| Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 29. ledna 2009 | Verze hry: review/PS3/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Xboxová inspirace Planeta Helghan není hezké místo pro život. Hlavní město Pyrrhus se svými periferiemi a industriálními zónami nemá daleko k Dantově Peklu, až z ní jde mráz po zádech. Okolní krajinu tvoří jen bezútěšná a vyprahlá poušť, posetá troskami lodí a páchnoucích rafinerií. Pokud jste se těšili na hluboké lesy a zurčící potůčky, rychle na ně zapomeňte. Helghan nejlépe definují čtyři barvy: hnědá, zelená, žlutá a hlavně šedá. Jejich vzájemnou kombinací vzniká těžko popsatelná barevná směs, která vzbuzuje všechny pocity, jen ne ty romantické. Možná je to po čase trochu stereotypní paleta, ale svůj účel splňuje dokonale. Tak, jako se mluvilo o inspiraci prvního dílu Killzone xboxovou střílečkou Halo, si nelze nevšimnout několika styčných bodů s dalším xboxovým hitem Gears of War. Jízda na vlaku nebo vozíku ve slévárně našla své místo i zde a hezkým způsobem oživuje klasickou FPS akci. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Úvod hry mě vyděsil naprosto šíleným trháním zahajovací animované sekvence, ale problém byl jen s rychlostí načítání dat z vloženého média a jejich přesouváním na harddisk. Po restartu bylo vše v naprostém pořádku a animace proběhla zcela plynule. Tento problém však hlásí více novinářů, čili pokud by se něco podobného stalo i u plné verze, měl by vám pomoci restart. Trochu horší je to s načítáním lokací na pozadí, což čas od času lehce narušuje jinak plynulý framerate. Rozhodně se nejedná o dramatický problém a je možné, že krabicová verze bude nakonec ještě lépe optimalizovaná. 
zdroj:
tisková zpráva
Hra nabízí tři různé módy: Warzone, Skirmish a Campaign. Warzone je více než dobře vypadající online multiplayer až pro dvaatřicet hráčů na osmi různých mapách. Nabízí celkem sedm různých profesí, klany, hodnosti, žebříčky, zkrátka vše, co má mít správný multiplayer. Skirmish se dá charakterizovat jako offline trénink s boty, jejichž počet a kvalitativní úroveň si můžete nastavit. Úkoly se neustále mění, což přispívá k velké zábavnosti hry a to i na nejnižší obtížnost. Singleplayerová kampaň nabízí 10 misí, kterých se účastníte samostatně, s parťákem nebo s celým týmem Alfa. Většinu misí proběhnete ve dvou a z toho důvodu zamrzí nepřítomnost kooperativního módu, který Guerilla tým vysvětluje nedořešením loadingu pro tuto klíčovou vlastnost. Podle mlhavých příslibů snad vydají patch, který nám co-op do hry časem implementuje. Hra by si jej určitě zasloužila. • Na vlně Call of Duty Pokud bych měl hru přirovnat k nějakému jinému titulu, pak z herní stránky je nejpodobnější asi Call of Duty 4. Stejná bojová vřava díky perfektně promyšleným skriptům, které jsou jen v případě Killzone 2 výrazně volnější a boje proto působí syrovějším dojmem. Charakteristickým prvkem místní války je všudypřítomný prach a kouř, takže občas úplně přestanete vidět a musíte počkat, dokud se oblaka nerozptýlí. V těchto okamžicích je dobré využít implementovaný krycí mód, kdy se přilepíte k vhodnému objektu a zpoza něj pak můžete vykukovat a ostřelovat nepřítele. Celé je to poměrně dobře funkční, i když se ve vzácných okamžicích stávalo, že voják zůstal nekrytý třeba při přebíjení zbraně, ačkoliv jsem analogovou páčku již dávno nedržel. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Přišpendlit na zeď jako bezvládnout loutku Call of Duty 4 vám připomene i systém zdraví, který se automaticky doplňuje, jakmile si někde v klidu odpočinete. Počet střelných zbraní je omezen na pouhé dvě a de facto jen jedna je velká. Druhou tvoří nepříliš výkonná pistole, která pomůže jen v nouzi, stejně jako útočný nůž. Zbraňový arzenál je ale poměrně pestrý. Najdete tu vše, od samopalů, karabin a lehkých kulometů, až po raketomet, plamenomet nebo elektrické dělo. Zajímavá je zbraň střílející explodující hroty, které přišpendlí nepřítele na zeď jako bezvládnou loutku. Velmi účinné jsou také granáty, ať je to tříštivý, elektrický nebo zápalný. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Biped místo buginy 
zdroj:
tisková zpráva
Killzone 2 také konečně napravil velkou chybu z prvního dílu, kde jsme postrádali ovladatelná vozidla. Je to sice oprava jen částečná, protože tank si vyzkoušíte jen jednou a to na mimořádně omezeném prostoru – v podstatě můžete jen střílet a trochu popojíždět tam a zase zpátky. Mnohem spokojenější budete s EXO bipedem, robotem, se kterým projdete kus krajiny a zlikvidujete několik desítek nepřátel.Jeho zajímavou vlastností je, že umožňuje skákat nebo rychle běhat a vybočuje tak z řady obdobných strojů z jiných her. Hodně mě naštvala krásná terénní bugina, u níž budete předpokládat, že se s ní také svezete nebo si přinejmenším zastřílíte z jejího lafetovaného kulometu. Hra vás však krutě vyvede z omylu a tohle šikovné vozítko uvidíte jen v krátké animaci. Ve finále tedy ovladatelná vozidla nedopadla nejlépe, v multiplayeru nejsou vůbec, ale nemusíte hned pršet, jak říká známé pořekadlo. • Parakotouly do zad Achillovou patou většiny her je umělá inteligence, ale tohle nepopulární spojení pro druhý díl Killzone rozhodně neplatí. Už v prvních vteřinách bojů pochopíte, že programátorům se podařilo vytvořit přesvědčivého protivníka, který je základním stavebním kamenem každého kvalitního AI modelu. Nepřítel dokáže bojovat jak zpoza krytu, tak i zblízka, kdy se k vám rozběhne a zaútočí pažbou nebo nožem. Vojáci umí parakotouly, převalují se do stran a snaží se vpadnout do zad, což je na některých místech skoro až frustrující. Neustále mění svou pozici, takže je jen málokdy nachytáte s mířidly zaměřenými do jednoho bodu. K jejich přesvědčivosti přispívají i realistické animace zranění a umírání, kdy si můžete všimnout takových detailů, jako je zásah do kolen, který jim podlomí nohy. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
Sony
Překvapivě dobře bojují také spojenci. Jsou schopni samostatné existence, obvykle neimitují boj jako bezduché loutky v konkurenčním Resistance 2, ale skutečně se pokouší přestřelky vyhrát i bez vaší pomoci (byť to není pravidlem). Je asi zbytečné dodávat, že pokud se do bojů zapojíte, postupujete vpřed mnohem rychleji a s daleko větším uspokojením. Velmi příjemně překvapují maličkosti, jako když vám elegantní předají stacionární kulomet do vašich rukou nebo se skloní v okamžiku, kdy házíte granát. Na tomto místě lze vzpomenout rovněž funkci medika v podobě bota ve Skirmish módu, který zbytečně neriskuje svůj život, jako jeho kolega v Gears of War 2. Z toho důvodu jej ale budete proklínat, protože vám občas nepřijde na pomoc, ale bude se nejprve snažit zabezpečit okolí.
• Pozor na vlastní tanky! Během hry dochází k situacím, kdy s pomocí jiného vojáka z týmu vyšplháte na vyvýšené místo a poté mu podáte ruku, aby se i on dostal za vámi nahoru. Pokusil jsem se tento mechanismus několikrát narušit, ale marně. Designéři to velmi šikovně ošetřili a ať už se vrátíte zpátky nebo zkusíte celý proces jakkoliv sabotovat, AI nezvikláte. Vždy přesně ví, co právě potřebujete a přizpůsobí se dané situaci, abyste někde nezakysli. Umělá inteligence je opravdu na vysoké úrovni a netrpí vážnými chybami. Jen naprosto zřídka můžete vidět vojáka, který se na pár vteřin zapomene, bude na místě utíkat do zdi nebo proběhne svým kolegou. Chlapík s RPG si tu a tam neuvědomí, že střílet v místnosti není nejlepší nápad a občas můžete AI zaskočit příliš rychlým přiblížením. Jinak se však vojáci snaží chovat jako opravdoví vojáci. Z lehce problematických interakcí s hráčem jsem narazil na drobnost, kdy mě na mostě přejel vlastní tank a ve Skirmish módu mě vytáčelo přetahování se s AI o to, kdo odstraní výbušninu ze zdi. Toto jsou však jen drobnosti, kterých mají jiné hry celé násobky. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Grafická očekávání hráčů postavila vývojáře před nelehkou úlohu: vytvořit technologicky stejně kvalitní dílo, nebo se alespoň přiblížit renderovanému videu, které poněkud přehnaně demonstrovalo budoucí vzhled hry na výstavě E3 v roce 2005, kdy byla ještě i samotná konzole PlayStation 3 v plenkách. Tento psychologický nátlak si vybral svou daň v podobě dlouholetého vývoje Killzone 2, ale vybičoval tvůrce natolik, že se jim podařilo nemožné: skutečně se dokázali přiblížit svým dávným slibům, přestože bych si netroufal říci, že hra se traileru vyrovnala nebo jej překonala. Ostrost textur, vyhlazení nebo efekty částic jsou v renderu stále o řád nebo dva výše, ale konečné zpracování hry si i přesto zaslouží chválu. Pomiňme teď odborné diskuze o možnostech tzv. deferred renderingu, který byl zvolen za základ enginu Killzone 2, a věnujme se raději praktickým výsledkům. Osobně bych zdůraznil fakt, že hra vypadá v pohybu na HD televizoru lépe, než na obrázcích nebo ve videích, které můžete vidět na internetu. Bylo to pro mě zajímavé zjištění, jelikož obvykle bývá skutečnost přesně opačná. Killzone 2 je však asi tou pověstnou výjimkou potvrzující pravidlo… 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samotné zpracování města nebo pouštní krajiny je poměrně působivé, přestože budovy výraznými detaily neoplývají a jejich „panelákovitá“ hranatost po čase zevšední. Trochu jsem postrádal monumentální výhledy do dálky, kterými tak okouzluje Gears of War 2, ale několika krásných záběrů se nakonec dočkáte ve druhé polovině hry. Kde však engine ukazuje svou opravdovou sílu jsou nejrůznější efekty, ať už je to prach, kouř nebo hrátky se světlem. Všudypřítomná špína, poletující částečky v povětří nebo odrážející se jiskry od objektů dodávají hře na detailu tam, kde ho trochu schází v samotném 3D modelu. Výsledek je skutečně působivý a ze hry doslova dýchá válečné peklo, díky kterému jsem hře odpustil fádnější okolí. Tím však ještě grafici z Guerilla Games zdaleka neřekli své poslední slovo. 
zdroj:
tisková zpráva
Hlavní silou enginu jsou totiž světla, jejich odrazy na stěnách a celková kompozice, která díky tomu vzniká. Nějaké konkrétní příklady se uvádějí špatně, protože tuhle nádheru musíte vidět na vlastní oči. Zkuste třeba sledovat, co dělají modré kontrolky na zádech vojáků, jakmile stojí poblíž zdi. Pak pochopíte, v čem spočívá síla této technologie. Když už jsem u vojáků, nesmím zapomenout zdůraznit kvalitu jejich modelů, zejména tváří a obecně mimiky, která je na vynikající úrovni a snese srovnání i s takovými hity jakými jsou Crysis nebo Mass Effect. Každý detail jasně potvrzuje, že tuhle hru dělal tým profesionálů, kteří nenechali nic náhodě.• .. ale přesto podrobit kritice Pokud bychom chtěli něco podrobit kritice, pak je to snad poslabší voda, která působí archaicky a je určitou daní za použití deferred renderingu. Je také škoda, že vývojáři nedokázali více využít jinak výbornou fyziku a hodně šetřili také na destrukcích objektů. Některé se pod palbou rozpadají opravdu hezky, ale většina z nich je pevných jako skála. To je však z nedostatků více či méně vše a až na občasný kolizní třes zabitých vojáků je hra prosta grafických, potažmo fyzikálních bugů. Je to nepochybně skvělá vizitka jejích tvůrců. Technologické zpracování bych uzavřel konstatováním, že pokud jste měli jakékoliv pochyby o tom, co dokáže PS3, hoďte je klidně za hlavu. Tahle hra je důkazem, že když to někdo umí, mohou ostatní jen tiše závidět. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Killzone 2 je zdviženou rukavicí a pádnou odpovědí Sony na xboxové hity Halo 3 a Gears of War 2. Je také hrdě vztyčeným praporem po podivné pachuti jménem Resistance 2, která tomuto parádnímu titulu nesahá ani po příslovečné kotníky. Vynikající grafika, perfektní animace, syrová válečná vřava a dynamické tempo staví tuhle hru mezi špičku soudobého akčního žánru. Přestože je hra po grafické stránce mírně stereotypní, tvůrcům se rozhodně podařilo vybalancovat hratelnost natolik dobře, že se od ní nedokážete odtrhnout a projdete ji, ani nevíte jak, se zatajeným dechem. A to je také jediný vážný problém.
• Finální výtka 
zdroj:
tisková zpráva
Hra totiž selhala na místě, kde bych to rozhodně nečekal: ve své délce. Ta totiž na druhou obtížnost stěží přesáhne šest hodin čistého času, což je vzhledem k délce vývoje a vynaloženým nákladům hodně žalostné číslo. Tvůrci udělali maximum proto, aby se kvalitativně přiblížili renderovanému traileru z E3, ale copak jim už nezbyl čas nebo síly na dopracování obsahu? Zřejmě ano, protože podle posledních zpráv slibuje Sony vydání extra singleplayerového levelu měsíc po vydání hry! To mě vede k nepříjemným otázkám, zda tady někdo nechce trochu rýžovat? Samozřejmě jsou tu další herní módy jako vzpomínaný Skirmish nebo dobře vypadající multiplayer, ale nedostat se s příběhovou částí ani na minimální obvyklý průměr je prostě a jednoduše chyba. To je také moje jediná velká výtka směrem k vývojářům ze studia Guerilla Games. Ještě pořád nejste rozhodnuti? Pak mějte na paměti, že hratelné demo dorazí na PlayStation Network definitivně 26. února. Fin. zdroj: Archiv Killzone 2 - renderované intro zdroj: Archiv Killzone 2 - nové záběry z finální verze Související články: Preview, Dojmy z E3, SP dojmy, Rozdíly mezi třídami, Věrný tým, E3 '07 trailer, E3 '05 render | ||||
| Ivan Kratochvíl | |
| autorovi je 32 let a pracuje jako designér v 2K Czech; psaní bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým |
