, že od dob dobrodružství v Ocarina of Time jde Zelda ve stále stejných intencích naznačuje, že zmíněná Ocarina byl patrně nadčasový produkt. Třebaže jej v Twilight Princess v mnoha ohledech dále vylepšují, v řadě jiných přešlapují zbytečně na místě a nijak neriskují, což je pro bigN poněkud typické. Jediný skutečně zásadní prvek - nová koncepce ovládání, se povedl tak napůl, hrát se to sice dá, ale žádná satisfakce nepřichází a dokonce bych si dovolil tvrdit, že to s klasickým padem bude lepší a komfortnější záležitost.

Stáhněte si: Trailer, Další videa

Související články: Novinky

Mart
editor: jd






 
 

Verdikt:

Chybí tomu opravdu málo, onen pověstný krůček, k překonání výjimečné 90-ti bodové hranice. Nevadí ani tak omílání stále stejných principů a nápadů, protože to Nintendo přese všechno dokáže poutavě prezentovat, představit v podobě, která vás vtáhne, pohltí a nepustí. Tím spíše, když je v Twilight Princess tak obrovský svět a je v něm taková spousta možností, co podniknout. Na vině je spíše wiimote, s klasickým padem by tohle dobrodružství mohlo být ještě o něco zábavnější a sofistikovanější, konečně GameCube verze už je na trhu. Ale možná, že vám Wii zkušenost i přesto bude stačit, protože je stále bezkonkurenční.

Nejnovější články