Europa Universalis III - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Europa Universalis III - recenze

Datum vydání:
30. ledna 2007
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

12. 2. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Co myslíte, dovedli byste spravovat středověké Čechy lépe než kníže Vladislav II.? Předveďte své schopnosti ve strategii, která si zakládá na komplexnosti a rozsáhlosti. Jak se třetí díl liší od osvědčených pravidel?

Autor: Matto
Publikováno: 12.února 2007
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Europa Universalis je dnes již skoro kultovním produktem firmy Paradox Interactive. Přesto se pokusím seznámit čtenáře s třetím dílem této série, jako by předchozí ani neexistovaly. Nejprve tedy základní charakteristika. Europa Universalis III (dále jen EU3) je realtimová strategie na úrovni správy a řízení středověkého státu, která si zakládá na komplexnosti a rozsáhlosti v rámci již osvědčených pravidel. Jako další přednost je udávána výuková hodnota hry, která provádí hráče obdobím reformace a renesance, konkrétně v rozsahu let 1453-1789.

Správa státu
Náplní EU3 je správa jednoho libovolného státu, který existoval v tomto období, ať již to byla světová velmoc, země na tuto pozici aspirující či jen městský stát s jepičím životem. Ba co víc, lze hrát i za „zámořské“ státy a národy a to nejen za současné asijské, ale třeba i za kvetoucí říše Mayů či Inků a pokusit se odolat dovozu evropské kultury, zbraní a náboženství. Změna historie - to je hlavní motto této hry a výběr toho, koho se podaří vytáhnout na přední stránky historických učebnic je podle autorů možný z více než 250 zemí.

Správa státu je poměrně široký pojem, ale věřte, že v EU3 se to hravě naučíte za cca 20 minut trvajícího pěkně udělaného tutoriálu, který nováčka povede záludnostmi, ovládáním a pravidly EU3. Pokud patříte mezi již zkušené hráče série, lze tutoriál přeskočit, ale přesto si troufám tvrdit, že i pro veterána série může být přínosem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Stručně lze tedy říct, že správa státu se skládá ze základního nastavení několika údajů udávajících míru tolerance, rozvoje, stylu obchodování, válčení atd. formou řekněme posuvníků, které vychylují nastavení k jednomu z extrémů. Posilou pro správu státu jsou poradci, kteří sice moc neradí, ale jsou k najmutí a dodávají některý z možných bonusů (například verbují větší množství špiónů nebo podporují rozvoj jedné oblasti).

Finance a provincie
Další posuvníky lze najít v okně věnovanému financím a vědě, případně ještě u správy vojska, kde se přerozdělují peníze (získané z daní, obchodu a diplomatickou cestou) právě mezi rozvoj v jedné z oblastí, stabilitu země, státní pokladnu, vojáky apod. Zkrátka vše souvisí se vším a každá změna se někde promítne. Přesto se nebojte, ovládání se skutečně již časem ověřené a intuitivní a všechny tyto složitosti se vejdou do několika podoken.

Samostatnou kapitolou zůstává rozvoj provincií, ze kterých se stát skládá. Můj názor je, že tato část je trošku nedotažená a moc se zde nezměnilo. V každé provincii lze prostě stavět několik typů budov, najímat vojsko a prohlídnout si informace o provincii. Nic víc a to je trošku škoda.

Obchod
Za jeden z dalších nedostatků považuji obchod. Na jeho principu se nic nezměnilo. Odehrává se v obchodních centrech, kde se usazují kupci z různých zemí a vytlačují kupce zemí konkurenčních. Pokud chce člověk v takovém centru uspět a udržet se, musí se mu věnovat na můj vkus neúměrně dlouho.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Navíc je zde jedna nedomyšlenost. Pokud člověk chce v centru skutečně uspět, je nejlepší číhat, až se uvolní místo a rychle ho zaplnit vlastním kupcem. To ale lze jen s otevřeným oknem provincie, kde se centrum nalézá a pak není vidět pevně umístěné okno s událostmi a může se tak snadno stát, že pokud si nenastavíte vhodně důležité informace do samostatných informačních oken, tak vám prostě něco uteče. Má zkušenost je, že buď jsem válčil či jinak diplomaticky pletichařil a obchodu se moc nevěnoval nebo jsem naopak žil v klidném období míru a rozvoje a pak jsem se mohl starat i o obchod.

Diplomacie
Důležitá je v EU3 diplomacie. Zde se opět použil již osvědčený rámec možností a pravidel. Každý stát generuje za rok určitý počet diplomatů, které lze použít k uzavírání královských sňatků, obchodních dohod či aliancí, použít k posilování slabých formou garancí, darů či naopak zastrašováním, vyhrožováním či přímo urážkami získávat možnost silového řešení. To pak stát s tzv. Casus Belli neboli „Důvodem k válce“ nebo i bez něj s rizikem získání špatné pověsti (která může vést až k nenávisti zbytku světa a X-té světové) napadne ten druhý svými armádami a spustí tak kolotoč aliancí, záruk atd. a následně bitev, obléhání, zabíjení vladařů a obsazování provincií.

Ale vždyť o tom válčení to koneckonců hlavně je. I když čistě diplomatickou cestou lze také dosáhnout hodně, přesto se bez armády a případně námořnictva prostě obejít nedá. Každá armáda resp. flotila se skládá z několika regimentů resp. lodí, které lze sestavit v domácích provincích nebo si je zle najmout jako žoldnéřské vojsko. Je jich několik základních druhů a v rámci nich několik typů, suma sumárum prý přes sto typů jednotek.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vedle diplomatů a obchodníků má hráč k dispozici i další „postavy“. Špiony, kteří za úplatu páchají neplechu u sousedů, misionáře, kteří opět za mrzký peníz šíří vaší víru pravou u jinověrců. A pak osadníky, pomocí nichž lze osidlovat objevené, civilizovanými národy neobydlené kusy země a šířit tak slávu vlastní vlajky.

  Události historické vs. generované
V rámci běžného dění vybafne na hráče občas nějaká ta událost, která jaksi mimo plán ovlivní situaci v zemi. Narozdíl od minulých dílů zmizely historické události a zůstaly jen ty generované, které byly lehce rozšířeny. Jestli je to dobře nebo špatně je v současné době obsahem sporu vedeného na fórech. Někdo říká, že absence historických událostí sebrala hře šťávu a zasazení do reálné historie, ti druzí si naopak pochvalují, že už se nestane, že by pracně budovanou změnu obrátila historická událost naruby a že se tak srovnaly možnosti.

Osobně se potácím mezi oběma tábory. Historické události mi trochu chybí, protože byly kořením hry. Na druhou stranu mě občas hodně trápily a tu a tam byly i nelogické vzhledem k pozměněné historické situaci a z tohoto hlediska mi nechybí … Takže koření si hold musím najít jinde, např. ve statistikách a grafech, které jsou už tradičně moc hezky zpracované.

 Počítačoví soupeři
Důležitou součástí her tohoto typu je umělá inteligence počítačových protivníků. Tady se těžko posuzuje. Podle mého názoru je AI docela dobrá. Nepřistihl jsem počítač, že by dělal něco vyloženě špatně, často záleželo na situaci. Menší stát jsem si vojensky dokázal porobit docela snadno, velký mě naopak většinou rychle usadil.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Diplomacii AI zvládá docela dobře - zažil jsem třeba situaci, kdy jsem vyhlásil válku sousedovi a z hamižnosti nepřizval do boje svého aliančního partnera. Toho hned využil jeho dlouholetý nepřítel, který mu asi po půl roce vyhlásil válku s velmi malým rizikem, že se do této války, zatížen už hodně rozjetou válkou vlastní, připojím. Možná šlo o náhodu, ale podobných „fíglů“ jsem zaregistroval víc. Volbou obtížnosti hry lze ovlivnit podle mého mínění jen bonusy, které počítač získává, pravidla jeho chování se tím nijak nezmění.

 Zpracování a multiplayer
Vše se krom několika pomocných oken (a oken se statistikami) odehrává na hlavní mapě světa. Obchod, diplomacie, rozvoj provincií, boj. Paradox poprvé v sérii Europa Universalis (nikoliv však celkově v podobných hrách) sáhl po 3D zobrazení. Není sice úplné, ale je. Zprvu zavládlo v táboře fanoušků zděšení, ale nakonec musím říct, že výsledek není zase tak špatný a lze si na něj zvyknout. Přesto si myslím, že jediným důvodem je trend 3D hry prostě dělat a pěkná 2D grafika by EU3 slušela a možná i svědčila daleko víc. Co se ozvučení týká, dovolím si citovat názor jiného hráče: „je tam, neurazí, nezaujme“. Muzika je pěkná a lze jí kdykoliv doplnit z vlastních zdrojů v MP3 podobě.

EU3 podporuje i multiplayer a to buď po lokální síti nebo přes webový server. Nemohu posoudit jak u EU3, ale EU2 jsem svého času hrával po síti a bylo to báječné. Prostě nahraďte AI jednoho nebo více států člověkem, doplňte možnost chatu a máte představu o multiplayeru. Hru lze dokonce i pauzovat, jen nelze měnit rychlost, která se nastavila před propojením. EU3 jako svou další přednost může uvést i poměrně dobrou možnost úprav a vylepšení formou módů. Podobně jako u předchozích dílů se i zde dá očekávat řada drobných i rozsáhlých úprav. Hra je nyní ve verzi 1.1 a lze brzy očekávat verzi 1.2, která má mimojiné doplnit možnost automatické pauzy hry, která v EU2 byla a z EU3 nevím proč zmizela.

Rozdíly od minulých dílů
Závěrem bych se pro zkušené hráče pokusil alespoň stručně shrnout vylepšení a změny od předchozího dílu: Zásadní změnou je na první pohled grafika. Jak jsem se již zmiňoval, není to zas tak špatné. Pak je zde řada přidělaných drobností, kam bych rozhodně počítal zmiňované poradce, kteří sice nejsou nijak zásadní, ale vliv mají (navíc se na ně dá s kudlou v ruce poslat špion). Služby špionů jsou k nezaplacení (co se výše honorářů týká) a pokud nechcete zrovna válčit, tak se hodí. Hrajete-li v Evropě a jste státem katolickým, máte možnost ovlivňovat kardinály volící papeže a pokud se tak stane papežem váš kardinál, získáváte nezanedbatelné bonusy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

Další novinkou je možnost (krom nastavení politiky pomocí posuvníků) změnit přímo formu vlády - samozřejmě v rámci historických možností, na středověký komunismus zapomeňte. Jde vlastně o různé variace na téma monarchie, ale opět základní bonusy do hry jsou poměrně zásadní (taková změna navíc trvá poměrně dlouhou dobu). Zajímavou věcí je zavedení národních ideologií, kdy si můžete, na základě úrovně výzkumu přihazovat či měnit národní ideologie, které opět dodávají různé bonusy zasahující prakticky do všech částí hry. Navíc lze sledovat vývoj ideologií u sousedů a podle nich odhadovat na chování a směřování takového státu.

Rozhodně mě potěšila drobnost, kdy při jakékoliv možné změně v nastavení vlády, při možnosti postavit novou budovu atd. hra hráče upozorní formou ikony v horní části obrazovky. Díky tomu není potřeba pořád proklikávat obrazovky a koukat, jestli už lze měnit to a to, postavit to a to atd. Tyto ikony navíc upozorňují i na různá opomenutí, nestandardní situace (vaše armáda na cizím území po uzavření míru) atd. Určitě jsem na spoustu drobností zapomněl, příjemných detailů přibylo docela hodně, byť nic z toho zásadně neovlivnilo hru (snad krom těch nejasných historických událostí).

Shrnutí
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Europa Universalis III je dobrá a propracovaná realtimová strategie, která skutečně svou komplexností a možnostmi těžko najde srovnání. Navíc se dá poměrně snadno naučit a nemusí být tedy žádným oříškem ani pro nováčka na poli těchto strategií. Na druhou stranu klasický realtimový hráč si v ní neužije tolik akce a rychlého klikání. Osobně si myslím, že je to strategie spíš pro tahové hráče, kteří u hry rádi přemýšlejí a kteří snesou i realtime.

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: TEST, Novinky, Europa Universalis II recenze, Europa Universalis: Crown of the North recenze, Diplomacy recenze, Victoria recenze, Crusader Kings recenze, Two Thrones recenze, Hearts of Iron CZ recenze, Hearts of Iron 2 recenze

Matto
autorovi je 31 let a pracuje v soukromé vývojářské firmě jako softwarový inženýr; specializuje se na válečné strategie nejlépe s tématem druhé světové, ale nepohrdne ani pěkným simulátorem ze stejného prostředí






 
 
Matto

Verdikt:

Rozhodně dobrý nástupce předchůdců, který jistě zaujme i nováčky. Možná škoda, že krom grafiky se toho zas tolik nápadně nezměnilo, byť většina těch změn je k dobru a potěší (např. zdokonalená AI). A možná, že je dobře, že k žádné zcela zásadní změně nedošlo, protože už EU2 byla prostě dobrá. Přesto se nelze zbavit pocitu, že všechno už tu přeci jen jednou či vícekrát bylo…

Nejnovější články